Letiště u nás - kterak Češi začali vzlétávat a přistávat

Zcela první letiště na území Čech

 

První plocha určená pro start a přistání letadel existovala již za Rakousko-Uherského mocnářství nedaleko Chebu. Toto travnaté letiště vzniklo za války v roce 1916. Na konci světového konfliktu v roce 1918 bylo sice zničeno, ale přesto zcela nezaniklo, protože zde našla své sídlo letecká škola. Rodící se republika dostala do vínku první letouny a s nimi pochopitelně i zkušené piloty.

 

Za německé okupace bylo letiště „repasováno“ a od roku 1940 využíváno zbrojním průmyslem Třetí říše, konkrétně firmou Flugzeugwerke Eger GmbH (FWE). Ta letouny nejenom vyráběla, ale také opravovala. Není se co divit, že i druhá éra chebského letiště byla v roce 1945 ukončena masivním bombardováním, tentokrát americkým. V dnešní době ovšem došlo k obnově tohoto leteckého přístavu, jenž se stal „veřejným vnitrostátním letištěm“ pro aerotaxi a malá sportovní letadla. 

 

Konečně ryze český letecký projekt

 

Než přejdu k prvnímu plně využitelnému letišti, musím poznamenat, že 31. října 1918, tedy skutečně po vzniku samostatného státu, bylo zřízeno letiště v Praze-Strašnicích, kde působilo Letecké oddělení Strašnice. Vedle něho existovalo i Letecké oddělení Vysočany a oba sbory podléhaly Letecké setnině Praha. Letecké oddělení Strašnice ovšem bylo spolu s letištěm 11. prosince 1918 zrušeno a vše naše armáda převedla na Letecké oddělení Vysočany. Zcela chápu údiv čtenářů těchto řádků, kteří by mohli nabýt dojmu, že jsme se stali jakousi leteckou mocností. Nicméně tomu tak nebylo, ale rodící se armáda Československa získává náš obdiv minimálně za brilantní organizační zajištění a bleskurychlé změny v budování předpokladů pro rozvoj vojenské byrokracie.

Kbely

 

Vojenské manažery tehdejší doby jsem nechválil nadarmo, protože současně s předchozími nepříliš významnými projekty dospěli k rozhodnutí, že je třeba získat pro mladou republiku aeroport evropského měřítka. Již v roce 1918 tedy bylo naplánováno a založeno letiště v Praze – Kbelích. Práce zde postupovaly takovým tempem, že již v prosinci prvního roku svobody z tohoto letiště vzlétly první stroje. Nadšení nad tímto projektem vyjadřoval častými návštěvami i prezident Masaryk. Technickou zajímavost tohoto prostoru představuje vodárenská věž z roku 1928, která letectví posloužila také jako maják. Toto letiště je dodnes funkční, slouží výhradně armádě a vládní letce. 

Z Kbel se roku 1925 přestěhoval do Letňan závod Letov, což si vyžádalo výstavbu letiště pro výrobní a zkušební účely. Nebylo ani vnitrostátní nebo dokonce mezinárodní, ale přesto je vhodné ho zmínit.  

Brno dohání Prahu

 

Už od roku 1923 se uvažovalo o výstavbě dalšího letiště. K uskutečnění této myšlenky došlo v roce 1926. Místem vzniku nového vzdušného přístavu se stalo Brno, přesněji katastrální území Černovice.  Provoz na tomto portu nebyl příliš rušný, přesto zde docházelo k odbavování letů tuzemských i mezinárodních. V roce 1950 pak došlo k zahájení výstavby nového brněnského letiště v oblasti obce Tuřany. Provoz v něm započal v roce 1954.

Ani Ostrava se nenechala zahanbit

 

Brněnské letiště není na Moravě jediné. Již na počátku 20. století totiž průkopníci letectví, bratři Žůrovcové, konali své pokusy s létáním v oblasti Mošnova a museli si zde vytvořit první vzletové a přistávací dráhy. V roce 1939 na stejném místě „zapracovali“ němečtí okupanti a v rámci příprav útoku na Polsko tu vzniklo vojenské letiště Luftwafe. Po válce, v roce 1956, započala na těchto základech výstavba československého letiště, jež bylo dokončeno v roce 1959. Letecká doprava na tomto místě nabývala na významu, zvláště když sem byl „přesměrován“ veškerý letecký provoz této oblasti z letiště Ostrava-Hrabůvka. V současné době se jedná o mezinárodní letecký uzel, jenž byl v roce 2006 přejmenován na Letiště Leoše Janáčka.

Letiště Ruzyně nově pojmenované po Václavu Havlovi

 

Kbelské letiště nestačilo vzrůstajícímu provozu, a tak v letech 1933 – 1937 došlo k výstavbě letiště v Praze – Ruzyni. Architekt Adolf Beneš jej vyprojektoval jako velice účelné a moderní zařízení pro provoz na mezistátních i mezinárodních linkách. Z tohoto důvodu letiště Kbely přestalo sloužit pro civilní účely. Ruzyňské letiště se dočkalo mnohých vylepšení a zásahů, které jej výrazně posouvaly vpřed. Tento proces pokračuje dodnes a je jisté, že se jen tak nezastaví.

V říjnu roku 2012 bylo ruzyňské letiště přejmenováno na Letiště Václava Havla. Jde o významnou připomínkou muže, který celým životem bojoval za vítězství demokracie v naší zemi.