Jižní Korea jako jaderná velmoc? S „atomovým Kimem“ dochází trpělivost

Severní Korea spustila koncem minulého roku provoz nového jaderného reaktoru. Ten představuje další kus skládačky nukleárního programu nepředvídatelného diktátora Kim Čong-una. A Jižní Korea se logicky pravidelně vymezuje proti severokorejskému atomovému programu, který vnímá rovněž jako nástroj vydírání. Nicméně není nakonec vyloučeno, že si pořídí vlastní jaderné zbraně. 

Jihokorejci chtějí jaderné zbraně 

Jak informuje server 19fortyfive.com, jihokorejský prezident Jun Sok-jol deklaroval, že spuštění vojenského jaderného programu je stále na stole. A není v tomto rozhodně sám, protože skoro tři čtvrtiny Jihokorejců by dávaly přednost existenci účinného odstrašujícího prostředku, v tomto případě jaderného arzenálu. „Soul by mohl rychle vyvinout vlastní jaderné zbraně, pokud bude i nadále stoupat hrozba, která plyne z existence severokorejských zbraní hromadného ničení,“ řekl jihokorejský prezident, který ještě před časem takový plán odmítal. 

Myšlenky na vlastní nukleární program podněcuje i Čína, která rozšiřuje svůj jaderný arzenál, a to velmi rychlým tempem. První jaderný test uskutečnila již v roce 1964. Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI) uvedl, že k lednu 2024 měla Čína k dispozici 500 jaderných hlavic. Pro srovnání: USA disponují v tomto ohledu 5 044 hlavicemi a Rusko 5 580 hlavicemi. Čína argumentuje tím, že jaderné hlavice slouží výhradně k obranným účelům. 

Čínská rozpínavost a USA

Jaderný arzenál Jižní Koreje by byl jeden z účinných prostředků, jak udržet rovnováhu sil v souvislosti s čínskou rozpínavostí a nevypočitatelností diktátora Kima. Tradičním spojencem Soulu jsou USA, jejichž ponorky poměrně často dělají zastávky v jihokorejských přístavech. Na druhé straně, jak uvádí dále web 19fortyfive.com, 60 % Jihokorejců nevěří, že by USA riskovaly kvůli této asijské zemi jadernou válku. Washington nicméně stále opakuje svůj závazek bránit Jižní Koreu.

Obě země také již dříve vytvořily zvláštní jadernou konzultační skupinu, v rámci níž se diskutuje problematika nukleárního odstrašení. U některých vrcholných jihokorejských politických představitelů však sílí pochyby o skutečných zárukách, které by mohly USA dát svému spojenci v případě možné války se severním sousedem. 

Demografická krize jako riziko

V této souvislosti panují rovněž obavy z demografické krize, která zemi sužuje. Na jednu korejskou ženu podle statistik připadá 0,8 nově narozeného dítěte. To vše může negativně ovlivnit proces odvodů nových vojáků do armády. Tváří v tvář severokorejské armádě, která čítá zhruba 1,3 milionu vojáků, a rozpínavosti Číny se nejedná o příznivou prognózu.

Slova jihokorejského prezidenta o vlastním jaderném arzenálu tak mají sloužit jako tlak na amerického spojence, aby posílil svůj jaderný deštník, který by Jižní Koreu účinně ochránil. I když není v současné situaci vyloučeno, že Jižní Korea skutečně spustí svůj vlastní jaderný program, bude spíše požadovat po USA silnější bezpečnostní záruky, reálně uplatnitelné v případě konfliktu.

Zdroj: autorský článek

KAM DÁL: Kim Čong-un zase přibral, má 140 kilo. Diplomati pro něj tajně shánějí důležité léky.