Hrdinka, která přišla o všechno. Věra Čáslavská bojovala navzdory tragickému osudu

Sklopená hlava na znamení nesouhlasu v několika vteřinách zásadně změnila Věře Čáslavské celý život. Veřejné odmítnutí hymny sovětského svazu každý pochopil, protože v ulicích utlačovaly svobodu tanky, které nikdo nezval. Sportovní celebrita světového rozměru ukázala, že odvaha jí ani trochu nechyběla.

Nejlepší z nejlepších

O neuvěřitelných sportovních výkonech Věry Čáslavské jasně hovoří čísla. Sedm zlatých a čtyři stříbrné medaile ze dvou olympijských her ji pasují na absolutní gymnastický vrchol, který dodnes nikdo nepřekonal.

V Tokiu je stále hvězdou a její mexická svatba s Josefem Odložilem připomíná davové šílenství srovnatelné jen s královskou svatbou ve Velké Británii. Věra Čáslavská však nebyla lady Diana. Ona byla především hrdinkou, která zažívala tvrdé osudové rány, kterým s nezlomnou vůlí čelila.

Tvrdý pád

Své politické názory neskrývala ani po proslulém gestu na stupních vítězů. Podepsala petici Dva tisíce slov a předala své mexické medaile politickým představitelům Pražského jara. To novým funkcionářům komunistické strany stačilo, aby byla jednou z obětí nastupující normalizace. Z absolutní hvězdy, která zářila na všech kontinentech, se postupně stala žena bez práce. Za své názory byla v roce 1971 vyloučena z Československého svazu tělesné výchovy a v jednu chvíli jí bylo znemožněno dokonce cvičit a trénovat.

Až v polovině sedmdesátých let jí bylo umožněno trénovat mladé sportovce. Dálkově vystudovala Fakultu tělesné výchovy, ale během studií musela pracovat i jako uklízečka. Tvrdý pád však se ctí ustála a její milované Mexiko jí podalo pomocnou ruku. Dva roky zde trénuje místní omladinu. Zpět na vrchol společenského žebříčku se vrací po revoluci.

Nahoru a dolů

Se sametovou revolucí přichází i její návrat do veřejného života. Stává se poradkyní prezidenta Václava Havla a po roce 1991 jeho přímou asistentkou. Velkou míru své energie vkládala do korespondence s lidmi, kteří žádali prezidenta Václava Havla o pomoc. Ona sama však dostala další osudovou ránu. V roce 1993 se spolu do potyčky dostali její syn Martin a bývalý manžel Josef Odložil. Ten na následky nešťastného pádu po pár dnech v komatu zemřel.

Syn Martin byl odsouzen na čtyři roky, ale dostal milost od Václava Havla. Rodinná tragédie a mediální štvanice Věru Čáslavskou položily na zem. Zdrcující psychické problémy a likvidační kampaň médií ji dohnaly do psychiatrické léčebny. Samotný akt milosti byl vykládán jako kamarádská služba pro Věru Čáslavskou od Václava Havla. Ničivá pohroma způsobila, že významná osobnost odešla vysílená do ústraní a společnosti se úspěšně vyhýbala.

Až v roce 2007 se otřepaná od bolesti vrátila zpět mezi lidi. Její aktivita byla viditelná jak při pomoci sportovcům, tak v rámci jejího morálního apelu. V roce 2013 podporovala v prezidentské volbě Karla Schwarzenberga, aby dala jasně najevo svůj nesouhlas s kandidáty, kteří byli součástí KSČ, tedy Miloš Zeman a Jan Fischer. Její energii naposledy zpomalil zásah zvenčí. Onemocněla rakovinou slinivky a v roce 2016 definitivně odchází z tohoto světa.

Věra Čáslavská za sebou zanechala nespočet sportovních výkonů a hrdinských rozhodnutí, které inspirují dodnes. Její jméno rezonuje po celém světě a každý by měl mít na paměti, že si pozornost nezaslouží jen zásluhou výjimečných sportovních výkonů, ale také díky odvaze a upřímnému hrdinství.