Čeští vojáci začali estonskou misi. V klidné oblasti, přesto musí být stále ve střehu
Vojáci z čáslavské vojenské základny taktického letectva tráví nyní čtyři měsíce v Estonsku, kde ze základny právě v tomto státě s pěti Gripeny brání vzdušný prostor Litvy, Lotyšska a samotného Estonska. Nejsou na takové misi poprvé (byli tu již v letech 2009 a 2012) a určitě ne naposledy.
Vojáci se ubytovali na základně Amari a od 1. září až do konce roku tady hlídají vzdušný prostor baltských států. Po skončení jim vymezeného času budou vystřídáni dalšími jednotkami států NATO. „Jedná se již o šesté nasazení českých letounů JAS-39 Gripen v zahraničí k ochraně vzdušného prostoru členských států NATO,“ uvedl velitel čáslavské základny plukovník Petr Tománek.
Ostré vzlety piloty nenechají v klidu
Ani skutečnost, že se jedná o státy, kde nezuří žádné válečné konflikty, ale neznamená, že jsou naši piloti "na dovolené". Vždyť jen v prvním měsíci jejich působení v Estonsku zasahovali hned pětkrát, naštěstí šlo jen o identifikaci letadel, která nekomunikovala s řízením letového provozu, neměla zapnuté tak zvané odpovídače nebo letěla bez platného letového plánu.
Ve všech případech přitom šlo o letadla Ruské federace. Naši vojáci ale nejsou na obranu pobaltských států sami - spolu s nimi se o tuto oblast stará také belgické a dánské letectvo, předchozí část roku tady mělo "službu" britské královské letectvo (RAF).
Klidné období využívají ke cvičení
Protože - jak známo - cvičení dělá mistra, nezahálejí čeští piloti ani na tak naštěstí klidných misích, jako jsou právě ty pobaltské. Například začátkem října zde proběhl nácvik doplňování paliva za letu. Divácky velmi zajímavá podívaná udržuje potřebnou kvalifikaci pilotů, kteří musí každého půl roku projít podobným cvičením, na němž tentokrát v roli tankeru (tedy "zásobníku paliva") spolupracoval letoun Airbus A310 německých vzdušných sil.
Trénink záchrany pilota
Ani plně natankované letadlo ještě není zárukou bezproblémového letu nebo přistání. Právě pro případ nouze cvičili piloti i pozemní personál postup v případě nouzového přistání - tak zvaný signál záchrana.
"Jedná se o systém reakce personálu letecké základny na mimořádnou událost v leteckém provozu, např. přistání poškozeného letounu," vysvětlil kapitán Vladimír Ficenec, styčný důstojník 3. úkolového uskupení Baltic Air Policing 2019.
Návrat po Novém roce
Všichni vojáci i jejich rodiny mohou věřit, že i zbytek této mise proběhne v takovém klidu jako její první část a piloti i doprovodný pozemní personál se bez problémů vrátí domů, jakmile po skončení svého úkolu vše zabalí, tedy v prvních týdnech příštího roku.
