Slavný vědec Stephen Hawking se vzepřel osudu. Mnohonásobně přežil vlastní smrt

S přezdívkou Einstein vynikal Stephen Hawking už na střední škole. Cestu za vědeckou kariérou si musel vybojovat u svého otce, který chtěl, aby se věnoval medicíně. Jeho vášní však byla matematika a fyzika. Paradoxně ho jeho zdraví v mládí odsoudilo k velmi specifickému životu. Jeden z nejvýznamnějších vědců historie přesto dokázal zázraky navzdory tvrdému osudu, který mu postavil do cesty chorobu, jež by většinu lidí uvrhla na absolutní dno. Měl zemřit mnohem dříve než 14. března 2018. Mnohonásobně tak přežil vlastní smrt – lékařským prognózám navzdory.

Poslední kroky génia

Stephen Hawking nakonec naplnil svůj sen a bystrá mysl mu otevřela dveře na univerzitu v Oxfordu, kde se od roku 1958 věnoval fyzice. Následně se přesunul za kosmologií na Cambridge. Náznaky nevyléčitelné nemoci v té době už nebyly pouze v rovině teorie. První příznaky toho, že tělo pomalu vypovídá službu, se přihlásily, už když studoval na Oxfordu. Progresivní amyotrofická laterální skleróza napadá dramaticky nervový systém a postupně vede k ochrnutí celého těla. 

První vážný incident se odehrál v době, kdy se přihlásil na Cambridge. Tehdy poté, co ztratil rovnováhu, spadl ze schodů a poranil si hlavu. Vzhledem k tomu, že jeho mozek byl tou nejcennější částí těla, hned se zapsal na testy inteligence, aby se přesvědčil, jestli tento úraz neovlivnil jeho intelekt. 

Nestalo se tak, ale problém byl mnohem hlubšího charakteru, než si kdo v té chvíli mohl pomyslet. Nemoc mu byla diagnostikována ve 21 letech a prognóza lékařů zněla nekompromisně. „Nepřežijete déle než tři roky.”

Definitivně přišel o hlas

Choroba postupovala rychle a Stephen Hawking postupně přicházel o vládu nad svým tělem. Nefunkční paže, nohy a hlas ho od roku 1968 upoutaly na vozíček. Když byl Hawking zcela zdráv, věnoval se veslařství a jezdil na koni. Pohyb se stal minulostí a jediné, co fungovalo bez problémů, byl jeho mozek. 

Sval, který v jeho případě produkoval jednu revoluční myšlenku za druhou geniálním způsobem, fungoval až do jeho smrti. Zcela paralyzován se nejblíže postavil čelem k smrti v roce 1985. Tehdy v Ženevě při návštěvě výzkumného pracoviště CERN onemocněl zápalem plic. Vážné potíže s dýcháním donutily lékaře použít tracheostomii, což definitivně vzalo Stephenu Hawkingovi jeho hlas. Od této události tak používal ke komunikaci s okolím pouze počítač. 

Kromě obrovské inteligence a charakteristického zdravotního omezení musíme připojit ještě jednu vlastnost, která z něj udělala celebritu, jež výrazně přesáhla hranice vědeckého světa. Měl dokonalý smysl pro humor. 

Humor ho neopouštěl

Byl schopný dělat si ze sebe nevybíravou legraci a když padla otázka na americký přízvuk jeho hlasového syntetizátoru, odpověděl, že prostě nenašel hlas, který by se mu líbil. Od roku 2004 vyměnil starý přístroj za nový počítačový systém VoiceText. 

Sám se objevil v několika seriálech, televizních pořadech a třeba také v animované podobě u žluté rodiny Simpsonových. Zahrál si také hologram v seriálu Star Trek: Nová generace či v oblíbeném sitcomu Teorie velkého třesku. 

Génius, který pomohl změnit svět

Jeho nejvýznamnější práce se věnuje fungování vesmíru. Ve spolupráci s Rogerem Penrosem dokázal, že Einsteinova obecná teorie relativity předpovídá okolnosti kolem času a prostoru, který má počátek ve velkém třesku a konec v černých dírách. 

Dílo Stephena Hawkinga bylo mnohem hlubší a rozsáhlejší. Jen málokdo mohl nekonečný vesmír prozkoumat svojí myslí tak, jako zcela paralyzovaný Brit s dokonalým sarkasmem a ironií. Příběh tohoto vědce skončil v jeho 76 letech. Mnohonásobně tak překonal zlé hlasy doktorů, kteří mu dávali jen tři roky života. V těžkostech a v neuvěřitelně těžkých podmínkách však vytvořil nesmazatelnou stopu nejenom ve vědě, ale také v kultuře lidstva. 

Zdroje: ustoday.com, nbcnews.com, time.com, scientificamerican.com

KAM DÁL: Josef Kemr byl vzácný člověk, jeho nezištné činy dodnes fascinují. Umírání v krutých bolestech si nezasloužil.