Kariéru Elišky Junkové ukončila tragédie. Smrt jejího manžela udělala ze závodnice novinářku
Kdyby jezdila ve Ferrari, možná by dnes slavná italská automobilka nehrála v seriálu F1 až druhé housle a proháněla by Lewise Hamiltona. Eliška Junková však závodila ve vozech Bugatti, ve dvacátých letech 20. století se stala nejrychlejší ženou světa a jako jediná žena v historii Grand Prix se dokázala vyrovnat nejlepším jezdcům této soutěže.
S manželem Čeňkem Junkem ve své době tvořili slavný motoristický pár, kterému se někdy přezdívá "nejrychlejší česká domácnost". Eliška Junková svou závodnickou kariéru odstartovala jako manželova spolujezdkyně, později začala závodit také sama za sebe.
V letech 1924 – 1929 zvládala ve vozech Bugatti T30 a T35 všechny čtyři disciplíny tehdejšího automobilového sportu: závody do vrchu, závody na autodromu, závody na okruzích a 6 000 km dlouhou dálkovou jízdu v dnešní Indii a Pákistánu.
Nejdůležitější je vůle vítězit
„Byla to úžasná žena. Když přestala závodit, pomáhala ostatním. Říkala jim: 'Musíte mít vůli zvítězit; je mnohem důležitější bojovat dobře, když se věci nedaří, než když se daří.' I přes všechno, čím si v životě prošla, se uměla radovat a svět jí připadal do poslední chvíle krásný,“ vzpomíná na svou tetu, a po smrti obou rodičů i adoptivní maminku, Vladimír Junek.
- narozena 16. listopadu 1900 v Olomouci, zemřela 5. ledna 1994 v Praze
- jejím největším úspěchem bylo páté místo z její samostatné éry v závodě Targa Florio
- v šedesátých letech 20. století psala motoristické sloupky do časopisu Za volantem
- v roce 1972 vydala v nakladatelství Olympia knihu Má vzpomínka je Bugatti
Ve dvacátých letech 20. století získala Junková hned několik významných trofejí. V roce 1926 se stala první ženou světa, které se povedlo zvítězit v mezinárodním závodu do vrchu na trati Zbraslav - Jíloviště. O rok později zvítězila na I. Velké ceně Německa v kategorii sportovních vozů od 1,5 do 3 litrů. Jejím největším úspěchem bylo páté místo z její samostatné éry v závodě Targa Florio, kterého dosáhla v roce 1928. V závodech docilovala rychlostí i přes 200 km/hod.
Kariéru ukončila tragédie
Její kariéru nakonec násilně ukončila tragická událost. Po smrtelné nehodě manžela Čeňka Junka právě na okruhu v německém Nürburgringu se rozhodla se závoděním jednou provždy skoncovat, v motoristickém odvětví se však pohybovala i nadále.
Psala sloupky do motoristického časopisu, podílela se na přípravě výstavby brněnského Masarykova okruhu, vydala autobiografii Má vzpomínka je Bugatti. Zemřela v roce 1994. Za své úspěchy získala ocenění Zasloužilá mistryně sportu. V roce 2019 jí prezident České republiky Miloš Zeman in memoriam udělil medaili za zásluhy.
Připomíná si ji i Google
Památku nejslavnější české automobilové závodnice dnes připomíná i společnost Google Doodlem, dočasně pozměněným a výtvarně zpracovaným logem vyhledávače, který vytvořil ilustrátor Gerben Steenks podle portrétu Elišky Junkové.
Dostupný je kromě Česka také v Německu, Itálii, Kanadě, Řecku a na Slovensku. Na jeho vzniku firma spolupracovala také s adoptivním synem Elišky Junkové Vladimírem Junkem.
KAM DÁL: Očkování proti koronaviru bude v USA problém. Chybí peníze, vyškolený personál i jasný plán.
