Válečný hrdina Heliodor Píka. Čistý jak lilie a stejně před oprátkou nefrnknul

Jako mnoho jiných ani divizní generál Heliodor Píka neunikl pronásledování komunisty a skončil v rukou kata. Ačkoliv to byl výjimečný voják a diplomat, který vždy bojoval za dobro věci, čistý štít si po nástupu komunismu neuhájil.

Cesta k falešným obviněním

Za druhé světové války působil jako náčelník vojenské mise vlády ČSR v SSSR, odkud podával do Londýna hlášení o chování Sovětů. Jeho postoje se však nelíbily sovětským orgánům, a proto jim začal být trnem v oku. Chtěl také zachránit z lágrů neprávem uvězněné české občany, čímž si ještě víc zavařil. K dokonání všeho se neustále škorpil s miláčkem Sovětů Ludvíkem Svobodou.

Po válce mu to ovšem dokonale spočítali. Když se vrátil do vlasti, vypadalo to, že má našlápnuto na slibnou kariéru. Měl určitě radost z povýšení na divizního generála a zároveň z postu podnáčelníka pro zvláštní účely. Vycítil však změny ve své zemi a uvědomoval si, že přestává mít pevnou půdu pod nohama. Jelikož nebyl slepý a díval se pozorně kolem sebe, s hořkostí si všiml, že jej bolševici špehují. Později při mučení čelil nepravdivým obviněním, ale to mu nebylo nic platné. Podle tajné policie byl nenapravitelný špion a křivák, který zaslouží největší trest.

Zatčení v nemocnici

Je pravděpodobné, že po převratu uvažoval o emigraci. Ta se ale nekonala, protože šel na operaci žlučníku. Operovali jej ve vojenské nemocnici, a když se zotavoval, vtrhli do pokoje příslušníci tajné policie a nasadili mu pouta. Při zatčení si mohl jenom obléct šaty a po nepříjemné cestě autem putoval rovnou do cely. Poněvadž se rány doposud nezhojily, po celou dobu krutého vyšetřování trpěl nelidskými bolestmi. Komunistickým hyenám to však bylo jedno.

Smrt na dvoře věznice

Jak se po letech ukázalo, generál Heliodor Píka byl bez viny. Byl čistý jak lilie. Jeho smrt provazem byla zbytečná a ukázala se jako nenapravitelný omyl. Při soudním líčení znalci, policisté i falešní svědci lhali o sto šest. Generálův obhájce Rastislav Váhala proti nim neměl pražádnou šanci, ačkoliv se všemožně snažil.

Dne 21. června 1949 na dvoře plzeňské věznice na Borech vykonali nad statečným hrdinou rozsudek smrti. „Mým posledním přáním jest, aby národ zůstal sjednocen a aby každý bez rozdílu pracoval na sjednocení národa,“ vyznal se těsně před smrtí Heliodor Píka. K úplnému očištění jeho jména došlo až za čtyřicet let po sametové revoluci, kdy jej povýšili na armádního generála in memoriam.

Zdroje: autorský článek spolu s dalšími zdroji (nacr.cz, I. Pejčok: Vojenské osoby popravené v období politických procesů v Československu)

KAM DÁL: Komunistický kat, který sám položil hlavu na špalek. Brigádní generál Josef Musil.