Významný 17. listopad není jen náš: Suezský průplav, Alžběta I. na trůnu a politika Arnolda Schwarzeneggera
Den 17. listopad je u nás spojen se sametovou revolucí a také bojem studentstva za svobodu v roce 1939. Jenže jsou i jiné významné události, které se onoho dne staly. Třeba Arnold Schwarzenegger si tento den jistě bude do smrti pamatovat, význam měl i pro Velkou Británii a pro globální námořní dopravu to je možná nejdůležitější den vůbec.
Jako první se podíváme do Kalifornie. Příští rok to bude dvacet let, co se tam guvernérem stal legendární Arnold Schwarzenegger.
Terminátor guvernérem
Filmový akční hrdina, kulturista, ikona osmdesátek, kterou měly nalepenou nad postelí generace kluků. Věhlasný herec dosáhl všech možných životních úspěchů, ale rozhodl se, že se stane hlavou státu Kalifornie, kde trvale žil. Mimořádná popularita byla na jeho straně, proti němu hrál například jeho rakouský původ, který mu mimo jiné znemožňoval kandidovat na amerického prezidenta (což je pro Ameriku nejspíš velká škoda). Kalifornie čelila obrovským energetickým problémům, finance byly v katastrofálním stavu, celkový deficit byl hrozivý a vedl k předčasné rezignaci guvernéra Graye Davise.
Na jeho místo se kromě republikána Schwarzeneggera chystal také demokrat, Grayův viceguvernér Cruz Bustamante. Ten se do kampaně pustil skutečně špinavým způsobem. Začal šířit děsivé zprávy, že Schwarzenegger je příznivec nacistů, také že je homosexuál, dokonce se snažil najít jeho údajné nemanželské dítě. Politologové to označovali za jednu z nejšpinavějších kampaní v dějinách Kalifornie. Výsledek? Drtivé vítězství Schwarzeneggera, který se stal guvernérem právě 17. listopadu roku 2003. V úřadu pak vydržel až do roku 2011.
Otevření Suezského průplavu
Jeden z největších a nejdůležitějších stavebních počinů novodobých dějin, to je Suezský průplav. Umělý vodní kanál táhnoucí se pouští umožňuje lodím proplouvat ze Středozemního moře do Rudého, čímž odpadá dlouhá a nákladná cesta kolem celé Afriky o délce 9 000 kilometrů. Pro námořní obchod je to nejzásadnější milník vůbec. Zásobování ropou a dalšími strategickými surovinami se díky tomu zkrátilo, také výrazně zlevnilo. Že je potřeba kanál postavit, si uvědomovali už egyptští faraoni. Podle archeologů se o to skutečně snažili, ale nic z toho nakonec nebylo. Stejnou myšlenku měl také Napoleon, jehož vojska obsadila Egypt. Jeho zeměměřiči mu ale celý projekt rozmluvili.
Byli to však nakonec přece jenom Francouzi, kdo s projektem uspěli. Byl to diplomat Ferdinand Lesseps, který získal od egyptského vládce Saída Paši koncesi na stavbu průplavu. Práce začaly v roce 1859 a prováděly ji tisíce chudých egyptských vesničanů. Celý podnik se snažili torpédovat Britové, kterým se pranic nelíbilo, že by jejich odvěcí rivalové Francouzi měli ovládnout takto zásadní dopravní tepnu. Nakonec ale usoudili, že místo odporu bude lepší se přidat, a tak koupili 44 procent akcií společnosti Suezského průplavu. Kanál byl dokončen a slavnostně zprovozněn 17. listopadu roku 1869. Od té doby byl několikrát rozšířen a upravován, také za války zavřen, ale dodnes je nejvýznamnější mořskou spojnicí západního a východního světa.
Alžběta I. usedá na trůn
Alžběta byla dcerou Jindřicha VIII. a Anny Boleynové. Tu nechal král popravit a z Alžběty se rázem stalo nelegitimní dítě. Král ji označil za bastarda a vyhnal ji. Později se jí ujala Kateřina Parrová s manželem Thomasem Seymourem, který ji ale začal sexuálně zneužívat, dokonce si ji chtěl vzít za ženu, za což ale byl popraven. Každopádně dětství měla Alžběta těžké, navíc nic nenasvědčovalo tomu, že by se měla stát královnou. Jenže když zemřel její bratr Eduard i sestra Marie, byla to právě ona, kdo 17. listopadu roku 1558 usedl na uprázdněný trůn. A je třeba říct, že to byl pro Velkou Británii začátek doby rozkvětu.
Za čtyřicet let své vlády stihla porazit na hlavu obří španělskou flotilu i neustále rebelující katolíky, nechat prozkoumat a osídlit zámořské kolonie, za její vlády kvetl obchod i kultura. Poněkud jinak se na ni dodnes dívají v Irsku, protože tamní povstání nechala brutálně potlačit a neštítila se ani masakrů žen a dětí. Nikdy se neprovdala a měla zřejmě velký odpor k sexu, což lze přičítat zážitkům z dětství. Právě tento fakt stejně jako porážka Španělů daly vzniknout legendě o Panenské královně, která zachránila Británii.
Zdroje: ct24, stoplusjednicka
KAM DÁL: Jaká jídla pomáhala královně Alžbětě II. k její dlouhověkosti?
