Trápení filmového milovníka Oldřicha Nového: Proč hercova nemocná manželka vyštvala z domu jeho milovanou dceru?

Na filmovém plátně se stal Oldřich Nový symbolem milovníka, vždy dokonale upraveného gentlemana, kterému žádná žena nemohla odolat, a jeho filmovým postavám tohle rozhodně nebylo proti mysli. Ve svém skutečném životě žil ale mnohem střídměji a se svojí jedinou manželkou Alicí Wiesnerovou-Mahlerovou žil více než třicet let, od svatby v roce 1936 až do její smrti v roce 1967. I když spolu po tolik let sdíleli všechny svoje radosti i starosti, jedno tajemství si prý Oldřich Nový držel i před milovanou manželkou… 

Přinesl domů miminko

Když se v roce 1936 po boku idolu ženských srdcí tehdy sedmatřicetiletého Oldřicha Nového oficiálně jako jeho manželka objevila právě Alice, mnoho žen patrně téměř omdlévalo závistí. Jenomže mladá paní Nová to rozhodně neměla tak jednoduché, jak se asi většině ostatních zdálo. Jen si to zkusme představit: přibližně devět měsíců po svatbě přišel Oldřich Nový domů s velkou novinou. Přinesl novorozeně, holčičku Janičku, a tak už v jejich rodině zůstala. Oficiální varianta, kterou manželé dítě v rodině vysvětlovali, byla adopce. Lidé ale měli jasno: otcem byl sám Oldřich Nový, který ale po celý svůj život neprozradil pravé jméno matky své dcery. 

Nová fakta potvrzují oficiální verzi

Dnes se ale díky spisovatelce Blance Kovaříkové můžeme skutečně přiklonit k oficiální verzi, tedy že šlo doopravdy o adopci. Jak zmiňovaná publicistka dohledala, měla se Jana původně jmenovat Blaženka Jakešová, její matka po porodu zemřela a otec se dítěte vzdal. Vlastní manželce ale podrobnosti o adopci pravděpodobně nikdy neprozradil, a tak si můžeme jen domýšlet, co mohla cítit jeho žena, které okolí dávalo nenápadně najevo, že nešlo tak docela o adopci, jak se před veřejností říkalo, ale že jde o Nového skutečnou dceru, která musela být počata přibližně v době jejich sňatku. Další vlastní dítě se z jejich manželství nenarodilo, a tak Jana zůstala v rodině jedináčkem.

Obdivuhodná věrnost Oldřicha Nového

Oldřich Nový i jeho žena se o Janu od té doby starali jako skuteční rodiče, ale brzy měl přijít velký zlom. Alice byla židovského původu, a tak jí za války hrozilo nebezpečí, stejně jako i ostatním členům její rodiny. Oldřich Nový měl na výběr - buď si zajistit alespoň relativní bezpečí a s manželkou se rozvést, nebo přijmout riziko, které z takového spojení plynulo. Vybral si lásku a věrnost, což ho později stálo několik měsíců v koncentračním táboře, kde ostatně načas skončila i jeho žena. Oba dva měli veliké štěstí a po osvobození se vrátili domů k malé Janě. Ta byla v době jejich věznění v lázních Bělohrad, kde o ni pečovali manželé Lelkovi, ačkoliv obecně přijímaná verze hovoří o dočasné výchově její kmotrou a přítelkyní Oldřicha Nového Hanou Vítovou. 

Válečné hrůzy spustily schizofrenii

Nového manželka Alice sice přežila válečné hrůzy, ale s většinou své rodiny se již nikdy nesetkala. Taková ztráta se natolik dotkla její duše, že se u ní rozvinula schizofrenie a ve své nemoci si negativní emoce vybíjela na adoptivní dceři. Jana, kterou Oldřich Nový doslova bezmezně miloval, to se svojí macechou měla víc než složité. Nevlastní matka na ni žárlila, kdykoliv ji viděla s jejím otcem, nesnesla skutečnost, že jí věnoval tolik pozornosti. 

Mezi mlýnskými kameny

Filmový milovník, který si na plátně s grácií sobě vlastní dokázal poradit s každou šlamastikou, to tak doma vůbec neměl jednoduché. Téměř na denním pořádku byly útoky jeho ženy na Janu a to ho nesmírně trápilo. Nemocnou ženu opustit nechtěl, ale také se obával, aby dcera jednoho dne neodešla. Proto se snažil jejich spory mírnit, ale marně. Jana vydržela život v takové atmosféře do svých dvaadvaceti let a potom z domova přece jen odešla do většího klidu. Ani v té době (a vlastně do konce svého života) však netušila, kdo byli její skuteční rodiče. Oldřich Nový tohle tajemství nikdy nikomu neprozradil.

Zdroj: Wikipedie; Největší tajemství Oldřicha Nového, B. Kovaříková; csfd

KAM DÁL: Poznáváte nejlepší seriály našeho dětství? Stále letí i díky skvělému českému dabingu.