Pamlsková vyhláška je paskvil, tvrdí děti i učitelé. Obezitu nevyřešila a navýšila tržby obchodů kolem škol

Přísná pamlsková vyhláška sebrala pravomoci ředitelům a striktně určila, co školní bufety mohou a nemohou nabízet. Cílem bylo udělat výživu dětí zdravější. Jak se to povedlo? 

Pamlsková vyhláška o nezdravých potravinách, které se nesmějí prodávat ve školách, byla 5. září 2016 zařazena do Sbírky zákonů. Vymezuje požadavky na potraviny včetně nápojů, které lze prodávat ve školách a školských zařízeních. Změny z ní plynoucí by měly nabíhat postupně. Školy tedy měly tři měsíce na to, aby sortiment v bufetech a automatech přizpůsobily novým požadavkům. Od 1. ledna 2017 se pak všechno rozjelo "naostro". Jak se s kontroverzní vyhláškou popasovaly školy ve Středočeském kraji? 

Co na to žáci?

Ještě před tím, než cokoli začalo platit, vznikla proti vyhlášce petice. Zatím se však stále řeší, výsledek je nejistý. Jisté však je, že proti je většina škol, drtivá většina rodičů, pedagogů, ale hlavně žáků. "Je to hrozná hloupost. Nepustí nás ze školy, protože co kdybychom si venku něco udělali. Škola je za nás přece zodpovědná. Tak nás "velmi zodpovědně" drží uvnitř, ale když máte hlad, máte smůlu. Bistro je často jediný způsob, jak si dát něco k jídlu. Také automat na kávu byl skvělý, protože v některých hodinách je těžké udržet pozornost," stěžuje si gymnazista Adam z Prahy. 

Většina lidí si prostě skočí před odchodem do školy do supermarketu. "Pak už nemáme možnost si něco koupit. Omezit takhle přístup k potravinám není chytré. Říká to vlastně to, že jsme nezodpovědní a že si neumíme vybrat, tak to za nás musí udělat někdo jiný. Bylo by skvělé, kdyby zákon spíš řekl bufetům - musíte k stávajícímu sortimentu přidat ještě ovoce, zeleninové saláty a celozrnné pečivo a jogurty. Tak by byla opravdu volba na každém z nás taková, jaká je i v každém supermarketu. Každý je zodpovědný za své zdraví a každý musí vědět, co je dobré pro jeho tělo. Pamlsková vyhláška to nespasí, spíš jen znechutí všechny, kterých se týká," říká Anna Malá z ekonomického lycea. 

• Mělník

Mělnické gymnázium se potýká s nepříjemnou situací, protože bufet byl zrušen. "Je nám po něm smutno. Děti tam rády chodily. Teď máme jen automaty," povzdechla si Jitka Kočová, hospodářka školy. V nabídce těchto automatů jsou jen čaje a obilné nápoje.  

• Kralupy nad Vltavou

"My jsme bistro nikdy neměli. Měli jsme jen automaty, které se po začátku platnosti pamlskové vyhlášky musely vyměnit," vysvětluje hospodářka jídelny ekonomického lycea Kralupy nad Vltavou Jindřiška Pohlová. "Dříve byly v automatech i sladké nápoje a sušenky nebo jsme měli automat na kávu. To je pryč. Pokud jde o svačinky, nemáme kapacitu na to, aby to dělala jídelna. Někdy si je obstaraji samotné děti. Mají na to fiktivní firmu, kde si vedou účetnictví a starají se o ni. Tam dělaly vždycky něco zdravého - saláty a cereálie," popisuje situaci v Kralupech hospodářka. 

"Nás jako jídelny se vyhláška dotkla tak, že dřív jsem z peněz, které zbyly, koupila zdravé tyčinky nebo jogurt. To už nemůžu udělat. Teď z toho, co zbude, kupuji ovoce. Když ale zvážíte, že na oběd máte 25 korun na porci, tak peněz nezůstává moc," povzdechne si Pohlová. "Děti si absenci bufetu užívají tak, že nakoupí sladkosti naproti u Vietnamců. O velké přestávce je tam fronta."

• Beroun

Na berounském gymnáziu se nabídka bistra dost omezila, ale funguje i nadále. Žáci si kávu a sladké tyčinky koupí raději v supermarketu. 

• Kladno

"V naší škole se změnil provozovatel bistra. Tím se asi trochu pozměnila i jeho nabídka, ale spousta věcí se tam dá i tak koupit dál," vysvětlila situaci na jednom kladenském gymnáziu asistentka ředitele, která si však nepřála být jmenována. 

• Nymburk

Jedna z nejhorších situací je na Gymnáziu Bohumila Hrabala v Nymburce přesto, že tam bufet zatím funguje. "Nevíme, jak dlouho vydrží. Nájemce si bere tři měsíce na zvážení. Tržby klesly o třetinu a nabídka se přizpůsobila pamlskové vyhlášce," vysvětluje ředitel školy Jiří Kuhn. Dříve to u nich fungovalo tak, že se vždycky dohodli, co je dobré prodávat a co ne. Na rozhodování se podílela škola, klub přátel školy, rodiče a majitel bistra.

Tak vznikla dohoda, se kterou byli všichni spokojení. Neprodávalo se nic přeslazeného, ani chipsy nebo žvýkačky. "Vyhláška je paskvil, který komplikuje život školám, bere práci a ředitelům škol bere kompetence. Děti si nakoupí sladkosti v obchodech v okolí, to pro ně není problém. Začalo to inkluzí, pokračuje to přes další milion věcí až k pamlskové vyhlášce. To je poslední hřebíček. Už se zbývá jen smát. Ve zlepšení nedoufáme," dodal ředitel. Vyhlášku možná někdo vymýšlel v nejlepším zájmu. Bohužel její aplikace do reálného světa značně pokulhává.