Louis de Funès za svou genialitu vděčí cholerické matce. Malá Španělka mu dávala pořádně zabrat

Louis de Funès se v roce 1914 narodil v Courbevoie na předměstí Paříže španělským přistěhovalcům ze Sevilly jako nejmladší ze tří dětí. Funèsův otec se ve Francii věnoval obchodu se šperky, původním povoláním však byl právník.

Nejvíce ovlivnila Funèse jeho matka - drobná Španělka, která chodila stále v černém a jíž nedělalo problém ztropit křik pro každou maličkost. Vidíte tu podobnost s nervózními a cholerickými staříky, které Funès tak rád zpodobňoval ve svých filmech? Je patrné, kde se inspiroval. 

Bez žen by to nešlo

Ostatně ženy hrály v životě Louise de Funès dost podstatnou roli. Nejprve to byla matka, pak první manželka Germaine Elodie Carroyer, s níž se oženil v roce 1936. Oba byli příliš mladí na manželství, které dlouho nevydrželo. Narodil se jim syn Daniel, avšak už v roce 1942 bylo manželství rozvedeno. V té době se Louise do Funès živil jako jazzový klavírista v barech na Montmartru. Předtím však vyzkoušel ještě jiná zaměstnání - byl kožešníkem, účetním, prodavačem, ba i dekoratérem. Pouze jedinému povolání však zůstal věrný celý život - umělec. Než však přišla jeho chvíle, musel si na ni počkat do svých padesáti let.

Další ženou, která výrazně ovlivnila život Louise de Funès, byla jeho druhá manželka Jeanne Barthelémy de Maupassant, praneteř Guy de Maupassanta. Když zdědila zámek de Clermont au Cellier ze 17. století nedaleko Nantes, stal se sídlem rodiny do Funès. Jeanne tak nelibě nesla práci dosavadního Funèsova agenta, že se rozhodla tuto činnost vykonávat sama. Stala se současně nejlepší přítelkyní svého muže. Rodina de Funès se pak ještě rozrostla o dva syny - Patricka a Oliviera. Patrick se stal lékařem, Olivier se nějaký čas věnoval herectví, hrál například s otcem ve filmu Piti piti pa, později jako pracoval jako pilot letadel Concorde.

Herec z okrajových bulvárních divadel filmovou star

Až do své padesátky hrál Louis de Funès samé malé role ve filmu i na jevišti. Určitý zlom v kariéře znamenala divadelní hra Oskar v roce 1958. Skutečný triumf však přišel až v roce 1964, kdy natočil první ze série filmů o četníkovi ze Saint-Tropez, do jehož role si ho přes odpor producentů prosadil režisér filmu Jean Girault.

On a Funès se stali přáteli a četník bodoval mezi filmovým publikem. Herec z okrajových bulvárních divadel konečně našel své místo na slunci. To však nelibě nesli někteří jiní herci, s nimiž Funès společně hrál ve filmech - například Jean Marais (Fantomas) nebo Jean Gabin (Tetovaný), kteří na svého kolegu žárlili. Na rozdíl od nich však Funès našel přátele třeba v Bourvilovi nebo Galabru, kteří byli také současně jeho hereckými kolegy.

Život mimo filmové ateliéry

Rodina de Funès žila na zámku Clermont na Loiře u Nantes. Svůj volný čas tu ve skleníku u růží trávil také Louis de Funès. Dokonce se mohl pochlubit pěstitelským úspěchem, když se mu podařilo vyšlechtit novou odrůdu oranžových růží, která nese jeho jméno - La rose de Louis de Funès.

Počátkem roku 1970 prodělal první infarkt myokardu. I proto se Louis de Funès vzdal práce na divadle a věnoval se již jen filmu. S každou další rolí cholerických chlapíků však Funès riskoval další srdeční záchvat. Ten nakonec prodělal opět v roce 1982 po skončení natáčení závěrečné části série o četníkovi ze Saint-Tropez Četník a četnice. Na jeho následky 27. ledna 1983 zemřel.