Korespondenční volba. Nevolíš nás, tak si „trhni“ – voliči v zahraničí
Jednání Sněmovny opět běží ve jménu nekonečných obstrukcí ANO a SPD. Scestné projevy předsedů Babiše a Okamury trvaly dohromady přes patnáct hodin. Plní se tak slib místopředsedy ANO Karla Havlíčka, že sněmovna zažije obstrukce, které ještě nezažila. V pátek byla schůze přerušena, aby v úterý opět mohla pokračovat.
Své argumenty proti shrnul při svém projevu ve Sněmovně Andrej Babiš takto: „Argumenty proti jsou trojího charakteru – zabezpečení, transparentnost a ústavnost. Vysvětlení pro tuto volbu je, že se chcete udržet u moci nebo ve veřejných funkcích. Je to pokus o manipulaci s volebním systémem ve prospěch vládních stran.“ Místopředseda SPD Fiala v rozhovoru pro Radiožurnál vyjádřil i obavu, že chce vláda nejen prosadit korespondenční volbu, ale pomocí zákona o státním občanství zvýšit počet našich občanů v zahraničí, a tak zmanipulovat volby pro sebe.
Ono to bude jednodušší
Tak silný odpor opozice je pochopitelný. A spíše to není o obavách o demokracii a transparentnost voleb. Stačí se podívat na výsledky voleb v roce 2021. V zahraničí se voleb účastnilo 70,37 % zapsaných voličů. Je tedy vidět, že Češi v zahraničí mají o volby zájem. Přitom výsledek ANO a SPD byl poněkud smutný. ANO získalo pouhých 5 % hlasů a SPD by se podle našich spoluobčanů v zahraničí do Sněmovny ani podívat nemělo, volilo je pouhých 2,19 % voličů. Oproti tomu koaliční strany získaly 50,47 % a 34,26 (PIR/STAN tedy dokonce nadpoloviční většinu hlasů, SPOLU o 16 % méně). Člověk se ani opozici nemůže divit, že je tak hysterická.
O co vlastně jde
Vláda má za to, jak se lze dočíst v důvodové zprávě k zákonu, že zavedením možnosti hlasovat v zahraničí korespondenčně se odstraňuje nedůvodné rozdílné zacházení s voliči podle místa pobytu. Nemožnost hlasovat korespondenčně v případě voličů nepobývajících v zahraničí, tj. těch, kteří nejsou na základě své žádosti zapsáni k hlasování ve zvláštním volebním okrsku, nezakládá diskriminaci těchto voličů, neboť dostupnost volebních místností v tuzemsku je dostatečná. Zavedení korespondenčního hlasování jen pro určitou skupinu voličů zde tudíž není diskriminační, ale představuje přiměřené opatření ke kompenzaci obtížnějšího přístupu k výkonu volebního práva. Přitom odhad těch, kterých by se korespondenční volba mohla týkat, je 250 000 až 600 000 lidí. Z toho 200 000 až 250 000 je těch, kteří s českým pasem žijí v zahraničí, jak vyplývá z údajů Ministerstva zahraničí.
Jak to bude fungovat
Korespondenční hlasování bude spočívat na principu dvou obálek – doručovací a úřední. Volič na svoji žádost obdrží od zastupitelského úřadu sadu písemností – doručovací obálku, identifikační lístek, úřední obálku a informaci o způsobu hlasování. Hlasovací lístek si volič vytiskne sám z informačního systému správy voleb a vloží ho do úřední obálky. Úřední obálku a s ní (nikoli v ní) také identifikační lístek vloží volič do doručovací obálky. Zásilku odešle zastupitelskému úřadu, který přijaté doručovací obálky předá v den voleb zvláštní okrskové volební komisi. Komise po ukončení hlasování, dříve než otevře volební schránku, otevře doručovací obálky. Podle identifikačních lístků označí ve výpisu ze seznamu voličů, kdo hlasoval korespondenčně. Úřední obálky vhodí do volební schránky, aby se smísily s úředními obálkami z prezenčního hlasování.
Voliči spíše korespondenční volbu chtějí, dokonce i někteří voliči opozice
Podle lednového bleskového průzkumu agentury STEN/MARK však jsou Češi spíše pro zavedení korespondenční volby. V rámci aktuálních voličských skupin průzkum ukazuje, že voliči jednotlivých stran či partají většinově stojí za svými volenými zástupci. Při detailnějším rozklíčování jednotlivých sociodemografických a voličských skupin jsou patrné značné rozdíly. Ke korespondenční volbě Čechů v zahraničí se o něco lépe staví ženy, spíše mladší ročníky než ty starší, více vzdělanější část obyvatelstva a o něco častěji také lidé ze středně velkých a velkých měst (nejvíce pak Prahy) a voliči vládních stran.
Mezi argumenty pro zavedení korespondenční volby pro Čechy v zahraničí zaznívá od respondentů především základní demokratické právo volit, zjednodušení či dostupnost a zvýšení celkové volební účasti. V argumentech proti nejčastěji zaznívala možnost manipulace výsledků či to, že by lidé žijící v zahraničí neměli zasahovat do politiky a dění v ČR. Celkově ale uváděli více konkrétních argumentů (v rámci svých otevřených odpovědí na otázku) zastánci korespondenční volby.
Zdroje: radiozurnal.rozhlas.cz, mzv.gov.cz, psp.cz, ih21.org
KAM DÁL: Jurečka v KDU-ČSL: volání po změně
