Starosta Dolních Břežan: Některé vědecké studie tvrdí, že reakce na COVID-19 je celosvětově přehnaná
Jsou opatření proti novému typu koronaviru dostatečná? Nebo jsou naopak přehnaná, protože například chřipka je, co do počtu mrtvých, mnohem zákeřnější? Jedna věc je jistá, život bez virů není možný. Otázka je, jak se k tomu postavit. Tvrdá opatření jsou nutná, ale pouze po nezbytně nutnou dobu. Přečtěte si, jak to vidí současný starosta Dolních Břežan a bývalý vědecký pracovník Akademie věd ČR Věslav Michalik.
V minulém týdnu byla publikována analýza Stanfordské univerzity, autorem je profesor John P. A. Ioannidis, který se zabývá vyhodnocováním biomedicínských a epidemiologických dat. Jeho závěr je jednoznačný. Všechna dostupná data ukazují, že s vysokou mírou pravděpodobnosti je celosvětová reakce na Covid 19 značně přehnaná.
V řadě zemí byla přijata drakonická opatření s cílem zpomalit šíření viru. V jejich důsledku se zastavuje ekonomika zeměkoule a pokud budou tato opatření trvat příliš dlouho, povedou k ohromným ekonomickým důsledkům. Jen v ČR odbory odhadují při déletrvající karanténě 450 tisíc nezaměstnaných a 100 tisíc zbankrotovaných živnostníků.
Sektory služeb, obchodu a dopravy jsou silně zasaženy už teď, a to jsme v karanténě jen chvilku. Výpadek daňových příjmů státního rozpočtu makroekonomové odhadují na úrovni 100 miliard korun. K tomu přidejme nečekané výdaje na všechna státní opatření k následnému léčení ekonomiky z tohoto šoku. Už teď je zřejmé, že reakce na Covid-19 bude stát Česko stovky miliard korun.
Věslav Michalik
- vystudoval Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou Českého vysokého učení technického v Praze
- v roce 1986 získal titul Ing. a v roce 1992 pak titul kandidáta věd (CSc.)
- vzdělání si později doplnil v ekonomické oblasti na Rochester Institute of Technology
- pracoval jako vědecký pracovník Akademie věd ČR
- je autorem desítek publikací v mezinárodních vědeckých časopisech
Většinu infikovaných nevidíme
Studie ze Stanfordu konstatuje, že i neúplná data, která jsou k dispozici, naznačují, že přijatá extrémní opatření mohou být přes čáru a při jejich neadekvátně dlouhém zavedení povedou ke zbytečným až katastrofálním důsledkům. Proč? Testování na virus je velmi omezené a proto nevidíme většinu infikovaných. Naopak ti, co jsou testováni, jsou většinou ti, kteří mají těžší příznaky. Z toho plyne, že všechna dosud uváděná čísla o smrtnosti jsou zcela zavádějící s minimální vypovídací hodnotou.
Na světě existuje pouze jeden případ, kdy byla testována ucelená skupina. Pasažéři na lodi Diamond Princess. Zde byla smrtnost 1%, ale při nenormální demografické struktuře, protože většina členů této skupiny byli starší lidé. Při přepočtu na demografickou strukturu běžné americké populace by smrtnost byla 0,125%. Po zohlednění všech dalších faktorů studie konstatuje, že smrtnost v celé populaci může být mezi 0,05 % - 1 %. Pojďme se podívat na oba extrémy tohoto intervalu.
Život s Covid-19?
Pokud bychom pracovali se smrtností 0,05 %, pak jsme pod úrovni sezonní chřipky. To by znamenalo, že delší uzamčení světa do karantény s ohromnými sociálními a finančními důsledky by bylo zcela iracionální. Víme, že Covid 19 vykazuje vysokou smrtnost u starých lidí, tudíž 0,05 % je možná příliš nízké číslo. Ale vysoká smrtnost koronavirů u starých lidí není nic nového. Po desetiletí jsou známy „běžné“ koronaviry provázející nachlazení, které vykazují smrtnost až okolo 8 %. Několik desítek tisíc úmrtí způsobených těmito koronaviry je skryto v šumu každoročních chřipkových úmrtí, kterých je na celém světě někde mezi 300 000 a 650 000.
Naučili jsme se žít s chřipkou. Nebojíme se jí, nepanikaříme. Chodíme na veřejnost, jíme v restauracích, létáme letadly na dovolenou, chodíme do divadla, na koncerty, sportovní utkání. Čelíme jí mytím rukou, nestýkáme se s nemocnými, zakrýváme si ústa při kašli. Covid-19 ještě dobře neznáme. Neznámých věcí se bojíme. Výše uvedené však naznačuje, že s Covid-19 se dá žít.
Nelze čekat svět bez virů
Nouzový stav a karanténa představují největší omezení základních práv a svobod od roku 1989. Došlo k omezení svobody pohybu a pobytu, práva podnikat, práva shromažďovacího a evidujeme zásadní dopady do práva na vzdělávání, práva náboženské svobody a práva na soukromý a rodinný život. V pořádku, krátkodobě výborné opatření. Ale nejen z důvodu ekonomických je nutné vracet život do normálu co nejdříve. Ten správný okamžik musí určit politici. Se vší odpovědností k hledání rovnováhy. Nelze čekat na svět bez virů. Ani na svět bez Covid-19.
Ponechme si ještě nějakou dobu roušky. Ponechme ještě nějakou dobu omezení pro velká shromáždění. Ale vraťme co nejdříve to půjde děti a studenty do škol. Zajistěme, abychom ze strachu před neznámým neponechali tvrdá opatření v platnosti déle, než je nutné. Přejděme po dozásobení zdravotníků a obyvatelstva na korejský či Tchajwanský model, který nahrazuje plošná opatření opatřeními individuálními.
Otevřme služby, obchody a restaurace, třeba za přísnějších hygienických podmínek. Nechme pracovat zubaře, praktické a odborné lékařské ambulance, ať nemáme zbytečně mrtvé z opožděných diagnóz nemocí, které umíme léčit. Izolujme prokazatelně nemocné a chraňme starší lidi nad 70 let, zejména v hromadných sociálních zařízeních.
Veškeré politické konání musí být hodnoceno tak, abychom svými činy směřujícími k ochraně nás všech před novým virem nakonec nezpůsobili více škody než užitku.
- Věslav Michalik, starosta Dolních Břežan -
KAM DÁL: Starosta Roztok: Hejtmanko, rezignujte! V kraji je chaos, záchranářům házíte klacky pod nohy.
