Pro Štěpničkovou žádala trest smrti. Antonie Hegerlíková si v důchodu vzala manžela kamarádky
Lásku našla u manžela své kamarádky až v důchodovém věku. Někteří lidé tvrdili, že si štěstí vůbec nezasloužila za to, že souhlasila s popravou Jiřiny Štěpničkové. Jenomže ono není všechno jenom černobílé. „V životě Antonie Hegerlíkové by se daly najít polehčující okolnosti pro čin, kterého ostatně sama velmi litovala,“ uvedl pro Čtidoma.cz historik Dalibor Moravec.
Vlasta Chramostová, Jiřina Švorcová, Jiřina Jirásková, Vlastimil Brodský, Jiří Vala, Jiří Sovák, Ota Sklenčka a další významní herci své doby žádali v padesátých letech minulého století trest smrti pro Jiřinu Štěpničkovou. Ta se „provinila“ tím, že chtěla emigrovat z komunistického Československa na Západ s vidinou lepšího života pro sebe a svého syna.
Omluvila se, projevila lítost
Jednou z těch, kdo souhlasil s exemplárním trestem smrti pro kolegyni, byla i Antonie Hegerlíková. „V divadle byla tenkrát jedna jediná schůze o tom, jestli souhlasíme s odsouzením paní Štěpničkové. A kromě dvou lidí – Lídy Vostrčilové a Josefa Chvaliny – jsme všichni souhlasili,“ vzpomínala později herečka, které dokonale seděly velké role silných a rázných žen. Jako mnoho výborných herců také ona začínala v Divadle Vlasty Buriana.
Štěpničková sice nakonec popravě unikla, ve vězení však strávila deset let. „Antonie Hegerlíková se jako jedna z mála omluvila, dokonce opakovaně. Svého činu velmi litovala. Bylo by velmi snadné ji šmahem odsoudit jako kolaborantku nebo zbabělce, v jejím životě se však odehrála celá řada událostí, kterými je svým způsobem možné její čin trochu ospravedlnit,“ řekl Čtidoma.cz historik Dalibor Moravec.
Dokonalá idylka skončila
Narážel tím zejména na trauma z dětství, kterým pro Hegerlíkovou byla smrt otce. Ten pracoval jako vojenský pekař na Slovensku a budoucí herečka prožívala šťastné časy. Jenže když jí bylo osm let, otec zemřel a situace se rázem změnila. „S nástupem fašismu nezbylo její mamince nic jiného než se vrátit do Čech. Měly štěstí, že Hegerlíkové tatínek byl sice Němec, ale roky před nástupem Hitlera se přihlásil k české národnosti. Nikdo se tak na ně nedíval skrz prsty, mohly relativně normálně žít.“
Další potíže přišly po druhé světové válce, kdy se herečka vášnivě zamilovala do režiséra Antonína Dvořáka, který utekl z koncentračního tábora Dachau. Vzali se a Hegerlíková otěhotněla. „Problém byl v tom, že Dvořák nesnášel děti. Takže si vyslechla drsnou ‚nabídku‘. Dej dceru k babičce, a zůstaneme spolu. O tom však Hegerlíková nechtěla ani slyšet a od manžela odešla,“ doplnil Moravec.
Pak se ještě zamilovala do dalšího režiséra, Otomara Krejči, jenže ten byl ženatý a nehodlal se rozvést. „Byli spolu tak nějak, nazval bych to mileneckým vztahem. Chodil k ní, když měl náladu, a odcházel za manželkou. Když se rozešli, herečka byla hodně dlouho sama.“
Štěstí se dočkala až v důchodu
Štěstí se tak dočkala až v době, kdy to možná ani ona sama nečekala. Herec kladenského divadla Karel Fridrich byl manželem její dobré kamarádky Marie Motlové. Po její smrti ale dlouholetí známí zjistili, že by se mohli mít rádi. A to se také stalo. Nijak se tím netajili, nakonec se i vzali. „Byli spolu opravdu šťastní. Prakticky vše z minulosti nechala za sebou, dokonce rozprodala věci, aby jí nic nepřipomínalo dobu, která byla za ní. Rozdělila je až Fridrichova smrt v roce 2001,“ dodal pro Čtidoma.cz Dalibor Moravec.
Za svoje herecké umění dostala Hegerlíková v roce 2005 Cenu Thálie za celoživotní přínos. O několik let později si došla i pro Cenu Františka Filipovského za dabing. Až do chvíle, než ji zradilo srdce, byla velmi aktivní. Zemřela v Praze 11. prosince 2012.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Proměna Leoše Mareše: Z lovce zadaných i svobodných žen se stal pan dokonalý.
