Autor Pána prstenů Tolkien uměl číst i psát už ve čtyřech letech a ovládal 12 jazyků
Středozem, Sauron, Aragorn, hobiti. Komu toto nic neříká, pak pravděpodobně nežije na Zemi. Knižní trilogie Pán prstenů totiž patří mezi nejprodávanější romány na světě. Její autor J. R. R. Tolkien dlouho netušil, že stvořil dílo, které se zapíše do historie nejen literatury, ale také filmu. Jak se Tolkien vůbec k psaní dostal?
Rodištěm anglického spisovatele Johna Ronalda Reuela Tolkiena je Bloemfontein - hlavní město dnešní provincie Svobodný stát Jihoafrické republiky. Narodil se zde 3. ledna 1892 do rodiny ředitele pobočky banky. Rodinné kořeny Tolkienů sahají až do Saska, přestože od 18. století žili v Anglii. Na africkém kontinentu malý Tolkien vyrůstal jen tři roky. Jeho matka měla problémy si zvyknout na horké podnebí Afriky, a proto raději i s oběma syny odcestovala zpátky do Anglie.
Otec se za nimi již nepodíval, protože záhy onemocněl revmatickou horečkou a zemřel. Nějakou dobu žila paní Mabel Tolkienová u svých rodičů v Birminghamu, posléze se přestěhovala do nedalekého Sarehole. Zde zažíval Tolkien chlapecká dobrodružství objevováním močálů nebo tajů starého mlýna. Jistě nikoho nepřekvapí, že vzpomínky na to také vtělil do svého literárního díla.
Nadané dítě
J. R. R. Tolkiena i jeho bratra začala jejich matka doma vyučovat už v raném věku. K nejoblíbenějším patřila botanika, a protože Tolkien projevil nadání na cizí jazyky, učila ho jeho matka záhy i latině. Už ve čtyřech letech uměl číst a psát. Svůj cit pro jazyky pak zúročil ve své pozdější profesi univerzitního profesora a spisovatele.
Sirotkem už ve 12 letech
Později byl Tolkien vzděláván na škole krále Edwarda VII. v Birminghamu. Bohužel v pouhých 12 letech se stal sirotkem, když jeho matka zemřela na tehdy nevyléčitelnou cukrovku. Ještě před tím, než se tak stalo, však zajistila u katolického kněze Francise Xaviera Morgana, aby se o její syny postaral.
Prostředí birminghamské Oratoře, katolické kongregace kněží a laiků ve čtvrti Edgbaston vynikalo zvláštními vysokými věžovitými stavbami, které citlivého Tolkiena ovlivnily při jeho pozdější tvorbě. Vzpomínáte si na temné věže čaroděje Saurona?
Edith Tolkienová jako Lúthien ze Silmarillionu
Své vysokoškolské vzdělávání zakončil J. R. R. Tolkien akademickou zkouškou na univerzitě v Oxfordu a v roce 1916 se oženil se svojí první a jedinou láskou Edith Brattovou, která se stala předlohou pro postavu elfí princezny Lúthien z knihy Silmarillion. Za zmínku stojí určitě to, že láska mezi Lúthien a Berenem patří mezi největší milostné příběhy v Tolkientových legendách. Svědčí to také o tom, jak silné citové pouto bylo mezi Tolkienem a jeho manželkou.
Profesorem anglického jazyka a literatury
Záhy po svatbě Tolkien jako dobrovolník nastoupil do armády ke střelcům a účastnil se mimo jiné také bitvy na Sommě. Zde se bohužel nakazil zákopovou horečkou, takže se aktivních bojů již účastnit nemohl a kvůli chatrnějšímu zdraví strávil zbytek války jako důstojník v zázemí. Po skončení první světové války pak působil jako profesor anglického jazyka a literatury na univerzitě v Oxfordu.
Byl také významným jazykovědcem, znalcem staré angličtiny a staré severštiny. Díky tomu byl schopný vytvořit zvláštní jazyky pro své literární postavy – například sindarštinu. Sám Tolkien pak hovořil asi dvanácti evropskými jazyky, z nichž měl nejoblíbenější finštinu, jež mu zněla nejlépe ze všech.
Z knížek pro děti se stal světový fenomén
Původně začal Tolkien psát zábavné fantastické příběhy pro své děti, které velmi miloval. Takto vznikla například kniha Hobit z roku 1937. Zaujala však i dospělé čtenáře, takže na popud vydavatele se Tolkien pustil do výpravného románu Pán prstenů. Ten byl již poněkud temnější a vážnější, což však bylo pravděpodobně dáno i dobou vzniku – nástup fašismu v Německu a druhá světová válka.
Tolkienovo dílo je ve skutečnosti pohádka pro dospělé. Ostatně pohádka byla pro něho velmi důležitým literárním útvarem, určeným nejen pro děti.
KAM DÁL: Když vám teče krev z nosu: Může to být banalita, ale třeba také zpráva, že je s námi něco špatně.