Jak vlastně fungují ty "zlé" neziskovky a vážně nemají zisk?
Víte, co všechno mohou dělat neziskovky a ve kterých oborech mohou fungovat? Možná budete překvapeni, ale i neziskovky mohou generovat zisk. Jejich zaměstnanci nebo majitelé také nežijí jen z "dobrého pocitu". Jak to tedy všechno je?
Nadávat na neziskovky je moderní. Nikdo přesně neví, co vlastně všechny dělají a s jakými rozpočty pracují. Proto je pro mnohé velmi snadné říkat: "Neziskovky tady nepotřebujeme!" Pochopitelně tomu nahrávají i postoje politiků k některým konkrétním organizacím, od toho už je jen krůček k úplnému zobecnění.
Co všechno mohou dělat neziskovky?
Je naprostým nesmyslem, že neziskovky jsou jen charitativní organizace, které se starají o slabé a společností vyloučené osoby. Jistě, existuje spousta neziskových organizací, které se starají o seniory, postižené děti nebo o bezdomovce či jiné lidi v tíživé sociální situaci. Je jasné, že na těchto lidech se nedá vydělat tak, že od nich nejdříve organizace získá peníze. Proto to musí jít jinak.
Každopádně se neziskové organizace zaměřují i na úplně jiné otázky. V podstatě může jít od boje proti korupci přes ochranu životního prostředí, sport, vzdělávání, rozvoj nebo cokoliv jiného. V možnostech se meze nekladou, jistou hranici představuje jen zákon. Takže neziskovka, která by podporovala děti v braní drog, by zřejmě neuspěla.
Neziskovky, které nejsou v rozporu se zákonem, pak normálně fungují a vykazují i zisky, nebo se o to alespoň snaží. Bez zisku by nemohly fungovat a realizovat své projekty. Neziskovost neziskovek leží spíše v tom, že nestrkají do kapes, ale vrací je do projektu a rozvoje činnosti. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že hlavním smyslem fungování není dosažení zisku, ale realizace projektů a plánů.
Nutno však poznamenat, že zaměstnanci neziskovek samozřejmě dostávají plat. Pokud nejde o malou neziskovku, kterou někdo vede jen tak ve volném čase. Ke zlosti některých dokonce tvoří náklady na platy největší částku vydávanou z rozpočtu neziskovky. Proč tomu tak je?
Jednoduše, když například poskytujete pomoc někomu, za kým dojíždíte, je pravděpodobné, že nejvíce bude stát váš plat, protože jde ve své podstatě o službu.
Jistě, fungují i neziskové organizace, které jsou financovány z dotačních programů (například ESF), grantů či nadací. V těch většinou určují mzdové náklady sami donoři nebo přímo zadávají platové rozmezí pracovníků realizující podpořený projekt. Neziskovka si do projektových žádostí sice může napsat, jak veliké chce platy pro své zaměstnance, ale pokud to přežene, riskuje, že její projekt nebude schválen!
