Ernest Hemingway si budoval pověst proutníka. Ve skutečnosti měl v intimním životě velké problémy
Spisovatel Ernest Hemingway je přímo vzorem muže, který dobře ví, o čem jeho hrdinské romány jsou. Účastnil se první světové války na italské frontě u Piavy, později jako reportér sledoval zblízka španělskou občanskou válku, lovil, rybařil, práce na farmě ho nemohla rozházet. Jenomže život má většinou alespoň dvě podoby. A v případě jednoho z nejoceňovanějších spisovatelů historie jich bylo ještě mnohem víc.
Budoucí vzor mnoha dalších spisovatelů se narodil roku 1899 lékaři Edmondsu a jeho ženě Grace v Chicagu jako jejich druhé dítě. Po něm přišly na svět ještě další čtyři. Ze šesti potomků byli jen dva chlapci, a tak se není čemu divit, že v rodině vládly pevnou rukou ženy. Dokonce podle některých zdrojů i sám Ernest musel jako malý nosit šaty po své starší sestře. Připomíná vám to legendárního Cimrmana? Jistě je k tomu pádný důvod. A tak, i když se otec patrně snažil, co to šlo, matka měla navrch a její snaha vychovat ze syna slušného muže podle jejích měřítek přinesla své ovoce. Zda bylo pro spisovatele sladké, o tom se dá velmi pochybovat.
Válečný hrdina a nevěrník
Zatímco doma v rodině musel syn dominantní matky, jakož i všichni ostatní muži kolem ní, na slovo poslouchat, ve válce, kam jako mladý začínající novinář místo studia vysoké školy odjel bojovat, byl sám za sebe a svoje přátele. Hodně se naučil a prožil, dokonce byl raněn a domů se vrátil s italským vyznamenáním za statečnost. Pak přišla klidnější doba, kdy se živil jako novinář v Torontu a seznámil se se svojí první ženou, o osm let starší Hadley Elizabeth Richardson. I když se manželům, kteří se vydali žít do Evropy, později narodil syn, spisovatel se zamiloval do další ženy, také starší, ale jen o čtyři roky. Hadley, která ho do té doby značnou měrou živila, prý souhlasila s rozvodem po jakési stodenní zkušební době soužití jejího muže s novou milenkou Pauline Pfeiffer. Obstáli, došlo na slíbený rozvod a následný druhý sňatek.
Další válka, další láska...
Dvanáct společných let přineslo Hemingwayovi s jeho druhou ženou další dvě děti, ale pak se vydal jako reportér do Španělska, kde právě probíhala občanská válka. Snad pod vlivem nebezpečí, snad by se to stalo i bez něj, zamiloval se znovu do jiné ženy. Jenomže tentokrát, jak sám později přiznával, šlápl hodně vedle. I kvůli nové lásce, kterou byla Martha Gellhorn, se rozvedl. Jenomže zatímco předchozí dvě manželky dokázaly svoji osobnost zlomit, celý svůj život věnovat jen svému muži a ještě přistoupit na jeho prezentaci jako velkého milovníka a silné osobnosti, což bylo hodně daleko od pravdy, Martha se k takové přetvářce propůjčit nehodlala. Sebevědomá žena v takovém svazku vydržela jen pět let a s koncem války bylo rozvedeno také spisovatelovo třetí manželství.
Prozradila, co mělo zůstat tajemstvím
Martha Gellhorn se dokonce odvážila prozradit jedno z největších spisovatelových tajemství, které se snažil po celý život pečlivě skrývat. Za pečlivě pěstovanou maskou milovníka, vždy připraveného na každé nové (i to příležitostné) milostné dobrodružství, se podle jejího vyprávění skrýval naopak velmi nesmělý a v tomto směru jen málo aktivní muž, který se tomu, jak by snad spisovatel sám sebe rád viděl, nepodobal ani zdaleka. Mnozí odborníci se domnívají, že mohlo jít o pozůstatek tvrdé východy panovačné matky. A najdou se i takoví, kteří vyjádřili domněnku o jeho skutečné, tedy homosexuální orientaci. To ostatně později potvrdili i další jeho přátelé a známí. Snad i tahle skutečnost vedla k jeho velkým psychickým problémům, které se s věkem jen zhoršovaly.
Poslední manželství už vydrželo
Ernest Hemingway, poučen třetím nezdarem, vybíral už velmi pečlivě a napočtvrté se trefil. Mary Welsh byla žena poslušná, poddajná a ochotná poskytnout mu takové zázemí, jaké si přál. Nemohla to mít jednoduché. Prokletí spisovatelovy rodiny bylo totiž velké – nervové poruchy a sklony k sebevraždám útočily na mnoho jejích členů, samotného Ernesta nevyjímaje. Ke konci svého života se navíc potýkal s uvadajícími úspěchy svých nových děl i s mnoha zdravotními problémy. Byl léčen dokonce u lékařů tehdy velmi oblíbenými elektrošoky, ale jak se ukázalo, valného úspěchu to nemělo. A tak se i životem unavený spisovatel nakonec ve svých pouhých jedenašedesáti letech zastřelil ranou z brokovnice. I když po něm nezbyl žádný dopis na rozloučenou, rodina tehdy jinou možnost než sebevraždu nepřipouštěla.
Zdroje: wikipedie, medicina.cz, uams.edu, flowee
KAM DÁL: Předpovědi spisovatele a proroka Dostojevského: Pandemie i Evropa sjednocená proti Rusku. Další vize jsou hodně temné.
