Sedm největších lží Sergeje Lavrova o Ukrajině

Sergej Lavrov v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem opět papouškoval Putinovy lži o Ukrajině
Sergej Lavrov v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem opět papouškoval Putinovy lži o Ukrajině
analýza

Sergej Lavrov opět šíří bludy. Ruský ministr zahraničí v rozhovoru s kontroverzním moderátorem Tuckerem Carlsonem znovu obhajoval invazi na Ukrajinu a předkládal zmanipulovaná fakta. Jeho tvrzení o bratrském vztahu s Ukrajinci, zvelebování okupovaných území nebo zákazu ruštiny však odporují veřejně dostupným důkazům i zprávám nezávislých organizací. Redakce Čtidoma.cz rozebrala jeho výroky bod po bodu.

reklama

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov poskytl americkému moderátorovi Tuckeru Carlsonovi ojedinělý rozhovorinvazi na Ukrajinu, která trvá téměř tři roky. Jak je u ruských politiků věrných Vladimiru Putinovi zvykem, naskočil bez jakéhokoli váhání na klasickou argumentaci, která se snaží obhájit útok na Ukrajinu jako naprosto nutnou věc. Redakce Čtidoma.cz se proto rozhodla rozebrat sedm jeho tvrzení a srovnat je s důkazy, které jsou veřejně dostupné a potvrzené nezávislými organizacemi.

Rusko válku nezačalo

„Nezačali jsme tuhle válku,“ prohlašuje Lavrov. „Chtěli bychom mít stabilní vztahy se svými sousedy,“ dodává. Bylo to přitom Rusko, kdo v únoru roku 2014 obsadil nejdříve Krym a pak i další území Ukrajiny. Neoznačení ruští vojáci obsadili krymské vládní budovy, obklíčili ukrajinské vojenské základny a zablokovali přístup na poloostrov z ukrajinského území. To, že o připojení Krymu zpět k Rusku rozhodl sám Vladimir Putin, potvrdil v dokumentu státní televize Rossija-1. Podle jeho slov tehdy jednání se šéfy bezpečnostních složek diskutoval celou noc. O dva měsíce později se ruské jednotky zmocnily ukrajinských měst Slavjansk, Kramatorsk a Družkovka v doněckém regionu, což později vedlo k obsazení celé Doněcké a Luhanské oblasti a vytvoření republik uznávaných pouze Ruskem, které se od Ukrajiny odtrhly ve zfalšovaných referendech.

Masakr v Buče

Události ve městě Buča vzdáleném asi třicet kilometrů od Kyjeva otřásly na začátku plnohodnotné invaze v roce 2022 celým světem. Když západní novináři dorazili na místo, našli zmasakrované neozbrojené civilisty, které ruští vojáci stříleli doslova pro zábavu. Někteří zemřeli cestou pro jídlo, jiní když se snažili skrýt před okupanty. Mnoho mrtvých mělo dokonce spoutané ruce. Autor článku Buču navštívil rok od masakru a následky řádění Rusů tu byly stále patrné. „Dozvíme se někdy jména údajných obětí, které našel štáb BBC na místě? Naprosté mlčení,“ tvrdí Lavrov. OSN přitom vydalo podrobnou zprávu o tom, jak masakry v prvních dnech invaze probíhaly a nejen že byl vydán kompletní seznam obětí, ale i některé otřesné příběhy, které před svou smrtí lidé zažívali.

Ukrajina zakazuje ruštinu

„Na Ukrajině prošel v roce 2017 zákon, který zakazoval vyučování ruštiny,“ prohlašuje Sergej Lavrov. Nic takového se samozřejmě nestalo. V roce 2017 prošel jazykový zákon, který ukrajinštinu učinil oficiálním jazykem na všech státních školách. Ruština ale zakázána nikdy nebyla, dodnes ji některé školy vyučují. Na východě Ukrajiny, například v Charkově, který autor článku navštívil na počátku tohoto roku, se stále běžně mluví rusky. O potlačování ruštiny tak nemůže být řeč, ačkoliv je pravdou, že mnoho Ukrajinců ji po začátku invaze přestalo používat. Udělali to ale zcela dobrovolně.

Zákaz ortodoxní církve

„Naposledy prošel zákon, který zakazuje ortodoxní církev, ukrajinskou ortodoxní církev,“ kritizuje Lavrov ukrajinskou vládu za to, že údajně potlačuje náboženskou svobodu svých vlastních lidí. Ano, Ukrajina skutečně zakázala některé náboženské organizace. Důvod byl ale naprosto odlišný – organizace totiž měly úzké vazby na ruskou ortodoxní církev a ta jejich prostřednictvím šířila na Ukrajině ruskou propagandu. Zákaz ale nepřišel okamžitě, organizace dostaly devět měsíců na to, aby zpřetrhaly vztahy se svojí ruskou „matkou“. Působení ruské propagandy přes různé náboženské organizace je mnohokrát popsaný fakt.

Nechceme vraždit Ukrajince

„Nemáme žádný záměr vyhladit ukrajinské obyvatelstvo. Jsou to bratři a sestry Rusů,“ říká ministr v rozhovoru. To však zásadně nekoresponduje s údaji Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Podle jeho údajů bylo potvrzeno při ruské invazi do konce letošního října celkem 12 162 mrtvých civilistů, z toho 1 747 dětí. Jde však jen o potvrzené oběti, i samotný úřad upozorňuje na to, že skutečné číslo bude zřejmě mnohonásobně větší. Tato čísla Lavrovova slova o bratrství s Ukrajinci nepotvrzují. Ani hrůzostrašné příběhy z počátku invaze, kdy ruští vojáci zabíjeli civilisty pro zábavu.

Bojujeme za to, co lidi vybudovali

„Bojujeme za lidi, kteří žili na těchto územích, jejichž předci budovali tato území, budovali města a továrny,“ obhajuje Lavrov vpád na Ukrajinu. Rusko přitom systematicky maže z povrchu zemského celá města. Podle Kyiv Independent, který cituje výzkum New York Times, zničili Rusové neuvěřitelných 210 tisíc budov po celé zemi. Zpráva konkrétně vyčísluje zničení 106 nemocnic, 109 kostelů a 708 školních budov. Jde o přibližná čísla podle satelitních záběrů, realita bude pravděpodobně ještě mnohem horší.

Jen další propaganda

Lavrovův rozhovor tak rozhodně nepřináší nic nového pod sluncem. Tucker Carlson dal jen ministrovi, podobně jako před časem Vladimiru Putinovi, příležitost zopakovat mnohokrát vyvrácené lži, které papouškují všichni představitelé ruské vlády ve víře, že tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou. A nezbývá než konstatovat, že v některých zemích jako Slovensko či Maďarsko tenhle přístup pomalu, ale jistě funguje.

KAM DÁL: Opatrně se spojkou! Ruská auta přišla kvůli sankcím o další vymoženost

https://www.ctidoma.cz/clanek/publicistika/sedm-nejvetsich-lzi-sergeje-lavrova-o-ukrajine-79689
reklama
#Sergej Lavrov #válka na Ukrajině #ruská propaganda #rozhovor #Nepolitická publicistika
reklama

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.