Jak zajistit důstojné stáří a důchody, ze kterých se dá přežít? Senátorka Jelínková má recept, bude ho Fialova vláda realizovat?

Její jméno se na seznamu ministerských kandidátů objevilo jako blesk z čistého nebe. Příliš odborníků s ní nepočítalo. Ovšem téměř stejně rychle zase zmizelo. Senátorka a místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková podle svých slov volila mezi rodinou a kariérou.

„Mám rodinu, od které by mě při každodenní práci v Praze dělilo téměř 300 kilometrů. Moje rodina je pro mě důležitá. Kdybych se totiž stala ministryní, tak vím, že bych této roli nemohla dát maximum, které vyžaduje. Myslím si, že je úplně v pořádku to říct na rovinu,“ řekla jen pár dní poté, co se její ministerské angažmá začalo opravdu vážně diskutovat.

Jak těžké to bylo rozhodování?
​Na postu ministryně práce a sociálních věcí bych měla velkou šanci zúročit svou téměř 30letou praxi v sociální oblasti. Měla jsem i velkou podporu mnoha mých bývalých kolegů, kteří znají mou práci. Ale život přináší i mnohé osobní aktuální situace, které se zrovna nemusejí potkat s životními výzvami. Ale ničeho nelituji, jsem připravena tak jako doposud v Senátu pracovat ve prospěch potřebných a mnohdy i opomíjených spoluobčanů. A také chci dohlížet, zda vláda naplňuje program z oblasti rodinné a sociální politiky. To myslím vážně.

Jaké zásadní změny chystá nový ministr školství Gazdík? Mimo jiné změní přístup k maturitám i učitelům

Jste spokojená s tím, jak vypadá prohlášení vlády ze sociální oblasti?
Samozřejmě, že jsem spokojená s výsledkem programu vznikající vlády. Byla jsem členkou programového týmu v oblasti sociální a rodinné politiky. Podařilo se nám najít shodu na mnoha našich prioritách, které jako KDU-ČSL dlouhodobě prosazujeme. To, že se rodina a její stabilita stala důležitou hodnotou a významnou prioritou této vlády, beru jako velký vklad do příštích let, které nás čekají a které nebudou jednoduché. Velmi oceňuji velkou shodu napříč všemi stranami, které budou tvořit vládu příští 4 roky také na tom, že chceme oceňovat a podporovat rodiny ve všech přirozených funkcích v průběhu celého života. Pod tímto možná obecným tvrzením je potřeba vidět akcent na podporu mezigenerační solidarity. A to je velká výzva a nezbytnost pro fungování naší společnosti v této době. Jsem přesvědčená, že program máme velmi dobře zpracovaný, a věřím, že jej, a především jeho naplňování v praxi, naši občané ocení.

Jak vnímáte práci dosluhující ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové, odvedla ji dobře?
Nechci být za každou cenu kritická, i když bych uměla vyjmenovat dost oblastí, které se nestihly za působení Jany Maláčové na MPSV udělat. Některé dílčí věci se ale i povedly. Např. zvýšení rodičovského příspěvku, zavedení zálohovaného výživného či program antivirus, který byl významnou pomocí v době covidové. Co se však nepodařilo ani Janě Maláčové, ale ani celé končící vládě, chystat a realizovat strategické a dlouhodobé cíle.

Jak se díváte na zvyšování důchodů v Česku nad zákonnou valorizaci, je to nutné?
Pokud bychom z dlouhodobějšího hlediska viděli, že zákonná valorizace není dobře nastavena, že adekvátně nereflektuje potřebný růst důchodů, podpořila bych úpravu parametrů této valorizace. Po době chaotického vládnutí dosluhující vlády vnímám jako velmi potřebné vnést do naší politiky, a to i fiskální, co největší míru předvídatelnosti. A tou je pro mě mimo jiné i zachování automatických valorizací, nejen v oblasti růstu důchodů.

Lukašenkovy uprchlíky nesmíme přijmout, říká europoslanec Zdechovský. Unie nemůže ukázat slabost, jinak bude hůř

Jaký je vlastně "rozumný" důchod, podle jakých kritérií by se měl stanovit?
Důchod by měl zajistit našim seniorům důstojný a kvalitní život. Na tom se jistě shodneme všichni. Ovšem každý si pod slovem kvalitní život představí něco jiného. Ale abych odpověděla konkrétněji, "rozumný" důchod by měl být poměřován vzhledem k aktuálním průměrným mzdám.

V čem jako bývalá ředitelka centra pro seniory vidíte největší rizika stárnutí populace?
Největším rizikem demografického vývoje jsou nejen zvětšující se výdaje na výplatu důchodů, ale především zvětšující se tlak na zdravotní a sociální systém. Obávám se nedostatečného počtu jak zdravotního personálu a lékařů, tak i osob pracujících v oblasti sociálních služeb. A pokud by se nám jich dostatečnou motivací podařilo získat do služeb péče více, budou nám zase chybět pracovní síly v dalších službách a hlavně ve výrobě zboží. A tento segment drží ekonomiku a odvádí do sociálního systému finance, které potřebujeme zase na výplatu důstojných důchodů. A jsme v začarovaném kruhu.

