Tomáš Ujfaluši: Český nároďák to bude mít těžké, mládež musí začít přemýšlet jinak

Tomáši, s profesionální kariérou jsi kvůli zranění před časem skončil, zvažoval jsi někdy comeback?
Nikdy jsem o tom nepřemýšlel. Můj zdravotní stav není takový, abych to zvládl.

A kopeš třeba někde jen tak pro radost?
Chodím si zahrát s kluky do Staré Vsi, kde jsem vyrůstal, a to mě baví nejvíc. Když mám čas, tak hraji i domácí zápasy.

Jaké angažmá považuješ za nejvíce úspěšné?
Je to těžké, co se týče života a fotbalu dohromady, tak určitě Fiorentina.

A co jen po fotbalové stránce?
To rozhodně Atletico Madrid, tam jsem vyhrál Evropskou ligu a také Superpohár UEFA. Líbilo se mi i v Istanbulu, kde jsem vyhrál dvakrát titul a dvakrát ligový pohár a špatně nebylo ani v Hamburku.

Co říkáš na konec kariéry Tomáše Rosického a na všechna ta zranění?
Tomáš měl trochu smůlu v tom, že hrál Premier League, která je fyzicky extrémně náročná. Hraješ spoustu zápasů, skoro nemáš volno. Možná, kdyby si tenkrát z Dortmundu vybral jinou cestu, třeba do Španělska, kde je teplo a není to tak našlapané, tak to bylo jiné. I tak je to ale jeden z našich nejlepších fotbalistů historie.

A co říkáš na kritiku, se kterou se u nás nešetří?
Je terčem, ale to jsme holt my, typičtí Češi. Na nikom nenecháme niť suchou. On si na to ale zvykl a neřešil to.

Vytvořili jste projekt, co hledá dětem a dospívajícím ideální sport, můžeš nám to trochu přiblížit?
Je to pro Fútbol Analytics. Zjišťujeme fyzické schopnosti a technické dovednosti mladých hráčů 6-17 let.

A co s podobnými daty pak děláte?
Na základě databáze, kterou už máme nastřádanou z různých států, týmů a klubů, dokážeme po 2,5 hodinách vygenerovat report a zjistit, jak jsou na tom fyzicky, rychlostně, technicky.

K čemu to je vlastně dobré?
Je to dobré vodítko pro trenéry. Díky tomu zjistí, v čem jsou jednotlivci slabí a silní, a případně potom uzpůsobí tréninky.

A ty sám sportuješ, udržuješ se ve formě?
Sportuji, snažím se i běhat, pokud mi to tedy dovolí koleno. Jezdím taky na kole, hraji golf a dvakrát týdně chodím na box.

Jakou máš teď vlastně motivaci?
Já sportoval celý život, takže teď nechci nějak extrémně přibírat. Ještě když si tak moc rád dám to pivíčko…

Jak to vidíš s budoucností naší reprezentace, přeci jen poslední úspěch se datuje někam na Euro 2004…
No, myslím si, že to bude hodně těžký. Máme schopnou mládež, ale chce to čas a hlavně, aby mladí kluci přemýšleli jinak.

Co máš přesně na mysli?
Aby neodcházeli hned při první příležitosti do zahraničí, kde se neprosazují. Měli by hrát tak dva, tři roky v naší lize, odehrát třeba 80 zápasů a až pak někam odejít. Ale hlavně tam, kde budou mít šanci hrát a ne jen sedět na lavičce.

Právě probíhá mistrovství světa v Rusku, kdo je podle tebe favorit?
Těch týmů je víc - Španělsko, Francie, Belgie.

A komu nejvíce přeješ ty?
Já rozhodně Uruguayi, mám tam i bývalé spoluhráče.

A kdo je pro tebe třeba aspirant na překvapení?
Klidně to může být Mexiko, s Němci odehráli skvělý zápas. Tak proč ne zrovna oni.

Blíží se Hokejky pro Kluka Puka, těšíš se?
Moc se těším, ale zatím nevím, zda budu hrát.

Jak to, nějaké zdravotní lapálie?
Mám problémy s achilovkou, ale určitě se přijedu podívat a doufám, že si udělá cestu do Mikulova hodně lidí a hlavně, aby vyšlo počasí. Ideální by bylo, aby celá akce byla podpořena nejen finančně, ale i divácky.