Smrt islámského vůdce sekty, který se stal legendou. Malcolm X inspiroval i Muhammada Aliho
Byl jednou z nejvýznamnějších osobností, která ve Spojených státech bojovala za práva černošské rasy. Duchovní vůdce islámské sekty Nation of Islam zásadně promluvil do moderní historie USA. Inspiroval tisíce afroameričanů, aby konvertortovali k islámské víře, ale jeho osud ukončila trojice atentátníků. Politická “hvězda” srovnatelná s Martinem Lutherem Kingem zemřela přesně před 54 lety.
Rasová segregace ve Spojených státech a islám? V kontextu dnešní doby poněkud zvláštní spojení bylo v 50. a 60. letech minulého století velmi silným pilířem odporu, který byl zosobněn v postavě Malcolma X. Oproti Martinu Lutheru Kingovi se však jednalo o agresivnějšího bojovníka za práva afroameričanů.
Ve vyhrocených dobách rasových sporů však hráli oba ústřední role a jejich osud skončil stejně tragicky. Předčasná smrt potkala oba shodně násilným atentátem, což přispělo k povýšení jejich významu na úroveň posvátných osobností. Oba však reprezentovali jinou a zcela odlišnou víru. Jak se zrodil muslim Malcolm X a kdo stál za jeho vraždou?
Little X
Z kriminálníka se stal napravený duchovní vůdce. Z Malcolma Littla se stal Malcolm X. V mládí se budoucí ústřední postava věnovala spíše krádežím než duchovní osvětě a rasové revoluci. Za prodej kradeného zboží tak nastoupil svůj trest osmi až deseti let za mřížemi.
Jeho starší spoluvězeň John Bembry mu byl novou inspirací. Jeho intelektuální rozhled, který získal pouze samostudiem, ho inspiroval k rozvoji vlastní osoby. Absorboval vědomosti z nich a převážně se zaměřoval na historii a náboženství. Současně následoval další členy rodiny a stal se členem sekty Nation od Islam.
Od roku 1948 byl v pravidelném kontaktu s vůdcem hnutí Elija Muhammadem. V roce 1950 napsal dopis Harry S. Trumenovi, kde vyslovil svoje vážné pochybnosti o smyslu korejské války. Tím, že se v dopise provokativně označil za komunistu, způsobil, že tehdejší FBI otevřela složku s jeho jménem.
Proč X
Členové Nation of Islam měli většinou stejný postup při volbě nového jména, nové cesty a nového života. Malcolm X se tak nadobro zbavil svého příjmení Little a svůj výběr písmene X vysvětloval tím, že mu běloši odňali jeho původní kmenové jméno.
Život na svobodě už jen následoval vyšlapanou politickou a duchovní cestu, kterou načal ve vězení. Zásadní pro jeho budoucí význam bylo osobní setkání s vůdcem Nation of Islam Elijahem Muhammadem.
Ten mu svěřil roli pomocného duchovního v chrámu v Detroitu, ale velmi brzy si k tomu Malcom X otevřel chrámy v Bostonu a Filadelfii a později vedl Chrám číslo sedm v Harlemu. Pokračoval však s otevíráním dalším islámských chrámů a dařilo se mu oslovovat nové členy. Zde se poprvé veřejně projevovaly jeho velmi silné vůdcovské vlastnosti, kterými si získával dav na svoji stranu.
Hvězda davu
Pět let poctivé práce, kdy otevíral jeden chrám za druhým de facto po celých Spojených státech vyústil k obrovské popularitě a autoritě jeho jména. Až v roce 1957 se však proslavil veřejnosti pochodem muslimů pro zbitého člena Nation of Islam Johnosona Hintona, který byl zbit newyorskou policií.
Před policejní stanicí se sešel dav pěti set černošských muslimů a policie až pod tíhou davu dovolila Malcolmu X vejít dovnitř, aby vyjednával. Zajistil tak převoz Hintona do nemocnice a hlavně velmi jednoduše pomocí gest dokázal hlučný dav přesvědčit, aby se rozešel. Tímto gestem fascinoval všechny přítomné policisty i novináře. Zrodila se tak nová mediální hvězda na politickém válečném poli.
Jak oslovit hvězdy?
Vrcholem jeho politické kariéry bylo vystoupení na Valném shromáždění OSN v New Yorku, kde pronesl řeč před zraky světových lídrů, jako byl např. Fidel Castro. Jeho obrovský mediální vliv znamenal desítky tisíc nových členů v hnutí Nation of Islam včetně neznámějšího úlovku v podobě boxera Cassia Claye, který si tak změnil jméno na Muhammada Ali. V letech 1960 a 1961 k sobě měli velmi blízko. Malcolm X věděl, že pro černošské muslimy je osobnost Muhammada Aliho velmi důležitá.
Na začátku šedesátých let se však začal názorově rozcházet se sektou či korektně hnutím Nation of Islam. Význam Malcolma X postupně přerůstal i vedoucí postavu Elijaha Muhammada a dalším muslimům byl nepříjemný rodící se kult osobnosti. Popularitu Malcolma X nebylo jednoduché zastavit. Jeho charismatický řečnický talent, který často popouzel k násilné vzpouře proti rasové segregaci, je však dodnes vnímán kontroverzně.
Jeho kolega v boji za občanská práva afroameričanů - Martin Luther King - zastával nenásilný postup protestu, kterým se inspiroval u Ghandího. Oba vůdce davu však čekal tragický konec.
Atentát
Po řetězci komplikací ve vztahu s Nation of Islam oficiálně v březnu 1964 oznámil svůj odchod z hnutí, aby si založil svoji muslimskou organizaci. Důležitým politickým zlomem pro něj byla pouť do Mekky, kde jako oficiální návštěva viděl odlišnosti praktikujících muslimů v praxi. Změnil se jeho radikální odpor k bělošké populaci, kterou původně vnímal v duchu učení Nation of Islam za ďábly.
Oblíbil si Blízký východ a také se tím pádem stal častým návštěvníkem i hostem těchto zemí. 21. února 1965 měl Malcolm X projev během Organizace afroamerické jednoty. Když někdo v davu zakřičel “Dej pracky pryč od mojí peněženky, negře!” vydal se Malcolm X a jeho ochranka směrem k jádru konfliktu, aby situaci uklidnil. Rozhodnutí mu bylo osudné. Útočník na něj v tu chvíli vytáhl upilovanou brokovnici a střelil ho do hrudníku. Další dva útočníci vnikli na pódium a do Malcolma X se trefili střelnou zbraní celkem šestnáctkrát. Duchovní vůdce neměl šanci. V sále byl lapen pouze jeden ze tří pachatelů, ale Thomas Hayer, který byl členem Nation of Islam, svoji vinu původně popíral, ale následně se přiznal k několika výstřelům.
Harlem se naplnil několikatisícovým davem. Pohřeb navštívilo údajně 14 až 30 tisíc osob. Celý obřad byl vysílán v televizi a na ulici mohli návštěvníci slyšet průběh obřadu z reproduktorů. Odešla tak jedna z nejvýznamějších černošských osobností, která má kolem sebe značnou mlhu kontroverze. I přesto se jedná o jednoho z nejzarytějších bojovníků za občanské práva afroameričanů v době vrcholící segregace.
