Úspěch Tálibánu může odstartovat novou vlnu terorismu. Evropa se chytla do vlastní pasti, problémem jsou současní i bývalí migranti

Žádná ofenziva afghánských vojsk se nechystá, armáda už zřejmě neexistuje. Radikální hnutí Tálibán bleskurychle ovládlo zemi s více než 35 miliony obyvatel. To si myslí bývalý náčelník Generálního štábu armády ČR generál Jiří Šedivý. „Možná jsou nějaké zbytky armády, ty ale stav nezmění. Dnes nejsou bojeschopné ani místní milice, do kterých byla vkládána velká naděje.“

Tálibán bude podle něj tvrdě trestat jakýkoli odpor, včetně případného odporu zbytků afghánských vojsk. „Pokud se armáda zhroutila v přímém střetnutí s Tálibánem v posledních několika týdnech, jen těžko je představitelné, že by se našla taková síla, která by připravila a provedla rozsáhlejší ofenzívu. Možná později, ale to už by nebyla tato armáda, ale nějaká jiná odbojná organizace, která nyní v Afghánistánu není vidět.“  

Právo šaría po celém světě, problémy jsou už dnes

Může úspěch Tálibánu ohrozit Evropu? Jeden z vrcholných představitelů organizace prohlásil pro CNN, že právo šaría bude jednou platit po celém světě.
Tak tohle jsem slyšel i od svého spolužáka z jedné středovýchodní země v době mého studia na vysoké válečné škole v USA v roce 1993. Radikální islamisté to tak vidí a dělají vše pro to, aby se tak stalo. Ostatně tzv. Islámský stát chtěl obnovit "slávu" Osmanské říše v podobě chalífátu, který by zahrnoval území, kde je většinově obyvatelstvo islámského vyznání. Úspěch Tálibánu může odstartovat další vlnu terorismu v Evropě. Tedy může být pro teroristy jakýmsi příkladem toho, že dobře vyzbrojená armáda ještě neznamená dosáhnout vítězství nad primitivně vyzbrojenými bojovníky islámu a dá se porazit.

Mohou být tedy nyní povzbuzené i další podobné organizace a začít stupňovat tlak?
Samozřejmě, že ano. Problém bude gradovat i proto, že většina migrantů, kteří do Evropy přichází, jsou islámského vyznání. A tedy to, co se děje v Afghánistánu, je jim blízké. Ten, kdo toho bude chtít využít, toho využije. V tomto ohledu jsou naše společnosti velmi zranitelné. Neumíme správně pracovat s pojmy, jako je demokracie, bezpečnost, kultura společnosti apod. Naproti tomu zvýrazňujeme některá práva, která ve vztahu k migrantům do budoucnosti ohrozí stabilitu našich společností. Evropa se chytila do pasti svých vlastních zásad a nedovede se z nich vymanit.

Jak to myslíte?
Problémy jsou ve Francii, Německu, Švédsku, Belgii atd. Tam všude migranti, ale již také řádní občané těchto států z řad dřívějších migrantů islámského vyznání, nerespektují zákony dané země. Uplatňují své vlastní, tolikrát skloňované právo šaría. Tak, jak se tato část obyvatelstva bude zvětšovat a bude se více politicky organizovat, bude to přinášet čím dál více problémů ve vzájemném soužití. To může vyústit v násilné střety mezi touto komunitou a radikálně smýšlejícími občany většinové populace. I my máme s obdobným negativním trendem zkušenosti, v našem případě to byly protiromské nepokoje na severu Čech v letech 2011 a 2012.

"Spící" česká vláda a příliš promrhaného času

Zaspala česká vláda, pokud jde o evakuaci afghánských spolupracovníků z Kábulu?
Zaspala v období přípravy. Již v minulosti měly být zpracovány plány reakce na různé scénáře. Jejich součástí mělo být určení, kdo bude mít právo na přesun do ČR nebo jiný způsob ochrany. Tito lidé měli být již dříve kontaktováni a instruováni, kdy a kam se mají k přesunu dostavit. Pak by stačilo jen rozhodnutí vlády o okamžiku zahájení operace. Jenomže podle toho, co se prezentovalo v médiích, teprve v minulém týdnu se začalo debatovat o podmínkách, kdo a jak bude přesunut do Česka. Pokud takové plány byly, jakože asi ano, byly nepřesné a nebyla provedena příprava na jejich realizaci. O jeho obsahu byl seznámen jen malý okruh lidí, kteří byli sice realizátory, ale ne politická špička ČR, která měla se znalostí věci rozhodovat.

Proč si zrovna toto myslíte?
Vede mě k tomu fakt, že v okamžiku, kdy vláda rozhodla, byť se zpožděním, o stažení našich občanů a relevantních afghánských občanů, armáda operaci provedla a stále ještě provádí velmi profesionálně a rychle.

