Izrael v Gaze vyrývá hlubokou jizvu do odkazu lidské civilizace. Má právo na pomstu hranice?

Podle Světové zdravotnické organizace zemře v Palestině každých deset minut jedno dítě. Celkový počet obětí se vyšplhal přes 11 tisíc, téměř všechny nemocnice v severní Gaze jsou spíš místem, kde se hromadí mrtvoly, než aby sloužily svému účelu. Bez ohledu na to, jak moc Izrael má, či nemá právo na pomstu za teroristické útoky hnutí Hamás, se tyto události stanou nesmazatelnou jizvou v historii lidské civilizace.

Lidé jako živé štíty

Izraelci tvrdí, že se nezaměřují na zdravotnická zařízení. Dodávají, že velitelství Hamásu je umístěno v bunkrech pod nemocnicí Al-Shifa. Obvinit teroristy, že využívají pacienty a zdravotnický personál jako lidské štíty, tak vcelku dává logiku. A zřejmě to i bude pravda – přesto, že to Hamás popřel. Konkrétní informace však nejde jakkoli nezávisle ověřit.

Může to znít cynicky, ale ve finále je úplně jedno, proč Izrael útočí na nemocnici. Jisté je, že snímky trpících Palestinců, které se rozšířily do světa, vyvolaly obrovskou solidaritu s obyvateli Gazy. Najednou se zapomíná na teror rozputaný Hamásem. Značná část veřejnosti důrazně požaduje okamžité příměří, množí se verbální i fyzické útoky na Židy prakticky po celé planetě. Izraelci tak prohrávají přesto, že jejich armáda dominuje. Přesto, že právo je na jejich straně.

Právo vs. morálka

I když je ve válce obtížné určit, co je dobré a co je špatné, morálka je jiná věc. A situace v Gaze dosáhla přesně tohoto bodu, kdy není složité udělat si morální úsudek. Bez ohledu na slova a činy nesmí být pošpiněny základy stanovené mezinárodními zákony o lidských právech a humanitární pomoci. Na jedné straně Hamás, který pravděpodobně využívá lidi jako štíty, na straně druhé izraelské tanky bránící záchraně lidských životů. Oboje je špatně. Není možné nejrůznější úmluvy zamlžovat, případně se k nim obracet zády.

Pokud se to stane, může být válčící strana stokrát v právu, boj o srdce a mozky veřejnosti však prohraje na celé čáře. Je nutné, aby byli chráněni civilisté, nemocní, zranění, zdravotnický personál, ambulance, nemocnice a další zařízení, která pomáhají potřebným. To je nejzákladnější kritérium, které dělá lidi lidmi. Nebo aby byla alespoň vyvinuta snaha o jejich ochranu. Můžeme něco takového čekat od teroristů? Těžko. A od Izraelců? Nezdá se.

USA křičí na špatnou stranu

Nemocnice Al-Shifa má mít přes 600 pacientů, včetně 40 předčasně narozených dětí v inkubátorech. Kvůli ochromení zařízení jsou lékaři nuceni přemístit děti z inkubátorů, zabalit je do fólie a umístit k horké vodě, aby zůstaly naživu. Pro mnoho z nich to bude znamenat smrt. Není se čemu divit, že takové šokující detaily nepochybně vyvolaly veřejný zájem. V historii válek už došlo k několika momentům, kdy jediná fotografie změnila průběh konfliktu. 

Je však politováníhodné, že USA jako nejbližší západní spojenci Izraele v současnosti stále zastávají nejednoznačný postoj. Na jedné straně trvají na tom, že ve jménu takzvaného boje proti terorismu se nesmí „okamžitě zastavit palba“ a zdůrazňují „právo Izraele na sebeobranu“, i když jejich útoky daleko přesahují tento rámec.

Na druhou stranu pod silným tlakem mezinárodního veřejného mínění a morálky vydávají USA prohlášení typu „nechceme vidět přestřelky v nemocnicích“. Humanitární katastrofa v Gaze však šokovala téměř každého. Prohlášení Washingtonu byla zatím i v tomto kontextu nejasná, slaboučká. V porovnání s hlasitými výkřiky, že má Izrael právo na sebeobranu, jsou požadavky na humanitární řešení jen sotva slyšitelné. Kde je mezinárodní řád založený na jasných pravidlech, po kterém nakonec USA v minulosti často volaly?

Kde jsou lidská práva?

Už vlastně ani tak nejde o to, zda by měla být zastavena eskalující humanitární katastrofa v pásmu Gazy, ale spíše o to, jak tragédii zabránit. Je zřejmé, že dokud bude dělostřelectvo a letectvo pokračovat v palbě, utrpení lidí se tam bude jen zhoršovat a pro mezinárodní společenství by nemělo být tak těžké dosáhnout v této věci základního konsenzu.

Ještě jednou je třeba zdůraznit, že nikdo netvrdí, že teroristé nemají být potrestáni. Nikdo netvrdí, že útok Hamásu na Izrael byl v pořádku. Jasně, že nebyl a odveta je naprosto spráný krok. Ale tváří v tvář humanitární katastrofě volba mezi prosazováním vlastních politických zájmů na straně jedné a dodržováním morálky a svědomí na straně druhé testuje nejen obě strany konfliktu, ale i západní země pod vedením USA, které tvrdí, že vždy upřednostňují lidská práva.

Zdroje: redakce, WHO, CNN, BBC

KAM DÁL: Izrael nemá na to, aby Hamás zlikvidoval, říká generál Šedivý. Gaza se musí starat sama o sebe.