Jak se dělají předvolební průzkumy a můžeme jim věřit?

Chodíte k volbám a sledujete volební výsledky? Možná byste volili jinak, kdybyste nevěděli, jaké jsou volební preference ostatních. Jenže do jaké míry mohou být přesné?

Proč se vyplatí manipulovat předvolební výsledky?
Odpověď je jednoduchá. Předvolební výsledky mají velký vliv na nerozhodnuté voliče. A těch přibývá. Velký vliv mají na (ne)zvolení malých stran, kdy jde často jen o odchylku. Pokud se straně uzná 5 a více procent, je volitelná. Pokud jí předvolební výzkumy uberou, nikdo nebude chtít "zahodit" svůj hlas. Kolik z nás si řekne, že nebude dávat hlas někam, kam to "nemá smysl", protože se ta strana stejně nedostane nad pět procent? 

Většina lidí se raději přikloní k tomu, kdo bude podle tabulek pravděpodobně vítězem nebo to alespoň vypadá, že se bude podílet na budoucím rozhodování. Předvolební výsledky samozřejmě mohou působit i na zmobilizování sil u protistrany. Důležité tedy je, aby hra s čísly seděla správně. To se však bohužel téměř neděje.

Co je to reprezentativní vzorek?
Výběr vzorku, který bude dostatečně reprezentativní, závisí na velikosti populace, kterou chceme zkoumat. Čím je větší populace, tím větší logicky bude i reprezentativní vzorek. Ten by měl mimo jiné ve všech ohledech kvalitně odrážet rysy populace. Znamená to, že předvolební průzkum by měl být proveden na mužích i ženách, strarých i mladších, z různých sociálních tříd, různého vzdělání, z různých částí ČR atd.

Možná tušíte, že toto není snadné vybrat opravdu zodpovědně. Tím spíš, že tato data nejsou volně dostupná. Často tedy jde o dobrovolníky, kteří jsou ochotni vyplnit dotazníky. Přitom už jen tato ochota je určitým společným rysem, který má reprezentativní skupina, ale ne už tak docela celá populace. 

Anebo je tu jiná alternativa. Vezměte si například, že si automobilka XY zaplatí průzkum, kterým chce podložit, že je jejich nový vůz oblíbenější než auto značky AZ. Není nic snadnějšího, než vydat se k showroomu XY a poptat se lidí, kteří už vozem této značky jezdí. Velmi podobně se to děje v případě volebních preferencí. 

 Jaké jsou otázky?

• Dotazování by mělo probíhat prostřednictvím školených tazatelů, kteří vyhledají správný reprezentativní vzorek. Tady je velký prostor pro manipulaci. Práce tazatelů je třeba u společnoti STEM kontrolována. 
• Otázky dobrých výzkumů by měly být otevřené. Pokud je otázka uzavřená a nenabízí všechny možnosti, je jednoznačně manipulativní. 
• Otázky se škálou od souhlasu k nesouhlasu přes políčko nevím jsou ideálním testovacím nástrojem.
• Otázky musí být neutrální a musí být také neutrálně položené (i přesto značná část voličů nepřizná "barvu").

Kdo předvolební výzkum platí?
Od začátku by mělo být jasné, kdo výzkum platí, a nejlepší by měly být pochopitelně ty, které nikdo zvenku nefinancuje. "Náš průzkum preferencí je hrazen jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM," uvedla analytička této společnosti Jitka Uhrová. "Podobně to děláme i s řadou dalších otázek sledujících názory veřejnosti na různé oblasti života," dodává analytička.

U jiných agentur to však může být jinak. Známe příklady, kdy si konkrétní politická strana zaplatila před loňskými krajskými volbami průzkum, ze kterého vyšla se ziskem kolem patnácti procent. Ta samá strana však měla o týden později u jiné agentury ani ne pět procent. Jiní se zase jednou pohybovali hluboko pod hranicí zvolení, o pár dní dřive byli pasováni pomalu na vítěze. 

Ono by se to mohlo zdát jako legrace. Ale není. Jde o velmi vysokou hru, ve které se točí obrovské peníze, vliv a moc. To všechno je od nepaměti předmětem byznysu. Bylo by naivní se domnívat, že dnes to tak není, nebo že v Česku je to jinak a jsme čistí jak lilie. 

Agentur, které před každými volbami hrají hlavní role, u nás není mnoho. Pro formu dodáváme, že kromě agentury STEM jsme oslovili také FOCUS a SANEP. Zatímco komunikace s prvně jmenovanou byla bezproblémová a děkujeme za ni, další dvě na dotazy nereagovaly. Těžko říct, zda z nedostatku času, nepozornosti nebo prostě proto, že mají co skrývat...