Vyvražďovačky netáhnou: Svědčí o tom nejlepší horory nového tisíciletí

Sinister

Dost možná vítěz naší neoficiální soutěže. Sinister šel do kin v roce 2012 a režisér Scott Derrickson příběhem o pátrání autora detektivních románů po záhadných, mysteriózních vraždách, které se jej brzy začnou týkat víc, než by se mu líbilo, fanoušky doslova nadchl. Snímek osciluje mezi thrillerem a mysteriózní krimi, aby se v samém závěru proměnil v bezvadně vypointovaný horor. Vedle výborně propracovaného příběhu (ke kterému by se v rámci hororového žánru, jenž je pořád ještě založen na schématech, stěží hledala analogie) zaujal Sinister i hudbou. O tu se zasloužil Christopher Young, jenž mimo jiné dělal hudbu i k velmi povedenému filmu Chraň nás od zlého, v němž zářil Eric Bana.

Saw

Byť je série hororových filmů s geniálním Jigsawem v čele trochu devalvovaná nekonečnými opakováními (momentálně překročil počet snímků desítku), prvnímu dílu nelze upřít originalitu, propracovanost ani správný hororový drajv. Snímkem Saw se poprvé pořádně uvedl – a rovnou etabloval – jeden z nejtalentovanějších hororových tvůrců dneška, režisér James Wan. Ten má na svém kontě vedle Saw třeba dva díly (nyní rovněž rozsáhlé série) Insidious a oba díly V zajetí démonů.

V zajetí démonů

A právě V zajetí démonů je dalším filmem, jenž v našem seznamu rozhodně nemůže chybět. Jeho dva díly přitom představují zářnou výjimku mezi mnoha filmovými pokračováními. Druhý díl totiž za tím prvním nijak nezaostává, naopak je možné prohlásit, že kvality dílu prvního ještě předčil. To se mimochodem nepodařilo ani u filmu Sinister, jehož druhý díl z roku 2015 je opravdu velmi slabým odvarem původního snímku. Je to patrně i proto, že se změnil režisér. Tak tomu u V zajetí démonů 2 nebylo. Naštěstí.

Kruh

I filmy točící se kolem děsivé Samary se začaly točit až po roce 2000 a vzhledem k tomu, jak kultovním se filmy – a snad ještě více postava utonulé dívky – staly, bylo by nemožné sem první díl Kruhu nezačlenit. Opět lze pouze litovat toho, že na jeden úspěch se tvůrci snaží opakovaně a opakovaně navazovat. I zde totiž platí, že žádné z pokračování nesahá původnímu Kruhu ani po kolena.

Insidious

Další "zářez" jedenačtyřicetiletého malajského režiséra Jamese Wana. Tentokrát se pohybujeme ve snové říši, ze které není tak snadné se navrátit. Podobně jako Sinister staví Insidious především na propracováném příběhu, skvělé hudbě a na velmi originálním nápadu. To, že se originalita tohoto nápadu s dalšími a dalšími pokračováními zcela vyčerpala, je věc jiná. Insidious je rozhodně sugestivním snímkem, jenž si i po letech zaslouží pozornost.

Ti druzí

Není to tak úplně obvyklý horor. O tom svědčí mimo jiné fakt, že v hlavní roli tohoto filmu se představila hvězda první velikosti Nicole Kidman – fanoušci hororového žánru jsou zvyklí, že v jejich oblíbených filmech se budoucí hvězdy spíše oťukávají. Scenárista a režisér tohoto filmu Alejandro Amenábar vnesl do hry zajímavý motiv – děti, jež jsou alergické na sluneční světlo. Dům, v němž se svou matkou bydlí a čekají na otce, jenž by se měl vrátit z bojů druhé světové války, tak musí být šerý, temný… a ve tmě se dějí netušené věci.