Jak z něj ven?
Měli bychom se vydat cestou zvyšování rezerv na trhu práce a cestou podpory porodnosti. Vytvořit takové podmínky pro rodiny s dětmi, aby se jim lépe slaďoval rodinný a profesní život a aby se rodiny neobávaly mít 2 i více dětí. Snížit počet osob, které odchází do předčasného důchodu a tak dále. Bylo by to na dlouhé povídání.

Do jakého věku má být podle vás člověk výdělečně činný, od kdy je to už kontraproduktivní?
Zde také hovoříme o vysoce individuálním nastavení a fyzických i psychických možnostech každého člověka. V některých profesích lidé vydrží pracovat i do docela vysokého věku. Například, co by si počalo naše zdravotnictví, kdyby nebylo lékařů, kteří jsou již dlouho v důchodovém věku, a přesto se o nás stále velmi dobře starají. Naším cílem i vzhledem k jasnému demografickému vývoji by mělo být udržení osob co nejdéle v pracovním procesu. Ne povinně, hranice 65 let je v mnoha případech milníkem k ukončení aktivního profesního života. Ale umím si představit tzv. postupné odcházení do plného starobního důchodu. Chtělo by to větší nabídku zkrácených či různě flexibilních úvazků nejen pro rodiče malých dětí, ale i právě osob v předdůchodovém či již důchodovém věku. A nachystat pro ně zvýhodněnou výši důchodů, pokud zvládnou pracovat trochu déle, než je stanovená hranice odchodu do důchodu.

Mají žít senioři sami, nebo je jim lépe v domově pro seniory?
Nejlépe, kdyby mohli senioři zůstávat ve svém domácím prostředí a přitom nebyli sami. Je to velmi individuální. Z mé osobní zkušenosti vím, že mnohým seniorům se život zkvalitní právě tím, že přijdou do domova pro seniory. Jsou to především ti, kteří nemají kolem sebe vybudovanou dostatečnou síť blízkých rodinných vazeb. V domově pro seniory mají zajištěnu kvalitní a vyváženou stravu, pravidelný režim a dohled personálu, který je schopen zavčas zachytit případné zdravotní či jiné změny, které je potřeba aktuálně řešit. Nicméně je potřeba říci, že pro většinu z nich je ideální možnost zůstat ve svém přirozeném domácím prostředí. Tak dlouho, pokud je to možné. Co jim žádný domov nenahradí, jsou častější kontakty a zájem jejich blízkých.

Máme přijmout euro, nebo je to cesta ke zdražování? Europoslanec Peksa vysvětluje, co se stane po vstupu do eurozóny

Co by měl vůbec "umět" takový domov pro seniory a máme jich u nás dostatek?
Jak jsem již naznačila výše, domovy by měly být vybaveny odborným personálem, který umí zabezpečit jejich potřeby, a to fyzické i psychické. Doplnit ty činnosti, které už není schopen starší člověk si zabezpečit sám. Výhodou je bezbariérovost těchto zařízení, to doma mnohdy není lehce realizovatelné, tepelnou pohodu, pravidelnou kvalitní stravu, nabídku volnočasových aktivit. V lepším případě i nabídku duchovních služeb. Do budoucna nevylučuji potřebu výstavby dalších pobytových služeb pro seniory, ale v současné době bych investovala spíše do dalšího rozvoje služeb ambulantních a terénních. Služeb, kterým říkáme odlehčovací. Ty dovedou účinně pomoci i lidem, kteří doma pečují o svého rodinného příslušníka. 

Když jsme u pomoci...Jak vnímáte situaci na polsko-běloruských hranicích, jak by měla EU postupovat?
Nyní si dovolím zapojit i emoce. Na polsko-běloruské hranici je dnes v noci mínus 4 °C. Podle zdokumentovaných svědectví tam spolu se svými rodiči mrznou i stovky dětí. Většina z nás má ve svém okolí děti, které miluje. Umíme si představit, že bychom nechali své děti v těchto mrazech venku? Pomoc těmto lidem není otázkou politických cílů a preferencí, ale otázkou elementární schopnosti soucitu. Minimálně bychom měli jako ČR poslat na místo humanitární pomoc. V současné době mají uprchlíci situaci o to těžší, že téměř veškerá pozornost je ve střední Evropě zaměřená na zvládání velmi špatné covidové situace a mnoho chuti a sil pomoci i jim již nikomu nezbývá.

KAM DÁL: Ferjenčík pálí do vlastních koaličních řad, tohle Fiala nechce. Jste magor, vzkazuje Pirátovi bývalý premiér.