Nelahozeves vyrazí dech nejen zámkem, ale také rodným domem skladatele Dvořáka
Pouhých dvaadvacet kilometrů od Prahy leží obec Nelahozeves, která se nachází v okrese Mělník. Žije tu asi dva tisíce obyvatel a nachází se zde asi 700 domů. Proč je tamní zámek jedním z nejkrásnějších u nás a jak tu vzpomínají na legendárního Antonína Dvořáka?
Nelahozeves je obcí s velmi dlouhou historií. Obydlena měla totiž být již během doby kamenné. Důkazem budiž archeologické nálezy zejména ze sousední kralupské čtvrti Lobeč, z Lešan i z Hleďsebi. Samotná nejstarší dochovaná písemná zpráva o obci je ale z roku 1352.
Původně Nelahozeves náležela českému knížeti a později pražské kapitule, od které přešla v husitských dobách znovu pod panovníkovu komoru. Roku 1469 ji dal král Jiří z Poděbrad svému rádci Řehořovi z Heimburka, později mu pak byla odňata.
Kromě původních vsí se obec skládá ještě ze sousedních Podhořan, Hleďsebi a Lešan. Celkově zaujímá celek plochu 1 432 hektarů. V minulých dobách k Nelahozevsi patřily také Strachov a Lobeček, které se nacházejí na protější straně řeky.
Později se stala předmětem sporů mezi církvemi a světskými vlastníky - až v letech 1544-1558 získal tvrz, poplužní dvůr i ves s mlýnem postupně pan Florián Gryspek z Gryspachu (1504-1588) a roku 1553 začal budovat samotný zámek. Vybudoval tu velkou knihovnu a obrazárnu. V jeho stopách pak kráčel i jeho syn Blažej Gryspek z Gryspachu, jenž kolem roku 1613 stavbu dovršil do konečné podoby. Po jeho smrti zůstalo panství zadlužené a roku 1623 ho koupila Polyxena z Lobkovic.
Vsi po třicetileté válce zpustly
Celkem jich bylo deset a značně utrpěly hlavně díky Švédům, avšak ve druhé polovině 17. století byly dány hospodářsky do pořádku. V majetku Lobkoviců zůstala Nelahozeves jako fideikomisní (od roku 1677) až do rozpadu feudalismu v roce 1848, respektive jako samostatný velkostatek až do poloviny 20. století, tj. po pozemkové reformě z období první republiky.
Počínaje rokem 1845 se tu začala budovat železniční trať z Prahy na sever, pravidelná doprava ale začala fungovat až o šest let později. Velký význam pro obec měla v minulých staletích řeka Vltava, která sloužila jako dopravní tepna.
Vzhledem ke zvýšené poloze netrpěla Nelahozeves takřka vůbec povodněmi, z nichž jako největší nutno připomenout ty, které se staly v letech 1784, 1845 a 1890. Regulace řeky se uskutečnila koncem přelomu 19. a 20. století, intenzivní lodní doprava se pak rozvinula až ve 20. století.
Nelahozeves je tvořena plasticky modelovanou kotlinou, jež se svažuje od západu k Vltavě z velvarské pláně. Geologicky tvoří katastr obce převážně masivy druhohorního křídového útvaru (cenoman, turon), zpod čtvrtohorních nánosů tu vystupují na povrch rozmanité pískovce a opuky. Starší prvohorní permokarbon se nalézá většinou v nevelké hloubce pod křídou, jako to v minulém století dokazovalo hlavně dolování kamenného uhlí u železničních tunelů a v Lešanech.
Zámek pýchou obce
Renesanční stavba je rodným místem tohoto skladatele a těší se velké oblíbenosti a hojné návštěvnosti. Mezi jeho největší lákadla patří expozice, která představuje životní styl vlivné šlechtické rodiny v Čechách v 19. století. Jedná se o jednu z nejkrásnějších renesančních staveb v Čechách.
Stálá zámecká expozice Pohled do šlechtického interiéru rodin Lobkowiczů je souborem dvanácti dobových pokojů, jenž detailně ilustrují život vlivné šlechtické rodiny v Čechách v 19. století. Interiéry inspirované dobou 10. knížete z Lobkowicz, Ferdinanda Zdenka, představují pánskou a dámskou ložnici, jídelnu, rodinnou kapli a knihovnu, která obsahuje ukázky cenných knih a rukopisů z lobkowiczké knihovny.
V přijímacím salónu se vyjímá vzácný nábytek, který je zdobený technikou pietra dura společně s obrazy starých mistrů - Jana Brueghela staršího, Petera Paula Rubense, Paniniho nebo Paola Veroneseho. Dvojice místností, které jsou ozdobeny nábytkem z paroží, trofejemi a dalšími předměty, jsou věnovány lovu a zbraním, což byly neodmyslitelné součásti společenského života šlechty.
Nejen zámek, ale především…
V Nelahozevsi můžete kromě zámku navštívit také rodný dům Antonína Dvořáka, který se nachází pod zámkem. Naleznete tu expozici věnovanou životu a dílu tohoto velkého českého hudebního skladatele, o kterou se stará Národní muzeum.
Na náměstí je také k vidění krásná socha "Zamyšlený", která ho zobrazuje. Spojen s ním je ale také tamní kostel sv. Ondřeje. Tam slavný rodák hrával na kůru.
