Kultovní seriál Žena za pultem: Zapálená komunistka Jiřina Švorcová při natáčení zažila velkou lásku i lest od režiséra
Seriálu Žena za pultem bude letos už pětačtyřicet let, a přesto se na něj při televizních reprízách mnohdy podíváme. Proč? Jedni z nostalgie, jiní se snaží zjistit, jak to za socialismu skutečně vypadalo, a další v něm vidí podivnou směsici tehdejší reality a absolutně smyšleného dostatku všeho, co pro většinu bylo jen snem. Poslední skupina diváků je pravdě nejblíž, režim se snažil na příběhu “obyčejných lidí” ukázat, jak se nám tady žilo a mělo to svá pravidla. Vždyť také do hlavní role musela být příkazem obsazena zapálená bojovnice za komunistickou pravdu, herečka Jiřina Švorcová.
Jestliže chceme některému seriálu přilepit cedulku “kultovní”, pak Žena za pultem si ji jistě zaslouží. Můžeme se o tom přít, ale jisté je, že i většina dnes mladých lidí alespoň tuší, o co se jedná. Socialistický seriál z prostředí prodejny potravin a domácností i životů lidí, kteří tady pracovali, to je to, co i dnes láká k obrazovkám starší i nové diváky. Pro někoho jde o nostalgický návrat do mládí (to tedy hlavně pro ty, kteří na ledacos už zapomněli), pro ty s lepší pamětí je Žena za pultem poněkud bizarní podívanou, pohádkou o tom, co všechno dokázali tvůrci filmu sehnat a usadit do regálů, zatímco jinde se na takové zboží - když náhodou přišlo - stály dlouhé fronty. A nad tím vším vyčnívá postava prodavačky Anny Holubové v podání Jiřiny Švorcové.
Bez manžela a bez dětí
Seriál vznikal v roce 1977, kdy bylo Jiřině Švorcové devětačtyřicet let. Ve stejném roce herečce, kterou si všichni spojují hlavně s její oddaností komunistickým myšlenkám, zemřel druhý manžel, malíř Vladimír Šolta. Ani z prvního manželství s Jindřichem Rohanem a ani z tohoto druhého svazku se nenarodilo žádné dítě, a tak zůstala Jiřina Švorcová sama. Snad o to víc přilnula - a podle svého vlastního vyprávění se doslova zamilovala - do seriálového syna Petra, kterého si zahrál Jan Potměšil. Jak to viděl představitel jejího potomka?
Nejprve spolu vycházeli dobře...
Podle pozdějších rozhovorů se tehdy malý Jan Potměšil v době natáčení nijak zvlášť nezajímal o to, v jakém prostředí se seriál točí nebo jestli vlastně nejde o jistý druh propagandy. Se svojí seriálovou maminkou vycházel dobře i později, až do listopadové revoluce, která jej nasměrovala jinam, začal více přemýšlet o dění kolem sebe a k seriálu se již vracet nechce.
Tak trochu zlomyslný krok režiséra
Kromě malého Jana Potměšila měla Jiřina Švorcová vedle sebe “na place” ještě jednu svoji lásku - tehdy již bývalou. Z toho ale už takovou radost neměla. Co se stalo? Do jedné z mužských rolí obsadil režisér Jaroslav Dudek herce Zdeňka Řehoře, o kterém dobře věděl, že je bývalou láskou tehdy již vdané představitelky hlavní role. Jejich láska ale nakonec přece jen ztroskotala, Jiřina Švorcová vztah ukončila a Zdeňka Řehoře tak ranila a urazila. A právě tento herec měl v seriálu o Annu Holubovou usilovat.
Pomsta za nucenou změnu
Pokud se to zdá jako schválnost, blíží se takové úvahy pravdě doslova světelnou rychlostí. Jaroslav Dudek měl totiž do hlavní role vyhlédnutou Janu Hlaváčovou, ale z vedení televize nakonec přišlo rozhodnutí, že buď bude Annu Holubovou hrát prominentní komunistka Jiřina Švorcová, nebo se nic točit nebude. A tak se s nastalou situací režisér vyrovnal po svém.
Kde vzít zboží do "prodejny"?
Kromě obsazování hlavních i vedlejších rolí bylo zajímavé a složité také vybavování prodejny. Pamatujeme si vlastně ještě, jak to tehdy vypadalo v běžných obchodech? Kolik bylo v regálech zboží a hlavně jakého? Pokud ano, není složité srovnat tehdejší realitu s kulisami seriálu - plné police doslova přetékaly zbožím, o kterém si lidé mohli často nechat jen zdát, pokud tedy neměli v obchodě známého prodavače nebo ještě lépe vedoucího. Vždyť také měl štáb co dělat, aby všechno zboží sehnal.
Nesahat na zboží!
“Jedlé” rekvizity se svážely z několika provozoven a když už jednou byly umístěny do seriálového obchodu, nesměl se jich nikdo raději ani dotknout. Aby bylo možné využít záběry lákavého zboží co nejčastěji, jako čerstvé si je tvůrci seriálu natočili z mnoha úhlů a nejrůznějším způsobem naaranžované tak, aby je mohli využívat v průběhu všech dalších dílů. Je tedy docela možné, že šunka, kterou vidíme v poslední epizodě, je stejná jako ta, kterou Anna Holubová krájela třeba ve druhém dílu. Přestože se ale prostředí s tehdejší realitou značně míjely (nebo snad právě proto), měl seriál úspěch nejen v Československu, ale také v Maďarsku, Německé demokratické republice a dokonce i v Mexiku.
KAM DÁL: Socialistický a porevoluční silvestr: Jak se měnila zábava na obrazovkách během posledního dne v roce?
