S kolonizací Marsu a Měsíce pomohou zvířata. Mluví se o hmyzu a rybách, důvody jsou jasné
NASA plánuje trvalou lunární základnu do konce dekády, následně by měli Mars prozkoumat lidé. Jako první by si ale měla přežití na Měsíci a Marsu vyzkoušet zvířata. Už proto, že by na nich případní lidští osadníci byli do jisté míry závislí. Hudba budoucnosti? Nebo bude všechno nakonec úplně jinak?
Propracované ekosystémy, které by fungovaly mimo Zemi, jsou stále v nedohlednu. „Spíš je to v oblasti sci-fi než plnohodnotného vědeckého výzkumu,“ řekl webu Live Science astrobiolog z Washingtonské univerzity v Seattlu David Catling.
Podle Christophera McKaye, planetárního vědce z vědeckého střediska NASA Ames Research Center, bude klíčovou otázkou snížená gravitace. Upozornil na fakt, že gravitace Marsu je asi jedna třetina gravitace Země, u Měsíce je to pak jedna šestina. Dle jeho názoru by bylo ideální, kdyby se zvířata na těchto planetách mohla vyvíjet stejně jako na Zemi. „O tom ale nejsou žádná data, navíc změna gravitace by mohla ovlivnit vývoj jejich svalů a kostí.“
Ani Musk nic nevymyslel
Jak ale pro Čtidoma.cz vysvětlila Jana Česáková z Hvězdárny a planetária v Hradci Králové, gravitace by byla spíš menším problémem. „Daleko zásadnější je, že Mars ani Měsíc nemají magnetické pole, planety tak nejsou chráněny proti slunečnímu větru a kosmickému záření,“ uvažovala odbornice a připomněla, že ani Elon Musk nakonec nevymyslel projekt na osídlení Marsu, i když se tím zabýval.
Česáková také poukazuje na skutečnost, že rozhodně není vyřešeno ani to, jak by člověk všechno zvládl po psychické stránce, dále je tu otázka atmosféry, výkyvů teplot apod. „Pokud bych přesto mohla spekulovat, tak by se lidé spíše než na zvířata spoléhali na rostliny. A jestli se s něčím počítá asi i na Zemi, tak je to hmyz.“
Hmyz jako zdroj bílkovin
O hmyzu jako o potencionální možnosti hovoří i zpráva University of South Australia a International Space University ve Francii. Zde tvrdí, že hmyz, jako třeba cvrčci, jsou nejschůdnější a cenově dostupní. „Ideální zdroj bílkovin. Hmyz navíc můžete chovat i v malých prostorách a není moc náročný,“ souhlasí Jana Česáková.
Zatímco astrobiolog Catling si umí představit, že by hmyz mohl sloužit i k opylování, Česáková si to až tak nemyslí. „To budou dělat lidé a roboti, což je mimochodem vize, která bude možná daleko dříve aplikována na Zemi než na jiné planetě,“ uzavírá pro Čtidoma.cz.
Ryby jako potrava po vesmírné cestovatele?
Dřív než kolonizace planet se asi mnohem dříve bude řešit „alespoň“ samotná cesta na Mars (či jiné planety). A také zde je otázka, co vzít s sebou za potravu pro vesmírné cestovatele. Někteří vědci podle webu Live Science tvrdí, že by se mohlo sáhnout k rybám či různým korýšům.
Podle planetárního vědce McKaye by mohly být ryby velmi efektivní, protože není složité jejich krmení a produkují málo odpadu, což tvrdí i studie publikovaná v magazínu Frontiers in Astronomy and Space Sciences. Od roku 2019 zkoumá program Lunar Hatch možnosti přepravy rybích jiker do vesmíru a jejich následné líhnutí. Zásadní je, aby vůbec přežily let.
A pak jsou tu želvušky, někdy nazývané „vodní medvědi“. Ty už se v minulosti osvědčily, dokáží přežít extrémní podmínky, včetně tepla či chladu a radiace. Dřívější mise ukázaly, že tato zvířátka jsou schopna života i po dvanácti dnech ve vesmíru. Bude určitě zajímavé sledovat, kam se člověk ve svém bádání dostane a zda to jednou opravdu „dotáhne“ až ke kolonii na Marsu.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: V letadle hrozil bombou. Není to váš soused? Chlap vzal výkupné, vyskočil padákem a zmizel.
