Neférový boj o strážníky v Kralupech nad Vltavou i dalších středočeských městech
Tučný náborový balík dostanou městští strážníci jedině v Praze. Často jde až o 100 tisíc korun, což je také hlavní důvod, proč do hlavního města hojně prchají ze Středočeského kraje. Neudrží je ani stravenky, penzijní připojištění, permanentky nebo proplacené kurzy. Kde všude chybí?
Všechna města Středočeského kraje se stále potýkají s akutním nedostatkem strážníků. Městská policie by ráda doplnila své řady především na Mladoboleslavsku, Nymbursku, ale i na Mělnicku. Jenže strážníky láká vyšší pražský plat a především statisícové náborové příspěvky.
Na Mělnicku nutně hledají posily v Kralupech nad Vltavou, kde by potřebovali hned čtyři posily. Minimálně jeden další stážník by se hodil v Neratovicích. Přímo v Mělníku už stihli loni několik mužů a žen doplnit, je však jen otázkou času, než zase někdo "zdrhne" do Prahy. Na Mladoboleslavsku je situace ještě horší, chybí zde šestnáct strážníků. Kritická situace je i v Mnichově Hradišti, kde chybí čtyři.
Boj s Prahou o každého strážníka
Bojovat proti pražským podmínkám jde jen těžko. V Praze totiž strážníci dostanou sto tisíc jako náborový příspěvek. Hrubý plat se pak pohybuje kolem 30 tisíc. Tam pohádka nekončí, strážníci dostanou příspěvek na bydlení, na dopravu, na dovolenou a ještě navrch stravenky.
Těmto podmíníkám nemohou města ve středočeském kraji konkurovat ani náhodou, proto o strážníky stále přicházení ve velkém, at dělají co dělají. Navíc když je málo kolegů, je víc práce a větší stres, což opět vede k odchodu do Prahy. "Je to trochu začarovaný kruh," připouští jeden z mělnických strážců zákona.
"Vidíme, jak se to snaží ostatní města zachraňovat. Ale když nejsou peníze, tak to dost dobře nejde. Zvláště je těžké udržet ty, kteří ještě nemají rodinu a vlastní dům nebo byt. Ti si často odbydou začátky tady, ale pak je pro ně Praha velkým lákadlem," shrnuje strážník zkušenosti se situací několik kamarádů.
Práce v hlavním městě se přitom až tolik neliší od menších měst. Proto strážníci v podstatě dobře vědí, do čeho jdou. "Nebezpečné čtvrti a nebezpečné situace jsou všude. V každém městě to může být dost divoké, nemyslím si, že by v Praze byla práce o tolik náročnější. Zato je lépe zaplacená. Ale já mám rád svoje město, nechtěl bych se odstěhovat," uzavírá svoje zamyšlení strážník z menšího středočeského města.
Podceňovaní, vysmívaní, a přesto zodpovědní
Práce strážníka je často nedoceněná. Společnost je často vnímá jako o něco méně inteligentní jedince, kteří neprorazili jinde a mají sklony k násilí.
Oblíbený je také argument, že jde jen o lidi, kteří prostě mají žaludek na to, aby "buzerovali" ostatní a rozdávali pokuty. Jejich pravomoci jsou navíc opravdu malé, což nevede k zlepšení společenského statusu této profese. Do nedávna moc nepřidával ani fakt, že někteří strážníci měli jen základní vzdělání.
S příchodem povinné maturity pro policisty se veřejné mínění přeci jen vylepšuje. Přitom dostat se ke strážníkům není až tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
A ne, opravdu nestačí být jen o něco chytřejší než policejní vlčák. Je nutné zvládnout náročné fyzické testy a hned potom i psychické testy. Pro většinu lidí jsou náročnější právě ty druhé uvedené.
Fyzické testy k městkým strážníkům obnášejí:
- člunkový běh 4krát 10 m
- celomotorický test CMT
- klik - vzpor ležmo opakovaně
- leh sed opakovaně
- běh na 12 minut
