Skutečný Robinson Crusoe na ostrově málem zešílel. Záchraně ze strany Španělů se schválně vyhýbal

Selkirk se připojil v roce 1703 k posádce známého britského mořeplavce a piráta Williama Dampiera, který vyplul na lodi Cinque Ports na širé moře, aby získal slávu a zlato ze španělských galeon. Co byl vlastně Selkirk zač? Podle některých zdrojů byl problematický člověk, hodně vznětlivý, nesnesl se prakticky s nikým, jeho službu provázely neustále hádky. Byl to také pruďas, rád se rval a měl násilnické sklony. Na druhou stranu jsou názory, že byl naopak poměrně inteligentní, vyznal se v matematice a navigaci. Nejspíš platilo oboje dohromady.

Selkirk se stává Robinsonem

Selkirk se údajně pohádal s kapitánem Sterlingem, loď bylo podle něj nutné opravit. Kapitán o tom nechtěl ani slyšet, takže hádky pokračovaly, dokud loď nezakotvila u ostrova Más a Tierra, který se dnes nazývá Ostrov Robinsona Crusoe. Tam se kapitán opět dostal do křížku se Selkirkem, který chtěl zastávku využít právě k opravě lodi. Místo toho jej kapitán na ostrově vysadil. Dostal něco oblečení, pušku, náboje, sekeru, nůž, Bibli a kuřivo. Poté loď zvedla kotvy a ze Selkirka se stal „Robinson“.

Španělským lodím se vyhýbal

Jak přesně na ostrově Selkirk žil, není známo. Jisté je, že ostrov byl neobydlený, nebyli tam žádní kanibalové ani domorodé kmeny, Pátka si Dafoe vymyslel, Selkirk nikoho nepotkal. Podle všeho příliš nestál o to, aby ho někdo zachránil. Na ostrově za dobu jeho pobytu přistály dvě lodě, ani k jedné se nepřiblížil. Byl pirát a vzbouřenec, navíc lodě byly španělské, takže jediné, co by ho čekalo, by byla cesta do otroctví. Selkirk se tak ukrýval spíše v džungli ve vnitrozemí a bál se, že bude „zachráněn“ Španěly.

Na ostrově nebyli žádní hadi ani velká nebezpečná zvířata, hlavně zde ale byl dostatek pitné vody, protože zde teklo několik potoků. I potravy zde byl dostatek, nejen ryby, ale i tuleni představovali zdroj potravy. Selkirk zde také choval divoké kozy a pěstoval tuřín a zelí. Krysy mu chytaly dvě ochočené kočky, takže nakonec se na ostrově skutečně pěkně zabydlel a provozoval i skromné zemědělství. Jak sám později řekl, hodně četl Bibli, což bylo pochopitelné, byla to jediná kniha, co měl.

Šílenec, nebo atlet?

O tom, v jakém stavu byl Selkirk, když jej po čtyřech letech a čtyřech měsících vyzvedla loď Duke, patřící zase k výpravě Williama Dampiera, panují rozporné informace. Podle jedněch byl ve velmi dobré psychické a hlavně fyzické kondici, na rozdíl od zavšivených a nemocných námořníků na Dukeovi byl zdravý a zjevně netrpěl nedostatkem vitamínů a měl vypracované svaly. Jiné zdroje ale jeho stav popisují odlišně. Byl údajně na pokraji šílenství, téměř nemluvil, byl zabalený do kůží a vypadal více jako zvíře.

Opět je možné, že platí obě varianty, po čtyřech letech na ostrově mohl na námořníky udělat nevalný dojem, ale současně mohl být zdravý. Psychicky se také nepochybně rychle zotavil, protože po návratu na pevninu si užíval celkem pohodový život a v námořnických hospodách z něj byla místní celebrita. V této fázi zřejmě jeho příběh slyšel spisovatel Defoe.

Sám Selkirk nakonec opět skončil na moři, kde také zahynul zřejmě na žlutou zimnici. Spekuluje se o tom, že se dochoval jeho deník, který se nakonec dostal do sbírek německých nacistů a dnes možná leží někde v zaprášeném archivu. Ověřit se to nedá. Každopádně Selkirk se navždy stal nesmrtelný právě díky románu Robinson Crusoe.

Zdroj: smithsonianmag.com

KAM DÁL: Archeologové našli vrak lodi, která vozila Maye do otroctví.