Pořizujeme fotovoltaiku: Kolik ušetříme a kdy? Důležité informace pro rozhodování

Na úvod je dobré uvést hlavní důvody, proč má smysl o střešních fotovoltaických panelech přemýšlet.

• Zejména v letní sezóně mohou pokrýt značnou část energetické spotřeby domácnosti.
• Jsou spolehlivé, mají dlouhou životnost (výrobci obvykle garantují 25 let) a získávají energii z nevyčerpatelného zdroje.
• Fotovoltaické panely neprodukují znečištění, nespotřebovávají žádné palivo, vyžadují minimální údržbu a ve srovnání s jinými energetickými technologiemi vykazují extrémně nízké provozní náklady.
• Jsou využitelné téměř kdekoli – zatímco malou přehradu si za vraty může postavit jen málokdo a větrník se v českých podmínkách hodí jen na návětrné svahy hor, střechu nad hlavou má doslova každý, kdo bydlí v rodinném domě. Podle sklonu a nasměrování střechy se dá s velkou přesností spočítat, jak moc se fotovoltaika pro konkrétní dům vyplatí a za kolik let se investice do jejího pořízení vrátí.

Levnější, nebo dražší systém?

Při pořizování fotovoltaiky máte v zásadě na výběr ze dvou možností. „Můžete si koupit buď levnější systém bez baterie, nebo dražší s baterií. Zatímco ještě před pár lety se prodávaly především levnější systémy, v posledních dvou letech si přes 90 % domácností pořizuje sestavy s bateriemi,“ vysvětluje Jaroslav Šuvarský ze společnosti S-Power Energies. Více s odborníkem v rozhovoru.

Na kolik v průměru střešní fotovoltaika vyjde?
Každá kalkulace se vždy odvíjí od velikosti rodinného domu a jeho reálné spotřeby. Ideální je dimenzovat elektrárnu tak, aby dům maximum vyrobené elektřiny spotřeboval. Tomu výrazně dopomáhá právě bateriové úložiště, kam se ukládají přebytky energie, které domácnost nespotřebuje ihned. Vlastní energii tak díky baterii můžete využít i večer, když už slunce nesvítí.

Existuje ideální řešení, které se hodí na většinu domů?
Pokud jde o naši nabídku, zdaleka nejoblíbenější je sestava S-Power MIDI, která se hodí pro naprostou většinu standardně velkých rodinných domů a poskytuje nejlepší poměr cena/výkon. Vychází na 415 tisíc korun, ale prakticky polovinu této částky – 205 tisíc korun – pokryje státní dotace. Reálně tak 12panelová elektrárna o výkonu 5,5 kWp a víc než 11kWh baterií vychází na 210 tisíc korun. Pro vícegenerační domy nebo domy s výraznější spotřebou (například pokud mají větší bazén nebo vířivku) se hodí větší sestavy. Ani u nich ale ceny díky dotacím nejsou nijak závratné.

Záleží na sklonu střechy

Jaká střecha je k instalaci vhodná?
Z pohledu orientace střechy poskytuje největší výkon střecha nasměrovaná přímo na jih. Skoro stejně vhodný je i jihovýchodní a jihozápadní směr. Pokud je střecha orientovaná na východ nebo na západ, dosahuje – ve srovnání s jižním směrem – zhruba o 20 procent nižšího výkonu, ovšem takové případy se řeší naddimenzováním elektrárny o jednu pětinu. V některých případech je možné umístit panely na západní i východní část střechy najednou, čímž se docílí rovnoměrnější výroby v průběhu celého dne. Každá varianta má tedy své výhody.

Je něco jako nevhodná strana střechy, pokud jde o instalaci solární elektrárny?
Ano. Bavíme se o severní straně (od severovýchodu až po severozápad). Tam slunce prakticky nesvítí a investice by se nevyplatila.

Na jaké střešní krytiny je dobré panely instalovat?
Na všechny. Ideální sklon střechy je 25–38 stupňů, ale fotovoltaiku lze umístit i na rovnou střechu. Používá se k tomu nosná konstrukce, na kterou se panely umístí v požadovaném směru a sklonu. Pokud by se nainstalovaly vodorovně, došlo by zbytečně ke ztrátě výkonu asi o 10 procent. Ať už je střecha plochá, nebo šikmá, je důležité dát si pozor na to, aby nebyla příliš členitá. Jakékoli vikýře, komíny či antény nejen stěžují instalaci panelů, ale také na ně vrhají stíny, čímž se pak výrazně snižuje jejich výkon. Proto je vhodné komíny, antény a další podobné prvky umisťovat na severní stranu střechy.

