Filip Turek ukázal strach z Putina, Ukrajina mu za válku nestojí
Filip Turek před volbami působil jako drsný nebojsa, teď by Ukrajinu raději pustil Putinovi. V europarlamentu si notuje s komunisty, SPD a dalšími extremisty a pokaždé to zdůvodňuje jinak. Když se pak v diskusi dostane do úzkých, začne oponentům skákat do řeči a dělat přesně to, co před volbami kritizoval. Neuvědomuje si však, že Češi už jednou zažili to, že když se Rusku ustoupí, nezastaví se. Rusky mluvící armáda tu ostatně byla 40 let.
Filip Turek vystupoval jako nový, silný prvek na české politické scéně, čím dál více se ale vybarvuje jako politický oportunista, a když dojde na hlasování o podpoře Ukrajině, přizná, že se bojí Putinovy pomsty. Projevilo se to třeba v nedělní diskusi v pořadu Za pět minut dvanáct, které se účastnil právě Turek a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Ten má v politice pověst kliďase, ale diskuse s Turkem jej zřejmě přinutila vystoupit z komfortní zóny.
Turek má silné řeči
To se stalo hlavně v momentě, kdy měl Turek vysvětlovat, proč v europarlamentu hlasoval proti prohlášení, které se stavělo za Ukrajinu a slibovalo další podporu napadené zemi. „Bylo to pouze prohlášení, které navíc obsahovalo mnoho faktických chyb, a nejednalo se o skutečnou podporu Ukrajině,“ řekl s tím, že mu třeba velmi vadí věta, že by jednotlivé státy měly svou podporu Ukrajině posílit. „Já si myslím, že většina států má pomáhat tak, jak může,“ jmenoval Turek jednu z vět, se kterými se neztotožnil.
Projevil se jako komunisti
„Ta rezoluce nebyla závazná, nikomu nic nepřikazovala a měla jen ukázat rozložení politických sil v europarlamentu,“ opáčil mu Dvořák a poukázal na fakt, že Filip Turek velmi mění své argumenty v závislosti na tom, ke komu mluví. „Já jsem si našel jeho vyjádření na webu Evropského parlamentu a o nesmyslech, které v textu jsou, tam není ani slovo,“ rozbil Turkovu předchozí argumentaci Dvořák. Europarlament prohlášení schválil.
„Sto třicet pět členů Evropského parlamentu hlasovalo proti. A není náhodou, že to byli poslanci za komunisty, SPD a zde přítomný motorista pan Turek. To je jedna parta, jeden myšlenkový proud,“ řekl na Turkovu adresu. „Gaučový Churchill (Turek tak označil lidi, kteří prohlášení vytvářeli, pozn. red.) jste, pokud chcete dovolit, aby Ukrajina bombardovala Moskvu raketami dlouhého doletu. Tím riskujete třetí světovou válku a mně osobně za to Ukrajina nestojí,“ nechal se pak slyšet nervózní, do rohu zatlačený Turek. Buď konečně projevil svou reálnou náturu, která se zásadně liší od toho, jak působil před volbami, nebo se definitivně rozhodl, že začne hrát na notu strachu. Obojí je ale něco diametrálně odlišného, než co od něj jeho voliči čekali.
Ukazoval svaly, teď se bojí Ruska
Kde je ten suverénní, nebojácný Filip Turek, který hřímal své mocné pravdy v předvolební kampani se Šlachtou za zády? Ten samý člověk se teď, ač podle svých slov ve stejném pořadu Ukrajinu podporuje, bojí ruské odvety. Skutečně chce, aby napadení sousední země Putinovi prošlo a EU se tvářila, že se na Východě nic neděje? Podle jeho slov ne, ale jeho hlas v EP říká něco úplně jiného. Když to Dvořák vysvětloval, Turek mu celkem devětkrát skočil do řeči. „Můžete mě nechat domluvit, prosím?“ musel podeváté už Dvořák zvýšit hlas. Zasáhnout musel i moderátor, který Turkovi marně vysvětloval, že se musí naučit diskutovat.
Procitnou jeho voliči?
Filip Turek mluví naoko skvěle, když má neomezený prostor a nemá proti sobě oponenty. Jakmile ale někdo jeho slova postaví do kontrastu s realitou či odlišným názorem, Turek není schopen srozumitelné diskuse, a když se dostane do úzkých, vypadne z něj úplně to samé, co padá z politiků komunistického slepence Stačilo! Do čím více diskusí ho pak média zvou, tím více musí jeho volič, který není zaslepený Turkovou v mnohém atraktivní osobností, litovat svého hlasu. To už totiž mohl rovnou hlasovat pro Kateřinu Konečnou.
KAM DÁL: O přehradách a zabíjení lidí. Konečná válcovala Pekarovou propagandou, Šlachta bezmocně přihlížel
