Seriál o Kramném jako promarněná příležitost. Nova měla být kritičtější i sama k sobě
Na streamovací službě Voyo skončil pětidílný seriál Kauza Kramný. Jeden z mediálně nejznámějších zločinů poslední doby zvládla Nova popsat obstojně, seriálu ale chybí jistý přesah a dost možná i sebereflexe médií, která mimo jiné dávaly obrovský nekritický prostor později odsouzenému Petru Kramnému. Diváci a kritici taktéž seriálu vyčítají zbytečně roztahanou stopáž.
True crime, tedy pravdivé zločiny, hýbou televizním a streamovacím trhem. Český divák se od jednoduchých smyšlených kriminálek posunul dále a mnoho lidí si v dokumentech o skutečných zločinech našlo velkou oblibu. Podle toho také vypadá nabídka v tomto žánru, kdy se televize a jejich internetové videotéky předhánějí v tvorbě dokumentů či seriálů, které mají základ v reálných zločinech. Kauza Kramný je však mezi zajímavými počiny bohužel tím méně povedeným.
Pomalé tempo
Pětidílnému seriálu nejvíce uškodilo tempo, se kterým jsou jednotlivé díly vyprávěné. Zjednodušeně je prostě vidět, že Nova při tvorbě prostě neodhadla stopáž seriálu a něco, co by ve dvoudílném provedení působilo svižně a svěže, je prostě v pěti dílech velmi roztahané. Je to vidět třeba na často se opakujících záběrech a větách protagonistů, ve kterých se člověk příliš nového nedozví. V každém díle se tak opakují stále stejné záběry na Hurgadu, tisíckrát viděná fotografie Moniky a Klárky Kramných nebo třeba ilustrační záběr lékaře, který si natahuje rukavice. Také některé věty protagonistů, které tvůrci do dokumentu zařadlili, dávají tušit, že natočeného materiálu prostě nebylo dost. Bez vět o tom, jak se Monika ráda smála a používala sociální sítě, by se divák jistě obešel. Zvláště, když zaznívají několikrát.
Minimální kritika médií
Co ovšem nedostává zásadní prostor a bylo by jistě velmi zajímavé i pro diváky by byl podrobnější rozbor toho, jak případu prospěla obrovská medializace a někdy doslova hon na to, kdo tehdy od Kramného z Egypta dostal další vyjádření doslova k čemukoliv. Novinář Blesku Etienne Bláha, který v seriálu vystupuje, roli médií obhájí stručným tvrzením ve smyslu, že „lidi přece toužili po každé nové informaci,“ nicméně už nezaznívá žádná sebekritika, která by za lecky diletantský přístup médií ke kauze měla zaznít. Autor článku byl shodou okolností v době vraždy zaměstnancem zpravodajství TV Nova a rozhodně má pocit, že touha po skutečně jakékoliv nové informací a třeba i fakt, že se třeba Kramnému za kontakt s médii platilo, by rozhodně zasloužilo minimálně zhodnocení a komentář odborníka.
„Média tehdy byla pod tlakem sociálního prostředí, nastupovaly sociální sítě,“ zaznívá jen zevrubně na adresu mediálního honu, který na kramného velké vydavatelské domy a televize vyvíjely. Ve spojení se zdlouhavou stopáží pak může člověk nabýt pocitu, že se vlastně příliš nového nedozvěděl. Od týmu režiséra Petra Hátleho, který stojí třeba za filmem o manželech Stodolových, měl prostě náročný divák nepoměrně větší očekávání. V seriálu totiž nezaznívají žádné zásadní či nové informace.
Promarněná šance
I nenáročný divák, který sledoval třeba zmíněné Stodolovi či dokumentární sérii Bez lítosti, kterou pro konkurenční Primu vyráběla Martina Eretová, musí uznat, že díky tomu, že Prima přinesla rozhovory se zločinci, kteří ještě v podobném formátu nikdy nemluvili, jsou obrovskou devizou, která Nově prostě, byť pochopitelně, chybí. Kramný zůstává ve vězení, žádné podstatné novinky v případu seriál neodhalil a divák se nemůže zbavit pocitu, že Kauza Kramný se prostě nepovedla. A to lze prohlásit jak o samotném případu, tak o seriálu, který o něm pojednává.
KAM DÁL: Kadyrov se pochlubil Teslou s kulometem na střeše. Lhal, že mu vůz poslal Musk.
