Tank Sheridan jako sebevražedná zbraň. Vlhko stejně nebezpečné jako největší nepřítel

Americký lehký výsadkový tank M551 Sheridan byl konstruován jako vysoce mobilní vozidlo se slušnou palebnou silou. Rovněž měl být snadno přepravitelný vzduchem a měl operovat v noci, jak uvádí web Warhistoryonline.com. Potud v podstatě naplňoval představy amerických vojenských špiček i samotných konstruktérů. 

Likvidace vlastní posádky

Na druhé straně trpěl několika zásadními zranitelnostmi, které z něho mohly v boji učinit bezmocný nástroj, jenž čekal na ránu milosti od nepřítele. Tank měl především slabší hliníkový pancíř, nižší schopnost přežití, někdy se ucpával kanon, nicméně stěžejním nedostatkem se ukázala být dělostřelecká munice. Ta mohla spolehlivě fungovat pouze v suchém prostředí. 

Jak se totiž později v praxi ukázalo, munice byla velmi citlivá na vlhkost. Pokud totiž nábojnice navlhly, po výstřelu mohly v hlavni tanku zůstat žhavé zbytky, které způsobovaly v některých případech explozi dalšího náboje, což zničilo celý tank a s ním i posádku. Přesto se Sheridan stačil zapsat do historie, byť se jednalo o rozporuplný stroj. 

Obavy o kvalitu 

Jeho vývoj začal na začátku 60. let. Američané chtěli nahradit lehký tank M41 Walker Bulldog, který už nesplňoval dobové bojové standardy. Sheridan byl zařazen do služby v roce 1969. Vozidlo poháněl šestiválcový, přeplňovaný vznětový motor Detroit Diesel o výkonu 300 koní. Tank mohl vyvinout maximální rychlost 70 km/h, dojezd činil 560 km.

Už jsme zmínili, že hlavní zbraň byla závadová, v základu se jednalo o 152mm kanon M81, který umožňoval vypouštění protitankových řízených střel MGM-51 Shillelagh. Jako sekundární zbraň pak sloužil kulomet 7,62 mm. Výroba stroje probíhala v letech 1966–1970, celkem spatřilo světlo světa 1 662 kusů. 

Ve Vietnamu i Panamě

Američané tank nasadili do války ve Vietnamu, byť nebyli zcela přesvědčeni o jeho schopnostech. A bojový křest to byl pro Sheridan tvrdý. Ve válce bojovalo 65 Sheridanů, posléze se jejich počet zvýšil na 200. Stroje vykazovaly poměrně velké ztráty (přibližně 100), nasazeny však byly až do konce konfliktu. Velké ztráty působily zejména pozemní miny, jak uvádí magazín National Interest.

Další bojovou štaci představovala americká invaze do Panamy na přelomu let 1989 a 1990. Při ní Američané svrhli diktátora Manuela Noriegu. Jak píše web Warhistoryonline.com, během počáteční fáze invaze do Panamy bylo sesazeno padákem deset Sheridanů, dva z nich byly zničeny během přistání. Američané stroje nasadili rovněž ve válce v Zálivu. Jednalo se však o omezené bojové angažmá, tanky zůstávaly v záloze, Sheridany sloužily v některých případech jako cvičný terč.

I přes své nedostatky vydržely tanky v americké výzbroji dlouho. Oficiálně byly Sheridany vyřazeny až v roce 1997. Dlouho očekávanou náhradou by měl být lehký tank M10 Booker.

Zdroj: autorský článek

KAM DÁL: Tank Leopard 2: Německé kladivo na ruské vojáky