Jak je ale vůbec možné takto podcenit situaci, když se přeci o tom, že Američané odejdou, vědělo už od rozhodnutí Donalda Trumpa a času na přípravu tedy bylo dost?
To musí být předmětem opravdu férové analýzy. Musíme se oprostit od zdvořilých frází a "korektních" politických vyjádření a říct si, že jsme podlehli nesprávným a upraveným závěrům, aby nevyzněly negativně. A když je někdo takto prezentoval, byl přehlížen nebo umlčen. Vezměte si zprávu Úřadu generálního inspektora pro rekonstrukci Afghánistánu z roku 2017, která jasně říkala, že  válka se nevyvíjí k úspěšnému konci. Ale takových zpráv bylo více. Naproti tomu jsme slyšeli řadu politicky laděných optimistických závěrů, které nebyly opřeny o realitu. Byli ale také politici, kteří stažení vojsk za této situace kritizovali, včetně našeho pana prezidenta. Ale v takovém případě chybělo to pověstné "B" - jak postupovat dále. Asi nejostřeji se jako první vyjádřil britský ministr obrany Ben Wallace. 

Armády odvedly svoji práci, analýza situace však byla špatná

Vidíte i selhání spojeneckých armád a tajných služeb? Špatné vyhodnocení loajality afghánské armády, pocit, že je na všechno dost času...
Nevidím problém v armádách, ty splnily svoji roli. V první fázi do roku 2015, kdy porazily Al Kaidu, dopadly Usámu bin Ládina a vojensky porazily Tálibán. Vytvořily podmínky pro bezpečné prostřední na území Afghánistánu. Poté, co se stáhly z území Afghánistánu a pokračovaly ve výcvikové misi, udělaly vše potřebné. Afghánská armáda byla relativně dobře vycvičena a vybavena na boj s Tálibánem.

Kde je tedy selhání, kde se to zvrtlo?
Zásadní selhání bylo v tom, že jsme správně neanalyzovali morální stav afghánské armády a věřili, že i po úplném stažení vojsk ze základen, na kterých byl prováděn výcvik, bude schopna vést efektivně boj s Tálibánem. Ale to bylo něco jako signál pro Tálibán. Radikálové poznali, že bez spojeneckých vojsk mají "volné pole působosti". A afghánští vojáci si najednou uvědomili, že se musí spolehnout jen sami na sebe a nikdo už jim nepřijde na pomoc. Pečeť tomu dal prezident Biden, který řekl, že USA se nevrátí, stažení proběhne a že musí Afghánci sami bojovat za svou vlast. To pravděpodobně podlomilo morálku afghánských vojáků. 

Něco podobného už se ale přeci stalo v Iráku...
Je to tak. Opakuje se model, který se odehrál v Iráku, kdy tamní armáda bojovala s Islámským státem. Iráčané ze strachu opouštěli své pozice, včetně toho, že tam nechali veškerou výzbroj.

Obstojí v tomto ohledu i srovnání s intervencí vojsk Sovětského svazu do Afghánistánu v letech 1979-1989?
Ano. Armáda, kterou budovala pro-sovětská vláda v Kábulu a kterou materiálně a v formou výcviku zajišťoval Sovětský svaz, se ve střetech s mudžahedíny vzdávala. Nebo se k nim celé jednotky přidaly. 

Tálibán a neveselá budoucnost Afghánistánu

Je dnešní Tálibán jiný než ten z roku 2001?
Určitě je jiný. Podle současných vyjádření více komunikativní a demonstruje snahu po jednání se všemi zainteresovanými stranami, včetně jednání s jinými státy. S tím ale nekoresponduje jeho neochota dohodnout se s bývalou vládou na podmínkách spolupráce a uspořádání po odchodu vojsk z Afghánistánu. Některé signály přesto ukazují na poněkud pozitivní trend. Například vyhlášení amnestie, snaha obnovit chod státu, někde dokonce i umírněnější aplikace zákona šaría. Dnes je ale předčasné dělat závěry. Až později uvidíme, jaké křídlo Tálibánu v budoucnu bude mít rozhodující slovo.

Troufnete si předpovědět, jaký bude v Afghánistánu vývoj?
Tálibán upevní svoji moc. Pravděpodobně začne prosazovat radikálnější formu šaríi, což způsobí místní nepokoje, ale ne zásadního rozsahu. Bude se snažit vytvořit relativně fungující státní správu, i když základem bude systém řízení podle náboženských norem, které budou mít přednost před sekulárním systémem řízení státu a jeho ekonomiky. Celkově ale v mezích, které mu umožní výklad islámského práva, se bude snažit zlepšit životní úroveň obyvatel Afghánistánu. Jeden z prvních cílů bude vymýtit korupci, i s pomocí drakonických trestů.

A z mezinárodního hlediska?
Nebude chtít být tak uzavřený, jako byl před rokem 2001, určitě proběhnou snahy o co nejširší uznání své vlády. V mezinárodních vztazích se bude orientovat jak na státy islámského světa, především Pákistán a Saudskou Arábii, ale také na Čínu a pravděpodobně i Rusko. Bude dělat vše, aby udržel v zemi své občany. Jedním z hlavních cílů bude zabránit migraci především vzdělaných lidí. Ale to se v plném rozsahu dařit nebude, především v počátku. Afghánistán bude ale pořád jednou z nejchudších, ne-li nejchudší zemí na světě.

KAM DÁL: Provokuje, pomáhá a rozděluje společnost. Kdo je Orbánův největší nepřítel miliardář George Soros?