Extraligový rozhodčí Adam Kika: Čeští sudí mají ve světě velké renomé, jeden píská i v NHL

Adame, jak dlouho se vůbec věnuješ hokeji a práci rozhodčího? Věnoval ses dříve i hokeji jako hráč, nebo jsi rovnou přešel do rozhodcovské kariéry?
"Hokeji se věnuji od 4 let, kdy mě rodiče poprvé vzali na zimák v Olomouci a já se učil bruslit. "Pak jsem ho hrál do 15 let. V té době už jsem tušil, že hráč NHL ze mě nikdy nebude, a tak jsem se rozhodl skončit a věnovat se více škole a jiným sportům. Nicméně mi bylo líto zahodit 11 let hokeje, a tak jsem se rozhodl pokračovat jako rozhodčí, a tím u hokeje zůstat. Dnes je mi 27, takže hokeji se v podstatě věnuji 23 let, z toho 11 let jako hráč, i když jen v mládežnických kategoriích, což se moc nepočítá, a 12 let jako rozhodčí."

Kdy tě vůbec napadlo se stát profesionálním sudím? Máš pískání po někom z rodiny v krvi?
"Jak jsem již zmínil, nápad dělat rozhodčího přišel po skončení hokejové „kariéry“, kdy mi bylo asi 16 let, ale že bych se tím někdy živil jako profesionální rozhodčí, mě v té době ani nenapadlo. Bral jsem to jako možnost u hokeje zůstat a taky to bylo pro 16letého kluka slušná brigáda. Co se týká rodiny, tak musím říct, že pískání v krvi rozhodně nemám. Nemám v rodině nikoho, kdo by někdy hokej hrál, když nepočítám hokej na rybníku (dodává s úsměvem - pozn. red.), natož ho pískal."

Kdy jsi začal pískat extraligu? Pamatuješ si, v kolika letech jsi byl poprvé v utkání veden jako hlavní sudí?
"Můj první extraligový zápas byl 22. 12. 2016 v Třinci. Naskočil jsem tehdy do již probíhající soutěže, to mi bylo 25 let. A jako hlavní rozhodčí jsem začal v krajském přeboru v roce 2011. Takže ve 20 letech. Do té doby jsem pískal jen jako čárový." 

Utkvěl ti v paměti nějaký zápas, který byl něčím specifický, nebo se ti výrazně povedl či nepovedl? Na jaký turnaj rád vzpomínáš?
"Pro mě jako nováčka v extralize bylo specifických zápasů plno. Těžko se mi nějaký vybírá. Měl jsem možnost si zapískat německou DEL, byl jsem ve Švédsku na Lize mistrů nebo na turnaji ve Skotsku. Ale kdybych měl přece jen nějaký zmínit, tak to byl zápas Sparta proti Vítkovicím. Tento zápas měl specifik opravdu hodně. Už jen samotné pískání v O2 aréně je zážitek a na tento zápas přišlo něco přes 15 tisíc diváků. Navíc jsem ho rozhodoval s kolegou z Finska. V přestávkách mezi třetinami se hrály nějaké zápasy vojáků proti policii, jelikož tento zápas byl věnovaný záchranným složkám. A když jsme mezi druhou a třetí třetinou přišli na led, tak byl tak rozježděný, že z něj lezly plastové reklamy. Samozřejmě to bylo nebezpečné a museli jsme to nechat opravit, což trvalo necelou hodinu. Zápas nakonec došel až do nájezdů, kde se jelo deset sérií. Celkově se tak zápas hrál asi tři a půl hodiny."

Většinu rozhodčích moc fanoušků nemiluje, mnohdy si vyslechnou po právu i neprávem celou řadu nadávek. Vnímáš to na hřišti, nebo se soustředíš vždy a jen na svůj výkon?
"Co se týká nadávek, tak je samozřejmě na ledě registruji, ale zároveň se především soustředím na svůj výkon. Je jasné, že diváci chtějí vytvořit na rozhodčí tlak, a tím pomoci svému týmu. Kdybych měl přemýšlet a soustředit se na nadávky a skandování, tak je to cesta do pekel a tuto práci bych dělat nemohl." 

