Asijský komár zabiják už je kousek od Česka. Přírodovědec vysvětluje, které lidi neohrozí a jak se účinně bránit
Možná to bude znít neuvěřitelně, ale jsou mnoha odborníky považováni za nejnebezpečnější hmyz na světě. Důvodem samozřejmě není nic jiného než přenos nebezpečných chorob, prostřednictvím kterých takto nepřímo zabíjejí miliony lidí ročně. A pozor, na Slovensku se před pár dny objevil nebezpečný asijský komár, který přenáší ošklivé nemoci.
Nejznámějšími nemocemi jsou malárie, zika a žlutá zimnice. V našich končinách se hodně mluví o přenosu boreliózy, přičemž komárům a klíšťatům v tom úspěšně pomáhají i malé mušky.
Právě nemoc zika přenáší nebezpečný komár Aedes japonicus japonicus, který se nedávno objevil na jihu Slovenska. „Může způsobovat také horečku dengue, nemoc chikungunyu či japonskou encefalitidu, kromě toho třeba i západonilskou horečku,“ vypočítává přírodovědec Svatopluk Novák. Do České republiky to tak má doslova kousek.
Bolest a otok jako od vosy
Na světě se vyskytují asi tři tisíce druhů komárů (v našich končinách jich žije asi 45 druhů), jejichž samičky nejenomže nepříjemně štípnou, ale také přinášejí různá onemocnění. Jejich protivný pískot bezesporu zná každý a ještě daleko nepříjemnější jsou štípance, které vznikají na místě, kde nám propíchly kůži.
Jednotlivé druhy komárů se liší vzhledem a velikostí. Za noc dokáží přeletět i 10 km a bez přestávky vydrží létat i čtyři hodiny, a to rychlostí 1 - 2 kilometry za hodinu.
„Jsou dokonce lidé, kteří poměrně bouřlivě reagují i na komáří štípnutí (nejen bodavého hmyzu, jako jsou včely nebo vosy), místo jim pořádně nateče, bolí a svrbí, dokonce může dojít i k zánětu,“ tvrdí Novák.
Proč komár na někoho jde a na druhého ne?
Jednoznačné vědecké vysvětlení stále neexistuje a "sladká krev" je pouze mýtem. To by podle Nováka museli komáři daleko častěji útočit na diabetiky, a to se neděje. Samička se při vyhledávání hostitele orientuje podle jisté posloupnosti signálů.
Nejprve podle oxidu uhličitého, který vydechuje každá živá bytost, potom to jsou také pachy z jednotlivých složek potu pokožky a k tomu ještě tepelné signály. „Všeobecně platí, že na člověka, který se méně potí, útočí komáři méně.“
Jak na ně?
Naše babičky odpuzovaly komáry a další hmyz aromatickými rostlinami. Dobře fungovaly muškáty, levandule nebo máta v květináčích, po domech také věšely česnek.
Někteří lidé věří v prevenci v podobě užívání vitamínu B1, a proto doporučují denně sníst tabletku B-komplexu, která ho obsahuje, a nebo také konzumovat pivní kvasnice. „Je pravdou, že při pravidelném užívání B-vitaminů má moč žlutou barvu a specifický zápach, onen pach se pak vylučuje i potem,“ vysvětluje MUDr. Karel Mareček.
Podobně to podle něj funguje i s konzumací česneku, komáři ho totiž nesnášejí. Traduje se, že alergici, kteří užívají antihistaminika, jsou také méně terčem komářů. „Potvrzeno je ale jediné, a to fakt, že užívání protialergických léků snižuje možnou alergickou reakci kůže na poštípání,“ doplňuje lékař.
Repelentní účinky mají i některé oleje (sojový, nimbový). Efektivní je také citronová tráva a repelent, který se dá přírodní cestou vyrobit tak, že limetku rozkrojíme na polovinu a napícháme do ní hřebíček.
Nejrozšířenější je DEET
Jedná se o látku, která se nachází v největším množství repelentů. Jedná se o zkratku pro olejovitou kapalinu, která se původně používala jako pesticid v polním hospodářství. V rozumné míře se tato látka považuje za bezpečnou.
Americká akademie ovšem zkoumala účinky DEET na lidské zdraví. Pokud byly přípravky používané podle návodu a obsahovaly 10 - 30 % této látky, pak vědci nezaznamenali žádné zdravotní komplikace. Kanadské ministerstvo zdravotnictví doporučuje užívání přípravků s až 30% podílem látky DEET jen pro dospělé a děti od 12 let.
KAM DÁL: Rakovina z obezity: Češi jsou čuňátka, ládují do sebe neuvěřitelná svinstva, říká odborník.