A když nesplňuji výše uvedené, tak mám smůlu?
Pokud z nějakého důvodu střecha není k instalaci solární elektrárny vhodná (například je nevhodně orientovaná, případně příliš členitá), není to ještě nutně důvod klesat na mysli. Fotovoltaické panely lze ukotvit i na plot, altán, garáž, markýzu nebo balkon.

Je na fotovoltaiku potřeba stavební povolení?
Ne. Na solární elektrárny o instalovaném výkonu do 50 kWp není třeba řešit ani stavební povolení, ani licenci na podnikání v energetice. Pořízení je díky tomu velmi snadné.

Instalace a získání dotací

Jak dlouho trvá instalace?
Realizace má několik fází. Samotná instalace střešních panelů a doplňkových technologií (střídač, bateriové úložiště) zabere obvykle dva dny. Tomu ale předchází série administrativních záležitostí – od přípravy projektu a získání povolení od distribuční společnosti, že fotovoltaiku bude možné připojit k distribuční síti, přes schválení dotace, které zabere nejvíce času, až po připojení elektroměru. Celkově tedy vyřízení všech těchto procesů zabere zhruba čtyři měsíce od podpisu smlouvy.

Jak náročné je získat dotaci?
Je to dokonale jednoduché – zvlášť proto, že pokud budete chtít, nemusíte se o nic starat. Instalační firmy obvykle dotaci v rámci programu Nová zelená úsporám vyřídí za vás. My získání podpory garantujeme ve smlouvě, takže pokud by se náhodou nepodařilo dotaci získat v plné výši, firma ji doplatí ze svého.

Jaká je maximální výše dotace?
Maximální dotace u většiny elektráren dosahuje 205 tisíc korun. V několika vybraných krajích (Karlovarském, Moravskoslezském a Ústeckém) to dokonce může být až 225 tisíc korun. Podpora ale vždy může pokrýt maximálně polovinu celkové investice.

Návratnost investice a kam s elektřinou

Jak je to s návratností investice?
Návratnost se odvíjí od toho, kolik procent vyrobené energie je domácnost reálně schopná využít. Platí jednoduché pravidlo: Čím víc vlastní elektřiny využijete, tím rychleji se investice vrátí. Z našich zkušeností víme, že u sestavy S-Power MIDI není takový problém využít třeba i 90 % energie, zvlášť pokud se letní přebytky využijí k ohřevu vody v bazénu nebo vířivce, případně k napájení klimatizace. Investice se pak může vrátit už za 5-6 let. Vzhledem k tomu, že fotovoltaiku si pořizujete přinejmenším na 25 let, je vhodné do výpočtů návratnosti zahrnout i zdražování energií a vývoj inflace. Donedávna jsme ve všech kalkulacích používali dlouhodobé průměry, které se měnily jen minimálně. Ceny energií řadu let stoupaly v průměru jen o 5 % ročně a inflace se držela kolem necelých 3 %. Loňský rok ale veškeré propočty obrátil vzhůru nohama.

Je inflace problém? Měli bychom si kvůli ní instalaci střešní elektrárny rozmyslet?
Rekordní inflace a nárůst cen energií o desítky až stovky procent skutečně zamávaly se všemi predikcemi. Nutno ale podotknout, že těm, kdo si fotovoltaiku pořídili už v předchozích letech, to návratnost mohutně uspíšilo. A ti, kdo do té doby váhali, jestli se jim elektrárna vyplatí, váhat přestali. Vlastní zdroj se totiž v extrémních podmínkách vyplatil prakticky každé domácnosti. Kouzlo fotovoltaiky totiž spočívá v tom, že si na celé čtvrtstoletí fixujete cenu elektřiny. Bez ohledu na to, jak rostou náklady všem okolo, vaše zelená elektřina bude pořád stejně levná. Stačí si celou vaši investici vydělit celkovým množstvím elektřiny, které elektrárna vyrobí za 25 let. Tím vypočítáte cenu za 1 kWh, která se celé čtvrtstoletí nehne. Respektive, pokud zahrnete vliv inflace, bude dokonce rok od roku levnější.

K čemu všemu můžu elektřinu z fotovoltaiky využít?
Je to jednoduché. Energii z vlastní solární elektrárny můžete využít k chodu veškerých spotřebičů v domě. Jelikož je elektrárna závislá na slunci, tudíž vyrábí jen ve dne, je vhodné přizpůsobit tomu chod domácnosti. Spotřebiče jako myčka nebo pračka je proto ideální pouštět právě během dne, kdy je výroba nejvyšší.