Co říkáš na současnou úroveň českých rozhodčích. Jací jsou a mají nějaká specifika oproti například kanadským či ruským sudím?
"Těžko ze své pozice nováčka můžu hodnotit nebo srovnávat. Nicméně fakt je ten, že na mezinárodní scéně mají naši rozhodčí velké renomé. Máme dva naše rozhodčí (Antonín Jeřábek a Martin Fraňo) v KHL a dokonce jednoho v NHL (Libor Suchánek), což je obrovský úspěch. A například v tomto roce řídili Češi i finále Mistrovství světa do 20 let a do 18 let. To bych řekl, že je nejlepší odpověď na tvoji otázku."

Co je vůbec potřeba umět a získat, aby se člověk mohl stát kvalitním rozhodčím?
"To je opravdu těžká otázka. Samozřejmě znát perfektně pravidla a být v dobré fyzické kondici - to je naprostý základ, ale zároveň také úplné minimum. Musíš umět výborně komunikovat, být asertivní, férový, nekonfliktní a tak dále. Těch vlastností a dovedností je opravdu mnoho a člověk se je učí celý život. Především tě to ale musí bavit."

Jaké zkoušky a licence jsi musel doposud absolvovat?
"U nás existují pouze tři licence. Licencí III. třídy to začíná. Rozhodčí může pískat mládež. Když další rok splní fyzické a pravidlové testy, může dostat licenci II. třídy, se kterou už je možné pískat krajský přebor mužů. A když je dobrý, krajská komise ho navrhne dále a absolvuje seminář I. třídy. To už pak může pískat všechno ostatní a záleží na komisi rozhodčích, do jaké soutěže daného rozhodčího navrhne. Každý rok se potom v létě koná seminář, kde se dělají pravidlové a fyzické testy, na jejichž základě může rozhodčí pískat další sezonu."

Kam bys rád směřoval svou rozhodcovskou kariéru do budoucna? Máš nějaký profesní sen?
"Když jsem začínal a chodil se dívat v Olomouci na hokej, kde se v té době hrála první liga, říkal jsem si, že kdybych si ji jednou zapískal, bylo by to super. A nakonec jsem se dostal ještě o krok výš. Toho si velmi cením. Do budoucna bych byl rád, kdyby se mi v extralize dařilo a mohl ji i nadále pískat."

Fanoušky by možná zajímalo, jaká je odměna sudích na tuzemských i mezinárodních scénách. Můžeš nám částky alespoň řádově přiblížit?
"Odměny rozhodčím za jednotlivé soutěže jsou veřejné a každý si je na internetu může najít nebo si o nich přečíst v nedávno vydaných publikacích bývalých extraligových rozhodčích Milana Mináře a Romana Poláka. Extraliga je specifická v tom, že každý rozhodčí má individuální smlouvu, a tudíž má za zápas jinou odměnu. U hlavních rozhodčích se tato částka pohybuje v rozmezí cca 5 000 až necelých 8 000 Kč za zápas, u čárových přesně nevím, ale bude to nějak 3 000 – 5 000 Kč za zápas. Do toho jsou navíc takzvaní profesionální rozhodčí, kteří mají pískání jako hlavní náplň práce. To znamená, že dostávají odměnu za měsíc bez ohledu na počet odřízených utkání." 

Věnuješ se už čistě jen hokeji a pískání, nebo máš ještě další zaměstnání?
"Momentálně se věnuji čistě hokeji a pískání dělám na plný úvazek."

Co rád děláš o svém volném čase? Věnuješ se i jiným sportům?
"Ano, právě sportem dost často vyplňuji svůj volný čas. Chodím cvičit, v létě jezdím na kole, běhám, hraju tenis a taky dost chodím po horách. S přítelkyní jsme si oblíbili ferraty, to nás hodně baví."