Smutný konec herce Jaroslava Drbohlava: Oslepl a selhaly mu orgány. Nedožil se ani čtyřicítky

Nadějného herce Jaroslava Drbohlava život nešetřil, i když to zpočátku vypadalo hodně dobře. Do třiceti let šel z role do role, měl úspěch i obdiv diváků. A mohlo by to tak pokračovat i dál. Vždyť byl stále ještě mladý. 

Slova dostala pravý význam

Před čtyřicítkou bývá člověk na vrcholu sil, zkušeností už má dost a energie ještě také. Co víc si přát? Samozřejmě zdraví a štěstí, i když se to při gratulacích k narozeninám považuje za klišé. Herec Jaroslav Drbohlav si ale právě v tomto věku velmi dobře uvědomoval, jak důležitá tahle dvě slova jsou. Právě se totiž blížil ke konci svého života a správně tušil, že svoji malou dceru vyrůstat neuvidí. 

Hrál téměř od plenek

O herecké dráze měl Jaroslav rozhodnuto už v útlém dětství. Hrál dětské divadlo, v šesti letech se objevil prvně před kamerou při natáčení filmu Buďme připraveni a v deseti si svoje zkušenosti připomněl při natáčení snímku Jurášek. A tak to šlo dál, až ho život dovedl k přijímacím zkouškám na DAMU, které zvládl a školu – na rozdíl od mnoha dalších herců – po třech letech také dokončil. Svět herectví se mu otevřel v plné šíři a on do něj vplul plný nadějí. 

Úspěchy a radost z Popelky

V roce 1973, kdy Jaroslav Drbohlav spolu s ostatními herci natáčel slavnou a každoročně opakovanou Popelku, se zdálo být všechno zalité sluncem. Talent, píle i trocha toho hereckého štěstí mohla z tehdy šestadvacetiletého mladíka udělat hvězdu filmového plátna i televizních obrazovek, o divadelních prknech nemluvě. Jenomže osud s ním měl jiný plán a připravil mu hodně krátkou cestu. 

Zdravotní problémy věštily konec

Pár let po premiéře Popelky se začaly u Jaroslava Drbohlava projevovat zdravotní problémy, které lékaři brzy diagnostikovali jako těžkou cukrovku. Ta ale byla navíc špatně léčena, a tak se jeho stav stále horšil a netrvalo ani dva roky, než přišel o zrak. I to je jeden z možných následků této zákeřné nemoci.

Pro stále ještě mladého herce to znamenalo ohromný šok. Samozřejmě tušil, kam jeho životní cesta směřuje, ale dokud měl alespoň zbytky zraku, mohl hrát divadlo, a to ho spolu s rodinou drželo nad vodou. I téhle své velké lásky se ale musel vzdát a od roku 1983 až do své smrti, která si pro něj přišla o dva roky později, se již v žádné další roli neobjevil. Nemohl. 

38 let na světě

V další fázi nemoci začaly dříve obletovanému herci selhávat ledviny a játra, a i když podstupoval další léčbu, 28. dubna roku 1985 právě na selhání jater z tohoto světa odešel. Rodina přišla o otce, diváci o svého oblíbeného herce. Je úplně zbytečné přemýšlet o tom, co by býval mohl dokázat, kdyby mu byl vyměřen delší čas. Život není tak spravedlivý, jak bychom si přáli...

Zdroj: Česká televize, wikipedie, csfd, CNNPrima

KAM DÁL: Rovný chlap Rudolf Hrušínský komunistům nepodlehl. Porevoluční politika mu ale zkrátila život.