Titanic fascinuje i po letech, loď stále obklopuje řada záhad. Proč nebyl Cameronův film přesný?

Divíte se, proč nikdy nikdo tuto známou loď nevynesl na povrch zemský, aby ji pořádně prozkoumal? Ve skutečnosti je dnes už, bohužel, příliš křehká, než aby se s ní dalo manipulovat. Některé menší části a předměty však můžete dnes vidět v kasinu Luxor v americkém Las Vegas. Převážná část lodi Titanic je však pohřbena 3 700 metrů pod hladinou Atlantiku.

Vrak byl ale objeven až v roce 1985, kdy se s konečnou platností potvrdilo, že se loď rozpadla na dvě části. To jste mohli vidět i ve filmu Jamese Camerona, který této scéně věnoval ve svém filmu několik desítek minut. Byť se v následujících řádcích dozvíte, že jeho ztvárnění nebylo správné. Cameron mimochodem pojmenoval Jacka Dowsona (ve filmu ho hrál herec Leonardo DiCaprio) skutečně podle jednoho ze zemřelých na lodi Titanic. Jeho jméno si našel na hřbitově. 

Kapitán Titanicu zrušil cvičení záchranných člunů den před katastrofou

Od roku 2009 je vrak pod ochranou UNESCO. Nikdy tak nebude vyloven a právě Cameron je jedním z posledních vůbec, kdo ho viděl. Údajně strávil pozorováním vraku lodě více času než cestující, kteří pluli na ní. Dlouhá léta se objevuje mnoho teorií, co by se bývalo mělo udělat lépe, aby nedošlo k tak rozsáhlé katastrofě. Něco z toho jsou pouhé spekulace, co však s jistotou víme, je to, že 14. dubna odvolal kapitán Edward Smith cvičení záchranných člunů, protože si přál zúčastnit se poslední nedělní bohoslužby před svým odchodem do důchodu. Té noci narazil Titanic do ledovce a tento střet měl fatální následky. 

Ačkoliv se může zdát jako naprosto logické evakuovat největší možný počet lidí, Titanic svůj první záchranný člun poslal na vodu až hodinu po nárazu. Nakonec při potopení lodi zahynulo více než 1 500 lidí z více jak 2 200 pasažérů. Loď byla schopna nést 64 záchranných člunů, na palubě jich však bylo pouhých 20. Navíc mnoho z těch, které byly spuštěny z paluby lodi, nevyužilo svou plnou kapacitu. Jednou z konspirací pověrčivých námořníků bylo, že se Titanic potopil, protože nebyl při svém spuštění pokřtěn. Dalším předmětem spekulací bylo kormidlo Titanicu. Na velikost lodě bylo příliš malé, čímž byla zásadním způsobem omezena manévrovatelnost. 

Učebnicový příklad zbabělství přeživšího

Zajímavé je, že zmínky o přeživších skončily právě tam, když nastoupili do člunu, a tím se zachránili. Více se mluvilo o těch, kteří svůj život nechali v chladném Atlantiku. Mnoho z nich však stihly smutné osudy, které končily i sebevraždou. Tou dobou nebylo běžné poskytovat obětem tragédií psychologickou pomoc, a tak pravděpodobně u některých vznikala silná traumata. Většina přeživších čekala v člunech několik hodin jen kousek od místa zkázy, kde umírali jejich blízcí, viděla celou zkázu i čelila mediálnímu ataku, že právě oni přežili. Společenská ostrakizace následovala zejména u mužů. Ti byli často obviněni z toho, že se převlékali při záchraně za ženy, případně že dětem a ženám místo na člunech vzali. 

Známý je příběh Roberta Hichense, kormidelníka, který řídil loď odsouzenou k zániku. Při potopení velel jednomu ze záchranných člunů, měl však spor s jednou z přeživších. Ta ho veřejně nazvala zbabělcem, když nechtěl vzít do člunu další lidi. Možná i ta měla dopad na jeho životní tragédii, kdy se mu rozpadlo manželství, stal se z něj alkoholik, dvakrát se pokusil o sebevraždu a následně skončil ve vězení za pokus o vraždu. Jeho stav byl pravděpodobně důsledkem oné posttraumatické poruchy. Lépe na tom nebyl ani jediný japonský přeživší Masabumi Hosono. Ze své země byl vládou vyhošten, protože se měl ukázat jako zbabělec, když nezemřel s ostatními. Objevil se jako příklad zbabělství v učebnici a byl pranýřován médii. 58 let po jeho smrti se mu japonská vláda omluvila. 

Chyby ve filmu

Ani producentům Titanicu neuniklo několik chyb ve filmu, byť si Oscarů odnesli hned 11. Například ve chvíli, kdy se ve filmu Titanic potápí, můžeme vidět starší pár, který se objímá ve své kajutě, (pravděpodobně třída pro movitější pasažéry) a pod nimi proudí voda. Hned následně film pokračuje scénou, kde maminka, evidentně v kajutě pro chudé, uspává dvě děti a voda nikde. To by ale nebylo možné, neboť chudí měli své kajuty níž než bohatí. Těžké je to i s výtvarným uměním ve filmu. Například obraz od Moneta, který Jack Dawson ve filmu obdivuje, byl namalován až v roce 1917. Titanic se ale potopil v roce 1912.

Stejné je to s jezerem Wissota, vodní nádrží v Chippewa Fals, kde filmový Jack vyrostl. Když chce Rose na přídi lodi skočit do chladné vody, Jack ji přesvědčuje, že bude ledová právě jako v tomto jezeře, a ať to nedělá. Problém ale je, že je uměle vytvořené, a to v roce 1918. Ve filmu jsou také dva kusy lodi spojeny dohromady až do úplného potopení. Ve skutečnosti to takto nebylo. Loď se rozlomila, příď šla ke dnu a další část ještě zůstala chvíli na hladině. Historicky se protagonisté sekli i u pout, kterými je Jack spoután. V roce 1912 se tento typ vůbec nepoužíval. Našli bychom také mnoho záběrů, kde jsou vidět reflektory nebo kameramani. 

Zdroj: historyhit.com, usatoday.com, csfd.cz, mall.tv

KAM DÁL: Češi na palubě Titaniku? Vymyšlená historka číšníka a jeden černý pasažér