Takže fotovoltaika míří pouze do spotřebičů?
Ne. Díky tzv. regulátoru, který bývá součástí fotovoltaické sestavy, se ukládá i do vody. Slunce vám tak zdarma ohřeje vodu v bojleru, případně i v bazénu nebo vířivce.

Co elektromobil nebo hybrid?
V té souvislosti je dobré zmínit, že pokud jste fanoušky elektromobility, počítejte s tím, že žádný výkon fotovoltaiky není dost velký. Auto má prakticky stejnou spotřebu jako celá domácnost, proto je třeba s tím počítat při propočtech toho, jak velká má být vaše fotovoltaika.

Nezávislost nebude, baterie je dobrá

Co s nevyužitými přebytky?
Pokud nemáte před domem zmíněný elektromobil a jako většina lidí odjíždíte přes den do práce, nejspíš nezvládnete okamžitě spotřebovat vše, co elektrárna vyrobí. Proto se vyplatí mít baterii, kde se nevyužité přebytky uchovají na později. Vlastní zelenou elektřinu tak budete moci zužitkovat i v průběhu večera a noci. Baterie vám navíc poskytne praktický záložní systém pro případ výpadku centrální sítě. Majitelé fotovoltaiky si díky tomu doma posvítí nebo nabijí mobil a využijí Wi-Fi i při různých kalamitách, kdy se ostatní sousedé ocitnou zcela bez proudu a budou odkázáni na svíčky.

Získám díky fotovoltaice dokonalou nezávislost?
Bohužel ne. Zdálo by se logické, že jakmile máte vlastní elektrárnu, máte vlastní elektřinu, kdykoli svítí slunce, ovšem je to jedna z nejčastějších mylných představ, které lidé o fotovoltaice mají. Tak jednoduché to není. V našich podmínkách nevyrábí fotovoltaika tolik, abyste mohli být zcela nezávislí celoročně. Proto je nutné připojit se k distribuční síti, což znamená, že pokud dojde k výpadku této centrální sítě, omezí to i vás. Pokud si pořídíte fotovoltaiku bez baterie, ocitnete se během výpadků bez elektřiny, i kdyby zrovna slunce svítilo ostošest. Zkrátka zhasne síť, zhasne elektrárna.

A když mám baterii?
Jakmile máte vlastní úložiště, dá se nastavit, jaké spotřebiče mají zůstat funkční i při výpadku proudu. Obvykle si domácnost zvolí několik elektrických zásuvek, pár světel, Wi-Fi. Rozhodně není dobrou volbou zálohovat celý dům, protože spotřebiče s vysokým příkonem by baterii vyčerpaly během chvíle. Naopak s dobře zvolenými záložními okruhy se dá při výpadku sítě fungovat jen z baterie i několik dní.

Dokážu například snížit výdaje za vytápění?
To je druhý častý mýtus a ani zde vaše čtenáře nepotěšíme. V zimních měsících, kdy potřebujete vytápět, je výkon fotovoltaiky s ohledem na krátké dny a minimum slunečního svitu nejnižší. Na vytápění proto zimní výkon nestačí, nicméně stále je to fungující zdroj zelené energie a zejména v kombinaci s baterií může i v zimě prokázat velkou službu, obzvláště když vlivem mrazu dojde k výpadkům proudu.

Kdy fotovoltaika dosáhne plného výkonu?
Zhruba od konce března do konce října. V letních měsících navíc solární elektrárna může efektivně zásobovat klimatizační jednotku. Tam dochází k dokonalé symbióze, protože čím víc svítí slunce, tím víc je třeba klimatizovat a tím víc zároveň fotovoltaika vyrábí.

Ještě k tomu vytápění – je řešením kombinovat fotovoltaiku s tepelným čerpadlem?
Ano, některé značky navíc umí výborně spolupracovat s fotovoltaikou. I my nabízíme kombinované sestavy, kde fotovoltaiku doplňují rakouská tepelná čerpadla iDM. V zimě vytápějí a v létě dokážou chladit, takže tepelnou pohodu zajišťují celoročně. Uvedená kombinace umí snížit výdaje na energie o vysoké desítky procent.

Zdroje: Jaroslav Šuvarský, redakce

KAM DÁL: Spotřebiče, které plýtvají elektřinou, i když je nepoužíváte.