Senátor Jiří Růžička: Učitelům bych nabídl plat 36 tisíc

Čím si vysvětlujete, že jste senátní volby vyhrál doslova na celé čáře, konkurenty nechal daleko za sebou?
S trochou nadsázky říkám, že tady stačí pouhých čtyřicet let žít, pracovat a mít celou dobu jasné a čitelné postoje i názory... Je to nadsázka, ale je v ní hodně pravdy. A voličům děkuji, že to ocenili!

Co uděláte jako první věc coby senátor?
Už se stalo. Vedl jsem jednání, do jakého klubu se zařadím. Přidal jsem se ke Klubu starostů a nezávislých, který je nyní třetí největší a vyhovuje mně nejen tím, z jakých stran senátory sdružuje, ale i postoji a názory. První věc, kterou jsme společně udělali, je to, že jsme jako klub odmítli účast na udělování státních vyznamenání 28. října na Pražském hradě. Tak významný svátek ani naše země si nezaslouží to, co se v poslední době kolem oceňování děje!

Půjde vaše nová funkce vykonávat spolu s prací ředitele gymnázia?
Doufám, že škola poběží stejně dobře jako doposud! Už před volbami jsem říkal, že rozhodně nemám v úmyslu po zvolení bouchnout dveřmi a odejít. Na to ji mám příliš rád a lidi v ní také! Předpokládám, že následující rok, rok a půl dokončím ve škole různé aktivity a připravím ji k předání schopnému nástupci.

Jak přijali vaše zvolení žáci, bylo nějaké speciální přivítání?
Nebylo, úmyslně jsem odděloval kampaň od školy, myslím, že to tak je správné. Ale úsměvy, gratulace, palce vzhůru byly, s kolegy jsem si připil na další práci a zároveň jim poděkoval. Mají velkou zásluhu na tom, že mě voliči vnímali jako ředitele „té výborné a známé školy“.

Jaké budou vaše hlavní priority v Senátu, čím zejména se chcete zabývat?
Rád bych se věnoval především vzdělávání. Domnívám se, že to je naše nejdůležitější a zároveň nejzanedbávanější investice do budoucnosti. Projevil jsem také zájem o práci v senátní komisi pro sport, protože ho považuji za důležitý nejen pro formování mladého člověka, ale i za důležitou náplň volného času dospělých a seniorů.

Kdybyste mohl navýšit platy učitelů, jaká mzda by podle vás byla ideální?
Rozhodně by měla být na úrovni dalších vysokoškolsky vzdělaných lidí, což v současné době neplatí. Učitelé jsou hluboce pod celostátním, natož pražským průměrem. Kdybychom učitelům nabídli jako základ celostátní průměr vysokoškolsky vzdělaných lidí, který je cca 36 000 korun, jistě by mnoho ředitelů všech typů škol nemuselo řešit problém, kde kvalitní učitele vzít. A spokojeni by jistě byli rodiče i žáci.

Je momentálně nějaký zákon, který byste jako senátor nikdy nepustil a hlasoval pro jeho vrácení do Sněmovny?
Ano, poslední novela Školského zákona, kde se to jen hemží povinnostmi a příkazy. Povinný poslední ročník mateřské školy, povinné přijímací zkoušky, povinná maturita z matematiky, povinná inkluze atd. Stát se pasuje do role toho, kdo ví všechno nejlépe, a rodiče, odborníci ani ředitelé škol do toho nemají co mluvit…!

Jak se díváte na prohlášení pana Babiše a dalších, kteří po volbách tvrdili, že by se měl Senát zrušit?
Vtipné, škoda, že tak nemluvil po prvním kole, dokud mělo ANO ve hře 14 kandidátů. Začal o tom mluvit teprve tehdy, když jim zvítězili jenom tři. Já Senát pokládám za důležitou pojistku právě proti tendencím těch, co jsou právě nahoře, rozhodovat o všem. Držet moc ve svých rukou. Lidí i stran!

Je senátorské křeslo vaše politické maximum, nebo máte ještě další plány?
Jediným mým plánem je dělat tu práci co nejlépe a nezklamat lidi, kteří mě volili. Žádné další politické ambice nemám a doufám, že zůstanu jako celý život nestraníkem.

Co říkala na vaše zvolení rodina, nemají problém s tím, že budete mít ještě méně času?
Moje žena, která před dvěma lety byla hodně proti mému vstupu do komunální politiky, mě tentokrát mimořádně podporovala. Nejen povzbuzením, ale i faktickou prací v kampani. A syn, který učí politologii na univerzitě ve Velké Británii, byl nadšen. Připravoval všechny rozbory a analyzoval výsledky předchozích voleb i se svou ženou. A dvouměsíčnímu vnukovi do kolíbky namalovali malý transparent: Fandím dědovi!

Budete se jako senátor setkávat s lidmi, chcete přímo slyšet jejich názory?
Považuji za velkou výhodu, že na Praze 6 bydlím i pracuji. Lidi mě budou i nadále potkávat a budou se mnou moci mluvit o čemkoliv. Ve škole, na ulici, ve Hvězdě, na Ladronce, v obchodě i v hospodě. Neříkám, že budu umět všechno vyřešit, na něco můžeme mít i rozdílné názory, ale snažit se můžeme všichni.