Zdeněk Miler a jeho slavný krteček: Možná jste ani netušili, že autor nechal svoji postavičku zemřít

Zdeněk Miler se narodil v roce 1921 na Kladně. Oproti mnohým jiným umělcům, kteří cestu ke svému oboru hledali až v průběhu let, směřoval tehdy malý Zdeněk již od útlého dětství právě ke kresbě.

O své profesi měl jasno

Pro nikoho tak nebylo velkým překvapením, že se pustil do studia právě tohoto oboru. Na vysokou školu uměleckoprůmyslovou nastoupil v roce 1938 a jistě by ji také včas dokončil. Jenomže to by nesměla přijít válka. A tak místo k malířskému stojanu ve vlastním ateliéru zamířil Zdeněk Miler do výtvarné dílny Baťových ateliérů kresleného filmu - kam jinam, než do Zlína. Do školy se vrátil až po válce již s notnou dávkou zkušeností z praxe, a tak mohl po jejím dokončení nastoupit do známého studia Jiřího Trnky Bratři v triku, tentokrát již v hlavním městě. Kromě výroby kreslených filmů se ale věnoval také ilustrování knih a malování. 

Zakopl o krtinu a bylo rozhodnuto

Jméno Zdeňka Milera bychom jistě znali ze světa výtvarného umění tak jako tak, ale to, co jeho tvorbě dalo jasnou tvář i pro člověka, který se tímto druhem umění nezabývá, je jednoznačně malá černobílá postavička s červeným čumáčkem, která oslovila a okouzlila již několik generací dětí.

Krteček, jakého svět neviděl

Čím si je Milerův krteček získal? Svojí jednoduchostí, čistými tahy bez zbytečných ozdob, samozřejmou jednoznačností, s jakou je krteček, jeho kamarádi i celý jeho svět dětem nabízen. Navíc krteček nemluví a má pořád dobrou náladu. A děti jej chápou, rozumí mu a milují ho. Za vším ale paradoxně stála v roce 1954 zakázka na naučný snímek, který měl dětem vysvětlit, jak se vyrábí plátno. Zdeněk Miler se naštěstí nespokojil s konstatováním, že něco takového se tak, aby takový příběh děti zaujal, snad ani nakreslit nedá. Zamyslel se a nakonec ho na spásný nápad navedla sama příroda, když na procházce zakopl o krtinu. 

Dva roky práce, ale stálo to za to

“To je ono,” blesklo tehdy Zdeňku Milerovi patrně hlavou, když si uvědomil, že krtka ještě v žádném svém filmu nevyužil dokonce ani Disney - a ten už v té době zabral téměř všechna zvířata. Bylo rozhodnuto, ale cesta od skutečné podoby krtka až k jeho obrazu tak, jak jej známe z filmů, byla hodně trnitá. Vždyť se také zákazník svého filmu dočkal až po dvou letech, ale rozhodně nelitoval.  Animovaný film Krtek a kalhotky slavil neobyčejný úspěch na filmovém festivalu v Benátkách, když tady získal hlavní cenu. I tak se ale nějakou dobu zdálo, že půjde o jediný podobný snímek. Další z budoucí série pohádek vznikla až po dvou letech. 

Večerníčky nejsou všechno

Celkem se Zdeněk Miler postaral o více než padesát pohádkových příběhů, jejichž hlavním hrdinou byl právě malý krtek. Většina z nich měla "večerníčkovou" délku mezi pěti a šesti minutami, najdou se ale i díly bezmála půlhodinové. Poslední z nich se mohl stát nejen závěrečným dílem, ale také definitivním koncem pro oblíbenou postavičku. Věděli jste, že autor nechal krtečka v příběhu Krtek a žabka dokonce zemřít?

V posledním dílu krteček zemřel

Krtečkovi se stala osudnou cesta autem, kdy mu do cesty skočila žabka. Havárie to byla ošklivá a krteček se ocitl za bájným zvířecím duhovým mostem. Ještě že tu byla myška, která se o něj dokázala postarat, a jeho dušičku, která už putovala jinam, vrátit tam, kam patří. A tak můžeme seriál sledovat stále s pocitem, že je krteček nesmrtelný. I přes všechny problémy, dohady a soudy dědiců Zdeňka Milera, i přes krtečkovy cesty do Číny za pandou, i přes všechny 3D animace a další modernizace jeho příběhů - krteček zůstane náš a našich dětí tak, jak jej namaloval Zdeněk Miler. Děkujeme…  

Zdroj: ČSFD, wikipedie, Kritiky

KAM DÁL: Ramesse III. se divil: Dělníci nedostali výplatu za stavbu jeho hrobky a začali svému bohu dělat problémy.