Seš zm*d, píše Václav Klaus mladší. Co všechno si mohou politici dovolit?
Politická kultura v Česku je na tom bídně. Zdvižené prostředníčky i verbální útoky ve Sněmovně jako by nastavovaly zrcadlo blbé náladě v celé společnosti. Máme trestně stíhaného premiéra, což nikdy nebylo. Máme vulgárního prezidenta, který mluví jako opilec z putyky. Máme poslance, který v debatě na sociální síti nadává lidem do zm*dů. Slušnost je definitivně pryč.
Kdy se to takhle zlomilo? Nebo to tu bylo vždycky, jenom jsme to tak nevnímali? Těžko říct. Každopádně dnes se k sobě lidé chovají, jako by nadávky a vulgární výrazy byly běžnou součástí jejich životů. Těžko se jim ale divit.
Vždyť na Hradě sedí muž, nad jehož výrazy se často červená i štamgast z páté cenové. O nejdůležitější věcech ve státě pak rozhoduje bývalý agent StB, který se v názorech otáčí jako kolovrátek. Poslanec Václav Klaus ml. klidně diskutujícímu na svém facebookovém profilu napíše, že je zm*d. Obyčejní lidé tak logicky získávají pocit, že sprostota a lži jsou normální.
Jsme stále ještě v zemi, která může být pyšná na svoji minulost i na lidi, kteří něco znamenali v celosvětovém měřítku? Nebo jsme se přesunuli do rozvojové zemičky, která je každému k smíchu? Zemičky, kde se elita snaží vycucat co nejvíce ze svých obyvatel, aby si pak mohla užívat spokojeného důchodu a smát se těm, které poslala na dno?
Samozřejmě to není jen o politicích, každý musí začít u sebe. Na druhou stranu, na politiky je nejvíce vidět. Mohou si tedy dovolit veřejně nadávat někomu, kdo má jiný názor? Byť je klidně možné, že se ukřivděni a zraněni cítí právem. Václav Klaus mladší není zdaleka jediný. Ovšem v jeho případě je to na přehnutí přes koleno a výprask.
Může si politik dovolit dát průchod svým emocím a diskutující či své oponenty veřejně nazvat například zmr*y? Byť by šlo třeba "jen" o sociální sítě a může být v daný moment pobouřen oprávněně...?
JAN FARSKÝ (poslanec, STAN)
Politik je veřejná funkce. A svým jednáním ovlivňuje jednání celé společnosti. Má tak větší odpovědnost za své jednání a musí ji být schopen unést. Jakkoliv je to někdy opravdu těžké... Takovéto výrazy podle mého názoru ale používat nemůže.
JIŘÍ BĚHOUNEK (hejtman kraje Vysočina, ČSSD)
Každý člověk, nejen politik by se měl ovládat. Protože pokud ne, hrubne atmosféra ve společnosti velmi rychle.
JOSEF PÁTEK (starosta Čelákovic, ODS)
Politik v žádném případě nesmí použít v diskusi s občany vulgarismus. Pokud to tak pravidelně dělá, nepatří do politiky a měl by raději dělat jiné řemeslo.
TOMÁŠ CZERNIN (Senátor, TOP 09)
Politik je veřejný činitel, do politiky vstoupil zcela dobrovolně a musí tedy počítat s tím, že ne každý názor bude dle jeho představ. Může nastat nějaká extrémní situace. Ovšem to není případ V. K. ml., na kterého jistě míříte. Politická kultura sice v naší zemi momentálně dostává na frak, ale mohu všechny ujistit, že se k tomuto trendu nehodlám připojovat.
