Hamáček dostal mail s nabídkou, kterou nešlo odmítnout. Kšeft století mu kazí žárlivý Babiš
Stalo se to už určitě nám všem. V mailu neodolatelná nabídka ze země, kam bychom nejraději jeli na dovolenou, ale jinak o ní nevíme skoro nic. Lámaná čeština a podepsaný člověk, jehož jméno by se hodilo spíš do románu Agathy Christie. Mail mažeme, neodpovídáme. Ministr vnitra Jan Hamáček je ale jiný kanón. Nejeneže odpověděl, ale ještě udělal byznys století.
/POLITICKÁ SATIRA/ Bylo to jako rána z čistého nebe. Vláda řešila, odkud vzít testy pro žáky a studenty děti, které by měly nastoupit 1. března do školy. Ministr zdravotnictví Jan Blatný se právě ptal, proč ne těhotenské testy, že to stejně nikdo nepozná, ale než mu stačil Andrej Babiš odpovědět, Jan Hamáček vzrušeně vyskočil a z hrdla se mu vydral jakýsi podivní zvuk znějící asi takto: „Huchrrooooužžžž!“.
Ministr vnitra sice před časem odhodil červený svetr, přesto s obyčejným lidem žije dnem i nocí. A když mu tedy v mailu "přistál" mail, jehož plné znění má redakce Čtidoma.cz k dispozici, bylo to jako slyšet mluvit alenu Schillerovou anglicky. Prostě něco neuvěřitelného.
Ahoj, Jan Hamáček,
jsem přítel a dodávám nabídku, kterou musíš udělat. Já bankéř z Dominikánské republiky, mám dvě sestra. Oni umí byznys s tebou, ty mít všechno hned. Oni v republika česká teď, ty jen podepsat. Test na korona hned, nejlepší.
S láskou
Kazimir Swolenski
Ach, ten nepřející premiér!
Tohle zkrátka nešlo odmítnout. „Jakoby někdo vyslyšel moje modlitby. Přál jsem si to víc než v dětství houpacího koníka,“ usmíval se spokojený Hamáček. Jenomže smích ho rychle přešel. Stačil k tomu jeden telefon od premiéra Andreje Babiše. „Řekl mi, že jestli budu zlobit, tak mě pošle za Prymulou. Nevím kam, hned to položil a když jsem mu volal zpátky, vzala to Monika s tím, abych nerušil, že Andrej šel na fotbal.“
Podle interních zpráv ze sídla premiéra v Průhonicích bylo totiž u Babišů doma pořádně rušno. Hlavní koordinátor pandemie by najednou mohl býtna druhé koleji, všechnu slávu by slíznul Hamáček. To teda ne, tohle mu překazíme!
Proč každý mluví tak divně?
Premiér začal okamžitě jednat. Nejprve v telefonním seznamu hledal číslo na pana Swolenskiho. Nenašel, zato objevil příjmení Woleński a zdálo se mu to povědomé. „Hm, hm, to asi Hamáček blbě vyslovil, víme, jak huhňá. Zavoláme tomuhle, to bude on“ mumlal si Babiš. „Proszę, kto tam jest?“ ozvalo se na druhém konci.
Babiš pár vteřin zmateně koukal na mobil, pak ho strčil zpátky do kapsy. „Zase nějaký exot, copak ti lidí neumí pořádně mluvit?“ Na rozdíl od premiérovi češtiny však byla polština psychologa Jana Woleńskiho výborná. Škoda, že předseda vlády nevydržel na telefonu déle, taková malá sonda do duše by nemusela být na škodu.
Nic nebude dělat jinak než my
Každopádně na řadu musel přijít nejtvrdší kalibr. Čau lidi, hned, okamžitě. „Necháme to vyšetřit, tohle přeci není možné,“ začal Babiš. „Nakoupit něco levně? Nakoupit to rychle? Nepřípustné, neodpustitelné. Jestli si pan Hamáček myslí, že nám bude házet klacky pod nohy a dělat něco jinak, než my děláme přes rok, tak se splet.“
Hotovo dvacet. Nebohý Hamáček sklopil znovu ouška, zašoupal nožičkama a odeslal omluvný mail panu Swolenskimu. Respektive chtěl to udělat. Neměl jak, jeho počítač byl totiž nefunkční. „Ach jo, ještě tohle. A to se snažím odepisovat na všechny maily. Každý rozkliknu, přečtu si a odepíšu. Tak teď abych řekl Andrejovi, aby mi z rezerv koupil nový. To není dobrý...“
KAM DÁL: Plíživá smrt: Jsou nemoci, které v nás bují několik let, aniž bychom o nich měli tušení.
