Složitá cesta autora Pražských orgií ke čtenářům. Když ani film není zárukou úspěchu
Práce knižních nakladatelů není jednoduchá. Vzhledem k množství titulů, které u nás ročně vycházejí, je cesta k bestseleru takřka nepředvídatelná. A tak existuje spousta skvělých knih, jež v podstatě zapadnou. Vybrali jsme dva spisovatele, jejichž dílo by neměl žádný zapálený čtenář minout, kterým se však u nás nedostalo ani zdaleka takové odezvy, jakou by si zasloužili. A to i přesto, že v českých překladech vycházeli pravidelně.
John Maxwell Coetzee
John Maxwell Coetzee se narodil v roce 1940 v Cape Town v Jihoafrické republice. Byl prvním spisovatelem, který obdržel hned dvě Bookerovy ceny (v letošním roce jej "dostihla" Margaret Atwoodová, už v roce 2001 Peter Carey a v roce 2012 Hilary Mantel). V roce 2003 získal John Maxwell Coetzee nejprestižnější literární ocenění ze všech – Nobelovu cenu. Když před třemi lety přijel do Prahy, Anežský klášter se během jeho čtení zcela zaplnil. To však nic nemění na tom, že knihy tohoto autora u nás zapadly. A spisovatele samotného znají spíš jen literární fajnšmekři.
Přitom vyšlo v českém překladu jedenáct jeho knih a dá se říct, že to nejzásadnější ze spisovatelova díla máme k dispozici. Jsou to romány Život a doba Michaela K. (první Bookerova cena), Hanebnost (druhá Bookerova cena), kniha Pomalý muž, díky které byl Coetzee na Bookerovu cenu nominován, Čekání na barbary, Doba železná či Ďabiel DeFoe. Za pozornost také stojí autobiograficky laděná trilogie – Chlapectví, Mládí a Zrání.
Naopak nepřeložené zůstávají třeba dvě poslední knihy Johna Maxwella Coetzeeho – The Childhood of Jesus a The Schooldays of Jesus (opět nominace na Bookerovu cenu). Dá se předpokládat, že tyto knihy nepřeložené zůstanou. Každopádně by bylo překvapivé, kdyby vyšly v nakladatelství Metafora, kde v minulosti vydali nejvíce Coetzeeho děl. Většina Coetzeeho próz se totiž rozprodávala za zlomek cen v Levných knihách. Nutno podotknout, že jim zrovna nepomáhaly české obálky. Knihy jako V srdci země či zmíněný Ďabiel DeFoe trochu připomínaly harlekýnky.
Philip Roth
Americký prozaik Philip Roth byl jeden z nejvlivnějších spisovatelů druhé poloviny dvacátého století. Zemřel vloni v květnu a zanechal po sobě dílo čítající téměř tři desítky románů a novel. K nim připočítejme množství povídek a esejů (věnoval se v nich i českým spisovatelům – Milanu Kunderovi či Jiřímu Weilovi). Philip Roth sice nezískal Nobelovu cenu, ale mnozí se shodli na tom, že je to především proto, že ji nepotřeboval. I tak měl dostatek čtenářů, slávy a v neposlední řadě respektu.
U nás vycházejí knihy Philipa Rotha od druhé poloviny šedesátých let. A vyšly tu téměř tři desítky Rothových knih – i těch z hlediska autorovy dráhy druhořadých. Navíc ve skvělých překladech. Výborného českého interpreta našel Philip Roth především v Jiřím Hanušovi. Bohužel i knihy Philipa Rotha nakonec skončily v Levných knihách. A bohužel, i zde byly trochu na vině nepříliš lákavé a zavádějící obálky.
Netečnost českých čtenářů k Philipu Rothovi je překvapivá o to více, že autor byl s naší zemí silně spjat. Jednak proto, že psal o českých spisovatelích – jednak proto, že i v českém překladu vyšel útlý svazek Rozhovor v Praze, interview Philipa Rotha a Ivana Klímy. Konečně lze v současnosti navštívit snímek Pražské orgie – námětem je kniha Rothovova stejnojmenná kniha.
Není to zdaleka poprvé, co byla některá z knih Philipa Rotha zfilmována. Pro příklad nemusíme zacházet daleko do minulosti. V roce 2016 vstoupil do kin snímek režiséra Ewana McGregora Americká idyla dle stejnojmenného Rothova románu – podle mnohých se jedná o jedno z nejlepších děl tohoto spisovatele. Přestože film zdaleka tak působivý nebyl, čtenáře mohl k přečtení knihy inspirovat. Při příležitosti uvedení filmu tak byla vydána speciální edice Americké idyly s filmovou obálkou. I ta se však po pár měsících objevila na pultech Levných knih. Lze tak jen doufat, že třeba vydláždí českým čtenářům cestu k Philipu Rothovi Pražské orgie.
