Dražba aztéckých pokladů: Aukční síň vydělala balík, protesty Mexika nepomohly
Aukční dům Christie´s v Paříži vydražil přes třicet vzácných předmětů z dob civilizací Aztéků, Mayů a dalších národů předkolumbovské Ameriky, a to navzdory výzvě Mexika, aby prodej zrušil. Země totiž považuje předměty za své kulturní dědictví, se kterým není možné obchodovat. Aukční dům ale tvrdí, že prodej se uskutečnil v naprostém souladu se zákony. Starožitnosti byly vydraženy za zhruba 2,5 milionu eur (přibližně 64 milionů korun).
Mexiko vyzvalo Christie´s k zrušení aukce na začátku února. Země poukazovala na svůj zákon z roku 1972, dle kterého jsou předměty z dob civilizací, jež žily na jeho území před příchodem španělských dobyvatelů, považovány za národní kulturní dědictví. Proto s těmito starožitnostmi nelze podle představitelů tamní památkové péče obchodovat.
Některé předměty nebyly původní
Aukční dům uvedl, že pozorně zkoumá původ děl, které zařadil na svůj katalog. V případě dnešní aukce pořadatelé neshledali žádné nesrovnalosti. „Existuje legitimní trh s předkolumbovským uměním, jehož jsme již mnoho let významnou součástí,“ vysvětlil podle agentury AP aukční dům a dodal, že proti aukci nebyla ve Francii podána žaloba.
Mexičtí odborníci také uvedli, že některé předměty nejsou původní. Jedná se například o zdobenou masku z Teotihuacánu, která byla dnes prodána za 437 000 eur (zhruba 11 milionů korun).
Mexiko žádalo už podruhé
Mexiko se dlouhodobě snaží získat ze soukromých sbírek archeologické předměty pocházející z jeho území. Ve Francii to je však kvůli tamním zákonům velice obtížné. Mexiko ve Francii neúspěšně žádalo o zrušení dražby s předměty z dob aztécké a mayské civilizace už v roce 2019.
Kromě toho země usiluje o návrat artefaktů ze sbírek světových muzeí. V mnoha případech však restaurátoři poukazují, že stav děl neumožňuje jejich návrat do Mexika. To je případ jednoho z nejznámějších artefaktů - vzácné a bohatě zdobené čelenky posledního aztéckého vládce Montezumy, kterou má ve sbírce vídeňské muzeum.
KAM DÁL: Lovci krabů mají životu nebezpečné povolání. V Beringově moři jich každý rok zemřou stovky,