RADEK KOTEN (poslanec, SPD)
Váš dotaz zněl politická kultura. Začal bych ovšem již od škol, občanů. Politici bohužel svým nevhodným chováním ovlivňují všechny skupiny obyvatel, zejména rozdělování společnosti a poštvávání různých skupin obyvatel proti jiným skupinám. Krásným modelovým příkladem byl kdysi ministr Mládek prohlášením, že živnostníci okrádají zaměstnance. Mělo by nadále platit pravidlo věcné diskuze a slušného chování mezi lidmi bez osobních invektiv, které stejně patří spíše k "hospodským šarvátkám pod vlivem". Školení dětí na všech stupních škol dehonestováním demokraticky zvolené hlavy státu politické kultuře už vůbec nepřidá. Položme si otázku, kdo tyto snahy legitimizuje a podporuje. Tam je zakopaný pes a rozdělování společnosti. Všichni by se měli zamyslet, komu nebo čemu slouží.
PAVEL TELIČKA (europoslanec)
Bohužel v Česku toto jinde nevídané a neslýchané si dovolit může. Je to tolerováno, jako by to mnohým snad i imponovalo. Smutné. Takový jazyk je zcela nepřípustný.
HELENA LANGŠÁDLOVÁ (poslankyně, TOP 09)
Domnívám se, že politici by veřejně neměli používat nadávky vůči svým oponentům. Respekt a úcta k těm, kteří mají jiný názor, je podle mne základem politické kultury.
STANISLAV GROSPIČ (poslanec, KSČM)
Jde výrazně o etický a morální rozměr. Zcela určitě i politik může dát průchod svým emocím. Musí ale znát dopad těchto emocí na ty, jež oslovuje. Určitě by se měl z hlediska slušnosti umět vyvarovat vulgarismů, hrubých slov, urážek a pomluv. Dle mého názoru se to týká vyjadřování i na sociálních sítích.
VĚSLAV MICHALIK (starosta Dolních Břežan, STAN)
Domnívám se, že politik muže být expresivní, ale "všeho s mírou". Měl by rozlišovat mezi vyloženými vulgarismy a trefným pojmenováním konkrétní situace.
LADISLAV Kos (Senátor)
Dát průchod emocím je v politice určitě možné a někdy i žádané. Avšak mělo by se vždy jednat v mezích slušného chování, za což určitě nepovažuji vyjadřování sprostých slov na veřejnosti.
MIROSLAV KALOUSEK (poslanec, TOP 09)
Dovolit si to v žádné případě nemůže, ale i politik je jenom člověk a občas se mu to stane. Potom je to třeba hodnotit jako profesionální selhání.
NORBERT HLAVÁČEK (starosta Jenštejna)
I politik je jenom člověk. A i když se tak někdy nechovají, jsou to lidé jako my. Mají své slabosti, vrtochy, ale potýkají se i s problémy, podobnými jako mají ti ostatní. Emoce jsou nedílnou součástí života a člověk bez emocí a emoční inteligence by ani nemohl být dobrým politikem. To by nás pak mohly zastupovat chytré stroje. Proto si myslím, že emoce do politiky patří. Neřízený průchod emocí a vulgarity ve veřejném prostoru jsou sice také emocemi, ale v tomto případě spíše svědčí o tom, že politik nemá dostatek rozvahy a nadhledu, které jsou pro politiku stejně nezbytné jako emoce.
JAN ČIŽINSKÝ (starosta Prahy 7, Praha Sobě)
Politika by měla být vedena slušně a s úctou k oponentům, a to i na sociálních sítích. Lidé mají dost hádek a právem od politiků očekávají konstruktivní spolupráci.
TEREZIE RADOMĚŘSKÁ (TOP 09)
Politik v debatě zajisté může dát průchod svým emocím, je to autentické. To ho však neopravňuje užívat hrubé a vulgární výrazy. Politik je veřejná osoba, nositel státní autority, a jako takový by měl být ve svých vystoupeních vzorem. Elity národa, ať již si o politicích myslíme cokoli, jsou viditelnou, elitní skupinou lidí, vždy vedou k napodobování, utvářejí vzory zejména pro mladé lidi a formují společenskou atmosféru. Je tedy jejich úkolem utvářet atmosféru pozitivní. To se rozhodně nedosáhne vulgaritami.
