Evropa má dalšího vyděrače, Orbán už není jediný. Vstup Švédska do NATO bude ještě drahý
Zatímco Finsko je již právoplatným členem Severoatlantické aliance, Švédsko nadále na vstup čeká. Maďarsko schválení odkládá, stejně tak Turecko. Důvod je prostý. Stejně jako v případě Maďarska také turecký prezident Recep Erdogan zkouší hranici ústupků svých partnerů v NATO. Švédsko je tak nadále v nejistotě.
Po vypuknutí války na Ukrajině v únoru 2022 se rozhodlo Švédsko s Finskem k nečekanému kroku. Obě dosud neutrální země otevřeně deklarovaly, že chtějí vstoupit do Severoatlantické aliance. Finsko se již 31. členskou zemí NATO stalo, Švédsko však žije i nadále v nejistotě, protože dvě země – Maďarsko a Turecko – zatím cíleně odpírají schválit v parlamentu přistoupení druhé severské země do NATO. A je to samozřejmě čirý záměr.
Švédská podpora terorismu jako osvědčená karta
Turecký prezident zkouší, kam až v ústupcích zajdou jeho partneři. Nejprve požadoval po Švédsku, aby Turecku vydalo na tři desítky osob, jež Erdogan podezřívá z vazeb na Stranu kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara označuje za teroristickou organizaci.
Nicméně realita je na hony vzdálená verzi, kterou předkládá turecký prezident, protože členové této strany usilují dlouhodobě o vytvoření vlastního kurdského státu. Nicméně Erdogan obvinil Švédsko, že poskytuje azyl teroristům z PKK, kteří tam mají úkladně připravovat své protiturecké rejdy. Tím však výčet drzých požadavků Turecka zdaleka nekončí. Turecká hlava státu požaduje rovněž dodávku stíhaček F-16 z USA jako náhradu za stroje F-35, kdy Turecko bylo z programu stíhaček 5. generace vyřazeno, protože nakupovalo ruský vojenský materiál, konkrétně systém protivzdušné obrany S-400.
Stále nové požadavky
Nově přichází Erdogan s dalšími požadavky, které však předtím nikdy nezmiňoval a které už začínají hraničit s vyděračskými praktikami. V hledáčku se tentokrát ocitla Kanada, která by měla podle Ankary zrušit zbrojní embargo, které uvalila na vojenský materiál z Turecka. Tuto podmínku pak Erdogan spojil s procesem ratifikace přístupu Švédska do NATO v tureckém parlamentu. Zajímavé je, že Švédsko vychází Erdoganovi v řadě ohledů vstříc, když například tamní parlament schválil novelu protiteroristického zákona, čímž uspokojilo alespoň částečně požadavek Ankary.
Tím, že Švédsko plní nehorázné Erdoganovy požadavky, překračující v mnoha ohledech veškerá pravidla dobrého soužití mezi partnerskými státy, se ovšem mohou otevřít stavidla dalším nevyzpytatelným nárokům, s nimiž může Ankara přijít. Erdogan zkrátka zkouší, kde se až jeho požadavky zastaví, kam až v ochotě mu vyhovět zajdou jeho partneři. Vstup Švédska do NATO tak může ještě drahý. Pokud Erdogan dojde k závěru, že dostal prakticky vše, co mu mohlo být dáno, potom teprve svolí k tomu, aby se Švédsko definitivně stalo 32. členským státem NATO.
Evropa má dva vyděrače
Evropa tak má bohužel už dva vyděrače – maďarského premiéra Viktora Orbána a tureckého prezidenta Recepa Erdogana. První z nich vědomě sabotuje vojenskou pomoc Ukrajině, aby se jednak zavděčil svému příteli Vladimiru Putinovi a jednak dále prohluboval konzervativní národoveckou politiku, která bohužel dopadá v Maďarsku na úrodnou půdu, druhý se pak snaží vytěžit maximum možného z ústupků Evropy a NATO.
Nezbývá než upřímně doufat, že oba výrazní evropští činitelé, kteří praktikují vyděračství jako standardní nástroj politiky, zmizí v některých z dalších voleb v propadlišti dějin.
KAM DÁL: Orbán rozehrál vysokou hru, vydírá Evropskou unii? Ukrajina ale musí dostat peníze na zbraně.
