Kam zmizelo 670 milionů? Byznys pro stejné firmy a účelové porcování zakázek

/KAUZA KSÚS/ Slušelo by se začít od začátku tak, jak se předpokládá u každého dobrého příběhu. Tady však až tolik nejde o pobavení čtenářské obce jako spíš o rozklíčování a jasné ukázání na hospodaření s veřejnými zdroji.

Proto se v čase přeneseme do začátku letošního roku, kdy se tehdejší předseda finančního výboru zastupitelstva Středočeského kraje (dále jen ZSK) Michael Pánek začal zabývat správností a hospodárností u zadávání veřejných zakázek a hodnocení výběrových řízení u příspěvkové organizace Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje (dále jen KSÚS).

Jeden příklad za všechny

Jeho šetření ukazuje na podezření, že větší zakázky jsou zřejmě rozdělovány účelově tak, aby je bylo možné soutěžit v režimu Veřejná zakázka malého rozsahu (dále jen VZMR, co tento pojem znamená, vysvětlujeme dále v textu). "To je nejen nehospodárné, ale také nezákonné," má jasno Pánek. Jako příklad uvedl ve své zprávě dělení zakázky z ledna 2017 s názvem Síť silnic II. a III. třídy – Obnova vodorovného značení v celkové hodnotě 24 milionu korun. Pokud by se v tomto případě vypsala jedna otevřená veřejná soutěž s výše zmíněnou odhadní cenou, mohly by se jí účastnit nejen vyzvané, ale i mnohé další firmy.

To se však nestalo. KSÚS místo toho vypsala 4 soutěže, navíc všechny zněly na totožnou částku 5 981 512 korun. O pár korun tak splnily limit pro soutěžení v režimu VZMR. Zřejmě ne náhodou s nabídkou přispěchaly firmy, které figurují v drtivé většině zakázek.

"Nabídku do čtyřech výběrových řízení podaly ve dvou případech stejné firmy. A co víc. Člověk, co to dělal, byl evidentně líný. Prostě to jen rozdělil na čtyři díly, do koruny a na metr. Reálně si ale přeci nikdo nemůže myslet, že je v každém tomto díle stejný počet kilometrů a tudíž stejný objem práce. Tak jak je možné, že to není v zakázce zohledněno? Tohle vás bouchne do očí. Ale na kraji to nikdo neřeší. Jsou zvyklí, že se o to nikdo nestará," tvrdí Pánek.

Kdo bude dělat audit?

I když stopy případného úmyslu a malé velké domů chladnou, stále odhalit jdou. Pokud opravdu existují. Jenom chtít. Pánek navrhoval forenzní audit, který půjde opravdu hloubky. Neuspěl. "Škoda, která kraji už vznikla za roky 2014 – 2016, je přitom 670 milionů korun. Odhaduji, že dalších 220 milionů to bude za rok 2017. Ze strany Středočeského kraje bohužel probíhá jen minimální a neúčinná kontrola svěřených financí. Proto jsem žádal o forenzní audit. Což mi však bylo zamítnuto s tím, že se udělá jen audit. Ale to je směšné. Tím spíš, když ho dostane na starost firma BDO, která má s krajem velmi dobré vztahy," kroutí hlavou muž, který si za dobře odvedenou práci vysloužil vyhazov.

Rozdíl mezi auditem a forenzním auditem

Někdo by si mohl říct, že rozdíl mezi auditem a forenzním auditem bude jen minimální. Ale není tomu tak, je naopak obrovský. V zákoně o zadávání veřejných zakázek je řečeno, že zakázky do 6 milonů se mají zadat pouze transparentně a nediskriminačně. Takže když obešlete 5 firem, tak to splňujete a audit napíše, že jste udělalali vše podle zákona, a tudíž bude konstatovat, že vše je v pořádku.

Když se ale jedná o forenzní audit, tak ten již bude zkoumat, zda náhodou všech těch 5 firem nepatří jedné osobě nebo zda firmy pravidelně necirkulují a jestli z mnoha indicií, včetně třeba jen 1% úspory, nevyplývá, že se jedná o předem domluvenou záležitost, kde kraj kvůli tomu pak přijde o 300 mil ročně. "BDO bude dělat jen normální audit, protože tak to je v zadání. Můj návrh měl u všech bodů napsáno "forenzní" a dále jsem navrhoval forenzní audit korupčního jednání. A to vše bylo vyškrtnuto. Takže předpokládám, že při tomto zadání to nemůže dopadnout jinak, než že je vše v souladu se zákonem. Celá ta věc je přece takto nastavena." Tím spíš, když zakázky, které mají být prověřeny, bude zřejmě vybírat právě firma BDO. "Ovšem je téměř jisté, že jim je mimo zápis doporučí ředitel KSÚS."

Jak zařídit VZMR?

V každém případě je to celé, řekněme, zvláštní. Michael Pánek se pozastavuje i nad tím, že nezvykle velká část prostředků, se kterými KSÚS hospodaří, je soutěžena v režimu VZMR. Zadavatel musí "pouze" docílit toho, aby zakázka nebyla na více než 6 milionů korun v případě stavebních prací a na více než 2 miliony v případě služeb.

"Takto se soutěžilo zhruba 60 % ze všech zakázek. Navíc se na práce sjednalo pouze sedm firem. Ty si mezi lety 2014-2016 rozdělily tři miliardy korun z celkových pěti a půl. Přitom počet fakturujících firem, které jsou kraji k dispozici, je 621," vysvětluje Pánek. A to je hlavní důvod, proč volá po forenzním auditu. "Klasický audit na tyto machinace nepřijde. Musí se jít daleko více do hloubky, rozplést jednotlivé uzly." Zatím se však nezdá, že by se něco podobného chystalo.

Stále stejná písnička

Možná je to jen náhoda, ale některé z oněch sedmi firem (ČNES Dopravní stavby, ZKP Kladno, Silnice Čáslav – Holding, AVE Kladno, USK, BES, EUROVIA CS), které si ukously značnou část středočeského koláče, je personálně či majetkově propojeno. Nejen, že to tedy vypadá na zvýhodňování konkrétních subjektů, navíc se touto formou soutěže nepodařilo ušetřit téměř žádné peníze.

Což je právě výhoda klasických veřejných soutěží, kdy se firmy předhánějí s lepší nabídkou. Úspory zakázek soutěžených v režimu VZMR jsou například za rok 2016 v průměru pouhých 3,4 % z odhadované ceny. Přitom by se  mohly pohybovat i v řádech desítek procent, jak je zřejmé z řádně vysoutěžených zakázek. "Svědčí to o tom, že obesílané firmy v soutěžích KSÚS pravděpodobně pravidelně cirkulují." Není to však zdaleka vše, co se kolem zvláštních zakázek a jejich zadávání děje. Vše mělo prý začít u Petra Bendla, pokračovat s Davidem Rathem a dalšími hejtmany. Čtěte nás dále, dozvíte se více.