Petr Novák: Smutný klaun a skvělý zpěvák. Jeho Náhrobní kámen nebo Hvězdičko blýskavá budou hity už napořád
Maminka z něj chtěla mít lékaře, a proto ho dala na gymnázium, kam chodil s odporem, a nakonec ani neodmaturoval. Poté pracoval jako kulisák v Národním divadle, kde přičichnul k umění a zatoužil po umělecké dráze. Hudbou se pak živil po celý život.
K hudbě jej vedl dědeček, který ačkoliv byl povoláním strojní inženýr, miloval hudbu a rád si zahrál na piano. Petr Novák se po vzoru dědy učil hrát na klávesy a v dětství vůbec netušil, že se z něj stane slavný zpěvák a hudebník. Více ho zpočátku sice lákalo divadlo, ale nakonec zvítězila hudba.
Kluci z Legerovy ulice
V době, kdy ještě flirtoval s divadlem, koketoval zároveň s hudbou. Oslovil ho big beat a miloval Beatles. Proto první bigbeatové miminko Petra a jeho kamarádů neslo jméno Beatles, ale to už tady jednou bylo. A proto netrvalo dlouho a narodila se nová kapela George and Beatovens pod taktovkou kamarádů z Legerovy ulice.
Kluci bohužel brzy narazili, protože prý uráželi Beethovena a vadil i anglický George. Museli se proto smířit se zkratkou G&B, která se ujala, i když fanoušci si mysleli svoje. A protože všichni hudebníci skupiny bydleli v Legerově ulici 76, stačilo jen vyjít nebo sejít schody, zazvonit a mohlo se tvořit.
První nahrávka a úspěch jako hrom
Autoři písní byli dva – Ivo Plicka psal texty a Petr Novák komponoval hudbu. Dali si za cíl vytvořit studiovou nahrávku a v tom jim přálo štěstí. Objevil se pan Sláma, který pracoval jako zvukař v Československém rozhlase. Ten umožnil klukům na svém magnetofonu natočit šest písniček.
Písničky donesli hudebnímu publicistovi Jiřímu Černému, a protože jej dvě písně zaujaly, zařadil je do rozhlasové hitparády Houpačka. Šlo o skladby Povídej a Já budu chodit po špičkách. Následoval raketový úspěch a písně se držely v soutěži rok a půl. Pro kapelu to bohužel nebyl start hudební kariéry, ale jakýsi její pomníček, protože všichni museli rukovat na povinnou vojenskou službu. Jenom Petr Novák se vojně elegantně vyhnul díky modré knížce.
Nový začátek
Po rozpadu skupiny G&B toužil Petr Novák po herecké kariéře, z čehož pak sešlo. Později se k divadlu vyjádřil: „Národní divadlo, to je nádhernej a honosnej konec všeho hereckého snažení.“ Jako muzikant dostal novou šanci v pražském bigbeatovém uskupení Flamengo. V jejich repertoáru se usídlily dva úspěšné hity z Houpačky a kromě toho vznikla nová píseň Náhrobní kámen. Kvůli neshodám vykopli Petra Nováka z Flamenga spolu s Jiřím Čížkem. Vyhodili oba z auta po koncertě ve Staré Boleslavi a manažer na ně z auta řval: „Táhněte oba do prdele a ty český sračky si hrajte někde jinde!“ Do Prahy dorazili pěšky až před polednem.
Novákova největší sláva neměla dlouhého trvání, a to hlavně pro jeho odpor ke komunismu. Mohl sice hrát a zpívat, ale mocní mu házeli klacky pod nohy a všemožně mu znepříjemňovali život. Alkohol, cigarety, špatná životospráva a následky úrazu mu nedovolili dožít se požehnaného věku. Zemřel poměrně mlád poté, co v roce 1997 zazpíval na benefičním koncertě po povodních na Moravě.
Zdroj: autorský článek spolu s dalšími zdroji (P. Gratias: Cesty do rockového nebe, J. Vaněk: Petr Novák)
KAM DÁL: Václav Neckář: Měl úspěch díky roztrženým kalhotám.
