Čech ze Stockholmu: Hlavním cílem Švédska není promořit společnost, jak tvrdí některá média

Pandemie koronaviru přistihla civilizaci nepřipravenou. Zabránit masivnímu šíření nebezpečného viru se většina států pokusila radikálním způsobem. Scénář každé země se přitom přece jenom liší a Švédské království je v tomto ohledu pravděpodobně nejliberálnějším hráčem v Evropě.

Zda je strategie minimálních restrikcí správná či nikoli, ukáže až čas. Jak konkrétně se život ve skandinávské  zemi změnil? Jaká pravidla jsou předmětem diskuzí a v čem zahraniční média dezinterpretují některé vládní kroky, sděluje z vlastního pohledu Čech Michal Janouch, který žije ve Stockholmu již devět let.

Důvěra především

Už od podstaty se Švédsko v boji proti koronaviru liší v jedné základní věci. Hlavní slovo není v rukou politiků, ale zásadní rozhodnutí činí kabinety odborníků. Ty předkládají vládě doporučení, jak postupovat. „Takové doporučení je však pro vládu i pro národ závazné,” sděluje Michal Janouch.

„Švédi mají obecně velký respekt vůči rozhodnutí autorit - ptají se, ale dodržují pravidla, což je klíčem k úspěchu.To je na téhle zemi hezké – lidé cítí zodpovědnost a pravidla jsou tu od toho, aby se dodržovala,” popisuje Janouch. První případ nakaženého koronavirem se ve Švédsku objevil na konci ledna a přibližně od poloviny února začalo případů výrazněji přibývat.

„Už v té době bylo doporučeno necestovat do zahraničí, omezit sociální kontakty a zejména pak dodržovat nejdůležitější pravidlo – pokud cítíte příznaky nemoci, zůstaňte doma!” Švédsko tak zavádí mírnější restrikce, protože se může opřít o zodpovědné občany, kterým nemusí nic přikazovat, ale stačí doporučit.

Nejde o promořování

Ve Švédsku však neběží život bez omezení, jak je občas vyvozováno z fotografií lidí sedící v restauracích a předzahrádkách. Byť jsou omezení opravdu mnohem „jemnější”, Švédsko rozhodně nešlape v běžném režimu.

„Restrikce přicházely postupně, ale v porovnání s ostatními zeměmi velmi mírné a opožděné,” popisuje Michal Janouch. I ve Švédsku se tak zrušily sportovní a kulturní akce a zákaz shromažovádí nad 500 lidí, který se později redukoval na současných 50, což je výrazně vyšší číslo než kdekoli jinde v Evropě.

Vláda skrze doporučení Úřadu pro veřejné zdraví Folkhalsomyndigheten (dále jen FHM) také důrazně doporučovala necestovat vnitrostátně a ani za hranice Švédska. Střední a vysoké školy musejí fungovat v distančním režimu, ale školky a základní školy jsou celou dobu otevřené. Hlavní argument FHM je, aby třeba zdravotnicí mohli chodit bez problémů do práce a děti neskončily u seniorů, tedy nejrizikovější skupiny obyvatel. Ti nejohroženější se tak opravdu přísně drží v izolaci. 

Nejexponovanější ukazatel liberálního přístupu Švédska jsou pro média otevřená sportoviště a hlavně restaurace, ale i zde nejde jen o bezstarostné vysedávání, při kterém by se zapomnělo na vážnost situace. „Je zakázáno stát ve frontě, pokud nelze zaručit odstup alespoň 1,5 metrů. Do restaurací však moc lidí nechodí,” popisuje Čech žijící ve Stockholmu, který pracuje ve švédské mezinárodní telekomunikační firmě.

Švédská strategie se podle Michala Janoucha stává častým terčem dezinformací v zahraničních médiích včetně těch českých. Mylně jsou například interpretovaná slova šéfa FHM epidemiologa Anderse Tegnella.

„Jeho hlavním cílem není dosáhnout kolektivní imunity nebo promořování populace, jak se dnes podobný proces popisuje v České republice, jde mu o rozložení nákazy v čase, aby nezkolabovalo zdravotnictví a zejména byl dostatek lůžek na JIP. Jejich počet byl také preventivně navýšen,” dodává Janouch.

Není číslo jako číslo

Švédský scénář je tedy mylně vnímán jako cílený princip promoření koronaviru mezi obyvatele. Epidemiolog Tegnell je však k podobné taktice veden okolnostmi. „On pouze poukazoval na to, že bez léku nebo vakcíny je to jediný způsob, jak zastavit šíření viru. Je ale třeba chránit rizikové skupiny,” podává vysvětlení ohledně švédské strategie epidemiologa Tegnella.

Pravděpodobně největší problémem, kterému Švédsko aktuálně čelí, je nákaza hned několika domovů důchodců ve Stockholmu. „Z celkového počtu mrtvých, který překračuje tisíc lidí, jich v těchto domovech zemřelo 350,” sděluje Janouch s tím, že většinu informací čerpá ze SVT (Švédské národní televize) a zejména jejich webových stránek.

Michal Janouch také dodává svůj velmi zajímavý postřeh ohledně věrohodnosti čísel nakažených a zemřelých v důsledku nemoci COVID-19. „Počet mrtvých se často v českých mediích považuje za důkaz nefungující strategie. Ovšem to je velmi zavádějící. Neexistuje jednotná mezinárodní metodika jak určit, kdo zemřel na COVID-19. Švédsko je díky centralizovaným registrům zdravotnictví, sociální péče velmi dobré v přesných statistikách. Zároveň se zde testuje ne až tak náhodně, ale trackováním nakažených se najde okruh potenciálně nakažených. Řekl bych, že taková statistika je mezi zeměmi aktuálně neporovnatelná a jen s odstupem času a po uvolnění restrikcí bude třeba zjistit statistické odchylky od předchozích let,“ dodává Janouch.

Byť je aktuálně Švédsko nejmírnější v rámci bezpečnostních pravidel a restrikcí, vláda počítá s variantou, že pravidla v budoucnu možná zpřísní. Musí však změnit zákon, protože současné švédské zákony ani podobný zákaz neumožňují. Alespoň tak o tom informovala SVT. Každý občan Švédska má totiž v ústavě pevně zakořeněnou volnost pohybu po celém území země.

Ve Švédsku se tak možná nebudou měnit pouze pravidla, ale také zákony, které by vládě vůbec umožnily podobné restrikce, jak je známe z České republiky a jiných evropských zemí. A co na liberální politiku říká švédská společnost?

„Osobně si myslím, že většina občanů Švédska v tuto chvíli souhlasí a podporuje zvolenou strategii. Samozřejmě se najdou i hlasy kritiků, ale tak to v demokracii chodí. Alespoň z mých informací stoupá důvěra jak ve vládu, tak i v FHM, což je velmi důležité. Všichni mají nakonec stejné ‚poselství‘ – společně to zvládneme, zodpovědnost je na každém z nás,“ hodnotí Janouch.

KAM DÁL: Češka v epicentru holandského koronaviru: lidé se k lékaři často nedostanou. Čekají doma čtrnáct dní.