Nejostudnější místo Prahy má naději. Špinavá a zanedbaná Florenc chystá neuvěřitelnou proměnu
Autobusové nádraží, Negrelliho viadukt, přestupní stanice metra, velká část magistrály, městské autobusy a tramvaje. Tisíce lidí každý den pulzují pražskou Florencí, která rozhodně nepatří mezi chloubu hlavního města. Utopená budova Muzea města Prahy stojí v ovzduší výparů z výfuků a nedalekého fastfoodu. Institut plánování města a rozvoje Prahy (IPR) ovšem přišel s výsledky architektonicko-urbanistické soutěže, která dává celému místu obrovskou naději. Jak bude nová Florenc vypadat a proč to Praha potřebuje jako sůl?
Praha se v posledních měsících mění ve velké staveniště. Několik tisíc hektarů brownfieldů dlouhá léta čekalo na aktivitu bagrů, jež realizují velkolepé projekty developerů. Právě díky IPRu se podobná místa mění v režii města a urbanisticky zapadnou do konceptu a přirozeného života hlavního města.
První etapa developerského projektu na Smíchově už roste, stejně tak ambiciózní stavby kolem Masarykova nádraží. V nedaleké čtvrti kolem Florence ovšem trůní obrovský potenciál, který po letech nezájmů ožije ve fungující a promyšlenou čtvrť, která Praze pomůže se posunout blíže k městu odpovídajícímu 21. století. Jak mezinárodní soutěž dopadla a jak nová Florenc bude fungovat?
Zanedbané území s budoucností
Dlouhodobě zanedbané prostředí pražské Florence v sobě kombinuje složitou dopravní infrastrukturu, ke které se účastníci mezinárodní architektonické soutěže museli postavit s ambiciózními a kreativními návrhy, jež by mohly celému místu vtisknout nový tolik potřebný život.
Jen kilometr od Staroměstského náměstí se tak nabízí bohatá oblast s velkou dopravní vytížeností, kde se rozprostírá nezanedbatelný prostor pro nové stavby, nové ulice, nová náměstí a v podstatě celou novou čtvrť. Jak vidno z vítězného návrhu, Florenc čeká zcela zásadní změna.
Pro tento náročný urbanistický projekt spojila síly architektonická studia UNIT architekti, A69 – architekti a MARKO&PLACEMAKERS. Jejich projekt vzešel z mezinárodní soutěže, kde se společně domluvilo Hlavní město Praha s majiteli pozemků ČSAD Praha holding a Masaryk Station Development a společně za podpory Institutu plánování a rozvoje (IPR). Vítěz je znám od začátku prosince, a tak je možné se konečně podívat, co vlastně Prahu na tomto zajímavém místě čeká.
Florenc21
Vítězný tým složený ze studií UNIT architekti, A69 – architekti a Marko&Placemakers ve svém návrhu představil čtvrť, kterou budou tvořit tradiční ulice, vymezené fasádami domů s obchody a restauracemi v přízemí. Návrh propojuje všechny okolní čtvrti a zaceluje rány, které na Florenci zanechaly hlavně dopravní stavby.
Lokalitu bude protínat mnoho ulic a uliček, aby byla čtvrť dobře prostupná. Ještě před magistrálu do ulice Na Florenci tým umístil multifunkční stavbu inspirovanou prvorepublikovými paláci. Tady by svoje místo měla najít i kultura. Trojúhelník, který vytvářejí dvě ramena Negrelliho viaduktu u Křižíkovy ulice, vybízí k přeměně na městskou tržnici. Stánky a krámky mohou totiž obsadit i oblouky přímo pod mostem. Následným krokem bude rozpracování návrhů do urbanistické studie.
Z celkem 57 přihlášených se do finále soutěže probojovaly, mimo vítězný tým, také švýcarský tandem agps Architecture a Atelier Girot, IBV Hüsler a nizozemští de Architekten Cie., LOLA Landscape Architects s českým ateliérem M2AU. Oba další finalisté se umístili shodně na 2. místě.
„Klíčovou součástí celého území je i pražská magistrála, kterou soutěžící ve svých návrzích řešili. Vítězný návrh uvažuje nad takovým budoucím řešením magistrály v prostoru Těšnova, které dává příležitost pro vytvoření nového městského parku. Díky tomu se debata o ní opět prohlubuje. Jsem rád, že byla sestavena velmi silná porota, která se svými silnými kvalifikovanými názory vybrala ten nejlepší návrh. Věřím, že tímto krokem jsme se posunuli o pár kilometrů směrem do Evropy,“ komentuje Petr Hlaváček, 1. náměstek primátora.
„Florenc je pro Prahu jakousi jizvou, která bude díky této soutěži konečně zacelena. Rád bych proto poděkoval stávajícímu vedení města za to, že ve velmi krátké době dokázali na pražské poměry zázrak, protože se dokázali dohodnout se všemi politiky, investory i vlastníky. Jsem velmi rád, že v tomto případě byla zvolena soutěž i se zapojováním veřejnosti, a věřím, že to bude standard i do budoucna,“ říká Ondřej Boháč, ředitel IPR. Na výsledný návrh se můžete podívat ve fotogalerii.
Zdroj: Institutu plánování a rozvoje (IPR)
KAM DÁL: Nejošklivější budova v Praze, kterou v zahraničí milují. Dříve sloužila poslancům, dnes Národnímu muzeu.
