Nezapomenutelný Jiří Schelinger: Rocker, který se záhadně utopil

Jiřího Schelingera proslavil hit Holubí dům od Svěráka s Uhlířem v roce 1972. V té době hrál se skupinou Faraon Karla Šípa. Jeho druhá nejhranější píseň je o hodně tvrdší, Šípková Růženka je vlastně Soldier of Fortune od Deep Purple. To už byl ve stáji prozíravého obchodníka Františka Ringo Čecha. S jeho kapelou nazpíval také René, já a Rudolf, Dráty pletací, Švihák lázeňský, ale i Léto s tebou či Jsem prý blázen jen.  

Jiří Schelinger chtěl přitvrdit a hrát heavy metal, byl českým průkopníkem hardrockové muziky a miloval blues. A právě Ringo Čech věděl, jak na to, věděl, že kapela musí tvořit i „bubblegum“ hity a jezdit po estrádách, aby ji cenzura nezakázala. 

Bral prášky na hlavu

Když pobýval koncem 60. let za protistátní činnost ve vazbě, pokusil se zde o sebevraždu. Následně jej z vězeňské cely převezli na psychiatrii v Bohnicích a od té doby bral psychofarmaka. Dostal invalidní důchod, což mu umožnilo elegantně se vyhnout práci bez hrozby obvinění z příživnictví, a mohl se naplno věnovat hudbě. 

Proč se tenkrát ocitl za mřížemi? Bylo to z důvodu rozšiřování protisovětských letáků v srpnu 1968. Letáky obsahovaly hesla jako „Šalgoviči, Šalgoviči, rozbijem ti prdel biči“ nebo „Zachvatčiki, marš odsjuda“. Veřejná bezpečnost jej odhalila a Jiří Schelinger šupem putoval do věznice v Ruzyni.

Sláva díky chrapláku

Schelingerovi nadělil osud do vínku nezaměnitelný baryton s trochou typického chraptění. Jeho největší slabinou byl jeho repertoár. Písně, které zpíval, nebyly jenom tehdy nedostižné a poptávané rockové skladby. Musel se přizpůsobit a někdy přijmout i popový odpad poplatný režimu. Díky tomuto ústupku měl časem šanci dostat se do zahraničí i přes řadu vroubků, kterých se dopustil.

Objevil ho František Ringo Čech, který jej nejen angažoval do své kapely, ale také mu pomohl ke slávě. Na začátku Schelingera hudební kritici moc nebrali, ale Čech přesvědčil vlivné osobnosti, že Schelinger je vlastně dělník, protože se vyučil instalatérem. A to, že zpívá hrubým hlasem, znamená, že jeho hudba patří dělnické třídě.

Holubí dům

Schelingera si oblíbili i úspěšní autoři popových písní Jan Svěrák a Jaroslav Uhlíř, kteří mu věnovali dnes už kultovní píseň Holubí dům. Když zpěvák tuto píseň zpíval, vždy do svého výkonu dával duši. Vyjádření novinářů k této skladbě a její interpretaci se různilo. Někomu se to líbilo a někomu nelíbilo. Schelinger se k tomu vtipně vyjádřil slovy: „To je sice hezký, že se vám to všem líbí, ale vůbec jste si nevšimli, že v tom úvodu nekřičí holubi, ale rackové.“

Bratislavská tragédie

Schelinger se nepohodl s neznámým mužem kvůli nějaké dívce a tento člověk jej vyzval, aby oba skočili do Dunaje. Schelinger utonul a ten druhý se zachránil díky bóji. Nebyl snad ten neznámý agent tajné policie, který měl za úkol Jiřího Schelingera zlikvidovat a na pokyn jej utopil? Nebo to byla sebevražda?

Nikdo neví, jak to tenkrát bylo. Veřejná bezpečnost se vyšetřováním moc nezabývala, což je velmi podezřelé. Našlo se mrtvé tělo, ale nebylo přesně jasné, zdali šlo opravdu o Schelingera. Nebo to skutečně byla tragická náhoda a za neštěstím stála kombinace alkoholu a psychofarmak? Každopádně to mohla být osudná frajeřina, která stála život velkou hudební naději. „Nemohl jsem tomu uvěřit. Dělal blbosti, to jo, ale takový magor zase nebyl. Jediný, co mě napadlo, že kdybych tam s ním byl já, nemuselo se to stát,“ vysvětluje František Ringo Čech.

Smutným faktem zůstává, že Jiří Schelinger bral léky a zapíjel je alkoholem jako každý správný bohém. Tento způsob života si vybral svou daň a je možné, že alkohol a bohémský život by mu nedovolily dlouho pobývat na tomto světě. Našla by si ho stejně záhy nemoc a nakonec i smrt. Bohužel je smutné, že se stala bratislavská tragédie a vše dopadlo tak, jak dopadlo.

Zdroj: autorský článek spolu s dalšími zdroji (R. Rohál: Legendy československé populární hudby, P. Gratias: Cesty do rockového nebe)

KAM DÁL: Všechny lásky charismatického Karla Kryla. Podlehla mu i sestra Landovského.